České národní listy

Jak se landsmani dívali a dívají na historickou pravdu?

Když po válce museli takzvaní sudetští Němci  pohlédnout pravdě do očí a jít povinně shlédnout dokument o koncentračních táborech, pohled na stovky nahých vyhublých mrtvol dojal málokoho. V severočeském Šluknově se například vylil zástup z kina a většina se drze smála, že jde o zaranžovanou propagandu.. Několik týdnů předtím zachytili americký vojenský fotograf a kameraman  v šumavském Vimperku jiný houf sudetských Němců, jak donucen americkými vojáky kráčí kolem otevřeného hrobu židovských žen, které zemřely hladem a vysílením  bez pomoci těchto křesťanů. kamenné tváře nic nedojalo…

Tak bychom mohli pokračovat desítkami a desítkami podobných příkladů ze všech koutů českého pohraničí os Šumavy před Chebsko a Krušnohoří až po Orlické hory a severomoravské pohraničí, až by z předmluvy ke knize, kterou čtenář právě drží v ruce, vznikla kniha mnohem obsáhlejší a mnohem v obsahu krutější. Nepochybuji o tom, že by se poté ozval povyk, že  jde o snahu „jitřit staré rány a budit staré vášně“. Vždyť přece vše špatné a ohavné v českém pohraničí, na kterém dodnes nesmyslně ulpívá účelový název Sudety, začalo prý až v květnu 1945 s odsunem německého obyvatelstva! Bez ohledu na to, že to se předtím nikdy nehodlalo smířit a sžít s obyvateli země, ve které jejich předci získali domov jako přistěhovalci v dobrém (na pozvání českých králů) i zlém (při germanizaci vylidněných oblastí  po křižáckých výpravách a po třicetileté válce).

Zvláštní směsici  českých katolických konzervativců spolu s liberálními lidskoprávními fundamentalisty, senzacechtivými novináři i jejich žáky z řad historií nepolíbené mládeže provádí již řadu let ve prospěch sudetské minulosti masivní mediální masáž, která právě počítá s vyřezanými stránkami z kronik. Za zmínku stojí i to, že stejné lidi irituje takřka vše z českých dějin od husitství přes národní obrození až po grandiózní příběh československých legií  a vznik Československa…

Sudetoněmecký diskurz o české historické a politické identitě se především díky tomuto mediálně vlivnému českému slepenci  flagelantů prolhal  často k absurdním závěrům , které zcela ignorují historickou kauzalitu.

Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938