Jak se naplňují požadavky Sudetoněmecké rady? 1

Usnesení z výroční schůze "Sudetoněmecké rady" v Bad Kissingen  

Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva bude od 1. ledna 2010 platit i pro Českou republiku, bylo v lázních Bad Kissingen schváleno toto usnesení:

1. ČR musí konečně zrušit rasistické a lidským právům odporující Benešovy dekrety, včetně tzv. amnestijních zákonů.

2. Česká vláda, parlament a senát se vyzývají, aby přistoupily konečně k přímému dialogu se sudetoněmeckým landsmanšaftem.

3. Vlády SRN, Rakouska a Maďarska se žádají, aby nadále úzce spolupracovaly, aby se kolektivně postiženým národnostním skupinám, které byly zbaveny práv, tedy sudetským Němcům, Karpatským Němcům, jakož i Maďarům, byla konečně navrácena spravedlnost.

4. Představitelé států a vlád v EU by se měli starat o to, aby vyhánění, v souladu s dřívějšími závěry Evropského parlamentu, bylo jasně odsouzeno a nespravedlivé dekrety odstraněny.

Usnesení podepsal Franz Longin, předseda, a Gerhard Müller, místopředseda.

Sudetendeutsche Zeitung, 13.11.09 str. 3

K bodu 1.

a) Nátlaky na nás, abychom zrušili dekrety prezidenta republiky pokračují s menší či větší intenzitou, někdy i s časovými přestávkemi již od konce minulého století Jedním z "právních podkladů" těchto aktivit  jsou "Sudetoněmecké otázky", které vypracoval prof. Dr. Felix Ermacora na objednávku bavorské vlády v r. 1991. V závěru svého textu prof. Ermacora uvádí:

"6. Vyvlastňovací dekrety z r. 1945 je nutno zrušit. Totální konfiskace movitého a nemovitého majetku v průběhu vyhnání nese spolu s ním charakter genocidia, a s ohledem na všeobecně uznávaná pravidla mezinárodního práva a právní zásady mezinárodních organizací je nutno totální konfiskaci anulovat a poskytnout náhradu. Ať již má být majetek restituován, anebo za majetkové ztráty poskytnout náležité odškodnění.

7. Za současného právního stavu neprosadí jedinec patřičné právní řízení, ani nenajde kompetentní soud, u kterého by mohl uplatnit  majetková práva. To platí i pro Německo a Rakousko.  Tyto záležitosti je nutno dojednat. "

b) Od té doby je "sudetoněmecký" požadavek na zrušení dekretů prezidenta republiky refrénem jejich revizionistických, revanšistických?, písní. Též na sjezdech "sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL)" někteří řečníci zaníceně požadovali zrušení Benešových dekretů. Podobnou píseň hudli  funkcionáři a členové "Svazu vyhnanců". Nejeden bavorský či německý ústavní činitel tvrdil tuto muziku.    Jedním z nich je i Horst Seehofer. Pan Seehofer provází naši politiku již od doby, kdy nastoupil do funkce předsedy bavorské vlády a tím i patrona SL.  Zastával též funkci spolkového ministra vnitra. A právě v této funkci se nechal slyšet: …„aplikací Acquis communautaire by došlo v České republice, ke zrušení Benešových dekretů, v Polsku Bierutových dekretů! Tuto myšlenku vyjádřil už 30.8.2018 německý ministr vnitra Horst Seehofer v Berlíně na konferenci „Svazu vyhnanců“, kdy označil ve své řeči Benešovy dekrety za : „protiprávní, které nepatří do společného evropského právního bohatství“ a „jako takové budou zrušeny“! Termíny „evropské právní bohatství“ a „Acquis communautaire“ jsou totožné! „Recht und Freiheit, Dekrete des Unrechts, die verschwinden müssen – und ich stimme Dir voll zu, insbesondere die Beneš-Dekrete“ Toto jsou slova Německého Spolkového ministra vnitra! a zde je jejich celý záznam na oficiálních www stránkách německého ministerstva vnitra! 

Pan Stephan Mayer, státní tajemník německého ministerstva vnitra, na sjezdu „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ prohlásil, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy. Po několika letech, kdy se o Benešových dekretech na sudetoněmeckých sjezdech vůbec nehovořilo, tak téma znovu otevřel.

"Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety," prohlásil dnes za silného potlesku stovek přítomných Mayer. Vyjádřil také přesvědčení, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci v Československu po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu. Tzv. Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody. Poučuje druhé, ač nejdříve sám se měl nechat poučit.

