České národní listy

Jak se na protivníka volá...

Marek Řezanka

Zabýváme-li se sporem ohledně (ne)jmenování Filipa Turka ministrem, nelze odhlížet od kontextu, jímž byl pokus jistých kruhů zbavit se Miloše Zemana. 

Tehdy bylo dovoleno doslova vše. Vyhrožovalo se aplikací ústavního článku 66, a žádná dehonestace a urážka nemocného člověka nebyla tabu.

 Tím byla ovšem nastavena laťka pro časy budoucí, a netřeba podotýkat, že byla nastavena proklatě nízko.

 O prezidentovi republiky se mluvilo jako o "pochcané mrtvole" (vyjádřil se tak v říjnu 2021 tehdejší primář Nemocnice Sokolov, Martin Straka) a nenávist vůči Zemanově osobě obecně neznala mezí.

 Jan Hrušínský v listopadu 2019 psal, že čeká, kdy na Hrad vtrhnou těžkooděnci, a Ivan Gabal v listopadu 2021 radil, aby byl Miloš Zeman přitlačen ke zdi. A že se má sáhnout k již výše zmíněnému ústavnímu článku číslo 66. Jan Hřebejk se pro změnu v říjnu 2024 rozepsal o vybombardování hotelu Štekl (zde slavil Miloš Zeman své 80. narozeniny). Takto nějak si představuji nebezpečné vyhrožování a navádění k trestnému činu. Psalo se i o nabádání k terorismu.

 Nyní tu máme otevřený konflikt mezi ministrem zahraničních věcí, Petrem Macinkou, a prezidentem republiky, Petrem Pavlem. V žádném případě zde ale nedošlo na hrubé urážky a vyhrožování násilím.

 Dne 18. 11. 2021 zveřejnila iniciativa Milion chvilek (údajně pro demokracii, ale spíše pro pány Fialu s Rakušanem) výzvu apelující na občany, že prezident republiky nemá pravomoc zamítat navržené ministry, a to z jakéhokoli důvodu. A v tom samém dokumentu žádala vybrat takového kandidáta na Hrad, který bude Ústavu dodržovat. Zhruba o čtyři roky později vystupuje zcela opačně, a hájí postup, který sama dříve označila za protiústavní. Přitom ke změně české Ústavy od té doby nedošlo. Skutečně chce někdo takovéto schizofrenní tanečky podporovat a hlásit se k nim?

 Rovněž se mi nezamlouvá způsob komunikace pana Macinky. Ten ale nepsal panu Pavlovi, ale panu Kolářovi, a nevyhrožoval ničím nelegálním, pouze upozornil, že sáhne k určitým krajním krokům, které mu legislativa umožňuje. A že by k nim za jistých okolností sáhnout nemusel. 

 Petr Pavel šermuje termínem „vydírání“. Jak se ale zastal svého předchůdce Miloše Zemana, když ten skutečně vydírán byl a bylo mu vyhrožováno?

 Miloš Zeman nakonec bakaláře Lipavského ministrem jmenoval. To Petr Pavel sází na jediný tah: Filip Turek nesmí projít. Ukazuje se, že mu lpění na tomto tahu může přinést více komplikací než užitku, a možná mu vzít šanci na opětné zvolení.

 Zároveň se však odmaskovali všichni ti "zastánci práva a Ústavy" z dob, kdy byl prezidentem Miloš Zeman. Aspoň každý na vlastní oči vidí, oč se těmto lidem skutečně jedná, a co sledují. A že demokracie to ani náhodou není.

 Následují mé alegorické verše:

Jak hostinský na mizinu přišel...

 Hostinský vzal si do hlavy,

když napočítal do sta,

že svou hospodu proslaví,

když nevpustí tam hosta.

 Jednoho zkrátka nesnese:

Turka si přísně změří.

Turban s šavlí jsou recese?

Vyhazuje ho z dveří.

 Turek se cítí dotčeně:

Chtěl si též sednout k stolu,

u něhož lotři pečeně

dřív pojídali spolu.

 Když mohli tu žrát lupiči,

proč že mám šavli, vadí?

Turek si s gustem zakřičí,

až odplazí se hadi. 

 Hostinský tu svou vede si:

Mně tu jde o bezpečí.

Zapomněl zřejmě excesy,

kdy hostil lapky s meči.

 Turek chce svoji večeři,

hostinský mu ji nedá.

Venku se dávno zešeří,

když v koutě hlesne děda.

 Že to je vaše hospoda?

My najdeme si jinou.

Ať holomek nic neprodá,

a to svou vlastní vinou.

 Turek si vzdychl velice,

již celý šilhal hlady.

Ať hostinský má petlice,

on otočí se zády.

 V lokálu nyní pusto je.

Jinde teď pijí braši.

Hostinský vinou postoje

u výčepu sám straší.

 Nejspíše pivo zhořklo mu:

Co poučení říká?

Hostinský spustí pohromu,

když nechce zákazníka...