Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak O. Habsburk se svým asistentem B. Posseltem zachraňovali nejen Moravu

14. 5. 2023

Jak O. Habsburk se svým asistentem B. Posseltem zachraňovali nejen Moravu

Fiala jako spoluorganizátor návštěv O. Habsburka a B Posselta i v Brně

Petr Fiala počátkem 90. let zastával funkci předsedy Moravského zemského výboru Panevropy a byl zástupce šéfredaktora Revue Proglas. Kontakty s Habsburkem, následníkem rakouského trůnu, jak se mnozí tehdy domnívali, a Posseltem nebyly pro něj ničím výjimečným. Habsburk hřímal, že nebezpečí z Východu hrozí, že máme na západě velké přátele v sudetských Němcích a že je velkým zastáncem federativní přestavby unitárního státu.

Jak o tom P. Fiala a jeho blízcí psali?

Návštěva prezidenta Panevropské unie a poslance Evropského parlamentu dr. Otty Habsburka ve dnech 16. a 17. července v Brně byla dosud největší a nejúspěšnější akcí moravské organizace. Podařilo se nám připravit přijetí Otty Habsburka u brněnského biskupa ThLic. Vojtěcha Cikrleho na Petrově, při kterém se dr. Habsburk zajímal především o současnou situaci katolické církve u nás, o problémy a potřeby brněnské diecéze a nabídl zprostředkování pomoci při zakládání některých iniciativ… Povzbudivě zněla i jeho závěrečná slova: „Důvěřujte ve vlastní síly. Věřte, že hospodářské zlepšení přijde na Vaši zem dříve, než dnes odborníci předpokládají. Do Evropy vstupte hrdě, vždyť jste ji už něco dali a pro Evropu znamená existence takových měst jako je Praha a Brno velmi mnoho!“

Rozsáhlá diskuse i řady zájemců o autogram svědčily o tom, že slova významného evropského politika – ale pro mnohé posluchače, jak se zdálo, ještě více následníka rakouského trůnu – byla přijata s porozuměním a souhlasem.

O. Habsburk dále říkal a radil: Poslední velká imperialistická koloniální mocnost – Sovětský svaz – stojí před rozpadem. Evropu očekává sjednocení. Máte vynikající politiky a přátele na Západě – v sudetských Němcích. Co tedy dělat? Co nejrychleji vstoupit do Evropské rady … a pak do Evropského společenství. Nebezpečí z Východu (míním případnou explozi při rozpadu zmíněného impéria( totiž hrozí: My v Evropském parlamentě vám chceme pomoci a uděláme pro to vše myslitelné.

Kromě zamyšlení se nad orientací naší zahraniční politiky se dr. Habsburk také věnoval také otázkám našeho vnitřního uspořádání státu. V této souvislosti mimo jiné řekl: „Víte stal jsem se velkým zastáncem federativního uspořádání. To je totiž důležitý garant proti neustálému nebezpečí centralismu, které nikdy nemizí. V každé lidské povaze jsou i negativní rysy, které se mohou, v případě příchodu k moci bez kontroly projevit v tendenci jejího hromadění v jedněch rukou, tedy centralismu.“

Večer 16. června jsme potom ve vile Tugendhadt uspořádali setkání dr. Habsburka se členy výboru Moravské zemské organizace Panevropské unie a s představiteli a poslanci křesťanských politických stran.

Vedle těchto návštěv, které jsme také vždy využili k uspořádání přednášek zahraničních hostů pro brněnskou veřejnost, jsme se panevropské myšlenky pokusili přiblížit 8. listopadu na jednom z politických večerů, pořádaných Moravskou křesťanskou akademií.

Přes úspěchy námi připravovaných akcí je potřeba zdůraznit, že jsme vskutku na začátku naší práce. Ve světle současného politického i duchovního klimatu v naší zemi se však domníváme, že naše myšlenky a činnost mají dnes svou důležitost; možná je náš hlas ještě potřebnější než před rokem. Není to jen nutnost znovu a znovu připomínat správné chápání evropského sjednocování.

Již tehdy byl P. Fiala „angažovaným“ křesťanem. Akcí Panevropy se již tehdy zúčastnili i představitelé křesťanských stran, přímo či nepřímo i různé subjekty katolické církve.

Závěrem

Někdy již od samého počátku 50. let odsunutí Němci z Československa spřádali své plány na návrat do vlasti. K tomu však potřebovali i vhodný český subjekt, s kterým by se mohli dohodnout na jeho podmínkách. Fašizující skupina kolem generála L. Prchaly s nimi dokonce uzavřela smlouvu. Němci však brzy zjistili, že Prchala je sice generálem, ale bez vojska. Hledali tedy dále. Rada svobodného Československa jakékoliv jednání se sudety odmítla. Proto Němci vzali s povděkem některé jednotlivce z poúnorového exilu, např. F. Peroutku. Ten byl však ve svých smířeneckých snahách s Němci téměř osamocen. Sudeti tedy opět tedy nenalezli vhodný subjekt. Přišla 70. léta 20. století. Noví lidé, zvláště z emigrační vlny po srpnu 1968, se stali středem jejich zájmů. Byl jejich novým člověkem i Petr Fiala a jeho spolupracovníci? Ale to je již další kapitola.

Přišlo e-mailem, připravila red.