I B. Posselt často požadoval zrušení Benešových dekretů, např. ve Vídni, kam byl pozván Spolkovou radou Sudetoněmeckého ladsmanšaftu Rakouska. Ve svém projevu vysvětlil také, že zásadní je prosadit neplatnost Benešových dekretů. Prostřednictvím přímých rozhovorů zástupců lidu je hledáno řešení, které bude vymáháno na mocenských orgánech České republiky. (Sudetenpost, 10.12.2015, str. 12 , článek "Posselt ujišťoval ve Vídni. Žádné právní pozice nejsou opouštěny!" Volný překlad pro České národní listy P. Rejf)

c) O něco později, "při přípravě Sudetoněmeckých dní v Augsburgu se spolkový předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu, Bernd Posselt, vyjádřil smířlivě. Je na samotných Češích, rozhodnout o zrušení Benešových dekretů, tolik politik CSU. Není možné je nutit. Nicméně doufá v revizi výnosu, řekl Posselt. Po Druhé světové válce dal československý prezident právní rámec pro nucené vysídlení německého obyvatelstva z Československa."  (Sudetoněmecká tisková služba (SdP) "Posselt - Češi by sami měli rozhodnout o zrušení Benešových dekretů",  pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf)

d) Nyní se opět vraťme k "Sudetoněmeckým otázkám" prof. dr. F. Ermacory. "Vyvlastňovací dekrety z r. 1945 je nutno zrušit... Za současného právního stavu neprosadí jedinec patřičné právní řízení, ani nenajde kompetentní soud, u kterého by mohl uplatnit  majetková práva. To platí i pro Německo a Rakousko.  Tyto záležitosti je nutno dojednat. "

A nyní již viditelně přicházejí na scénu naši germanofilové a sudetomilové (pátá kolona v ČR?). Samozřejmě čirou náhodou napíše Jiří CB Benýšek článek "Benešovy dekrety je potřeba revidovat. V pohraničí Němce potřebujeme". A tak se má postupně jednat a jednat ... a dojednat zrušení dekretů prezidenta republiky.  Tento scénář, k němuž byly napsány noty již v r. 1991, se jeví naším pátým kolonistům, podporovaným  zahraničím, jako návod, jak dosáhnout kýžené mety.

V rámci procesu realizace předmětného cíle  dojde zřejmě ke konfliktu. Na jaké straně bude stát naše vláda, poslanecká sněmovna, senát, justiční orgány,  prezident republiky, jednotliví poslanci, senátoři a média hlavního proudu? Budou jednat v souladu s našimi státně - národními zájmy? Pokud nikoliv a nadto ještě ztíží možnosti svobodně se vyjadřovat, vše bude pro nás složitější a mnohem těžší. Doufejme, že čeští vlastenci pochopí, sice možná na poslední chvíli, o co všechno se při rušení dekretů hraje. Pan prof. JUDr. Václav Pavlíček  říká: " Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality a legitimity nacistického a protektorátního řádu

Ve hře o dekrety však nejde pouze o majetek. Prof. dr. V. Pavlíček, CSc. výslovně uvádí: „Dekrety prezidenta republiky... vyjadřují diskontinuitu s nacistickým a od něho odvozeným protektorátním právním řádem prosazeným ve válce na našem území. Vyjadřují právo národa na odpor proti agresorovi. Upravovaly ve válce způsob obrany proti Německu a jeho spojencům, po válce postavily základy obnovy demokratického státu.... Německý právní řád naopak vychází z kontinuity s právním řádem a státností Německé říše jako celku.... Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality a legitimity nacistického a protektorátního řádu, který byl dekrety prohlášen za nicotný a uznat, že odpor proti Německu byl nelegální a trestný. Něco takového by bylo v demokratické Evropě nemyslitelné...“ (Sborník Česko-německé vztahy: Česká stanoviska, vydal Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, Praha 1998. str. 27).

Představitelé landsmanšaftů Němců odsunutých z Československa již dlouhodobě všemožně usilují o zrušení dekretů prezidenta republiky. Tento jejich požadavek je, jak v roce 1998 řekl prof. JUDr. V. Pavlíček, DrSc. „…součástí komplexního plánu obsaženého v jedné expertize, kterou měla německá vláda v roce 1991 k dispozici při jednání o československo-německé smlouvě a má sloužit k znovuzískání majetku Němců. Řada kroků německé strany postupuje podle tehdy zpracovaného scénáře“. (Sborník Česko-německé vztahy: Česká stanoviska, vydal Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, Praha 1998. str. 28).

Nejde tedy jen a jen o majetek. "Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality a legitimity nacistického a protektorátního řádu, který byl dekrety prohlášen za nicotný a uznat, že odpor proti Německu byl nelegální a trestný. Něco takového by bylo v demokratické Evropě nemyslitelné...“

Zápas o dekrety prezidenta republiky nás čeká. Uvědomí-li si většina našeho národa, o co všechno skutečně jde, vyhrajeme. Proto musíme o všech skutečnostech, které se tohoto boje týkají, mluvit, psát, diskutovat, přít se opakovaně a nesčetněkrát. S námi je i 360 tisíc našich spoluobčanů, kteří padli v bojí za naše osvobození.  Ani střet, který nás čeká, se neobejde bez obětí. Již dnes přihořívá. Prázdné sudy halasně zvučí. Útoky, zatím jen verbální, sílí. Špíny sebou nesou stále více. A to teprve vstupujeme na začátek začátku, který se již nyní na různých úrovních snaží prostoupit a ovlivnit šalebné  hlasy novodobých zlomyslných sirén, které  líbeznými hlasy nás konejší, že jde jen o plané vlnění, že se vlastně nic neděje. Jen hrstka pochybných lidí fouká do ohně, aby roznítila požár. To se jim však nepovede. Jen klid. Je zbytečné si přidělávat starosti, říkají nám

Zrádcovskými sirénami se však do celonárodní katastrofy vést nenecháme. Těžké doby jsou před námi.

Připravil Dr. O. Tuleškov, České národní listy, pokračování