Jak globální jih buduje lepší svět

1.8.2024 14:19

Je možné, že se nový světový politický a ekonomický řád buduje pomalu a pokradmu? Seskupení BRICS – zpočátku zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku – se ze svých skromných základů rozrůstá v entitu s globálnějším dosahem. Na stránkách South China Morning Post o tom píše Anthony Rowley

Autor připomíná, že minulý měsíc Thajsko a Malajsie oznámily svůj zájem připojit se k rozrůstající se rodině BRICS. Indonésie se tím zabývá a Vietnam uvedl, že expanzi se zájmem sleduje. Tento týden čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že podporuje vstup Kazachstánu do uskupení. Začlenění těchto zemí by znamenalo další a významnou etapu v neustálém rozšiřování organizace.

Brazilský institut aplikovaného ekonomického výzkumu popisuje BRICS jako „neformální charakter“. „Neexistuje žádná charta, nepracuje s pevným sekretariátem ani nemá žádné prostředky na financování své činnosti. V konečném důsledku je to, co podporuje mechanismus, politická vůle jeho členů,“ poznamenal.

Někomu to může znít podle Rowleye příliš vágně, než aby to bylo lákavé. Co tedy přilákalo zájem zemí v Asii i jinde? K bloku se připojil Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty a ve frontě prý čekají další země.

Lákadlo by mohlo být vnímáno jako reakce některých zemí na pokusy Spojených států a jejich spojenců nahnat je do ideologicky definovaných kotců. Místo toho by preferovali relativní svobodu neangažovaného útočiště.

V rámci BRICS se mohou sejít v otázkách, které si zvolili, a vytvořit globálnější hlas, aniž by se cítili pod tlakem jakékoli jiné země, aby se postavila na jednu stranu. To je mocná pobídka a usnadnění  spolupráce v době, kdy se nátlak stává mezi globálními mocnostmi endemickým.

Tento druh účelné, ad hoc spolupráce bude podle autora pravděpodobně i nadále lákat rozvojové země, protože se ocitají pod tlakem, aby se spojily se Západem v konfliktech o hodnoty a skutečných válkách. Nedávné podívané přicházející z americké politiky, jako je první debata mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem nebo pravidelné tahanice v Kongresu o vládní financování a dluhový strop, by mohly zvýšit přitažlivost Brics.

Svět se odklonil od multilateralismu shora dolů od té doby, co velké mocnosti zjistily, že už nemohou řídit show jen ony. Má-li multilateralismus přežít, musí být přebudován zdola nahoru tak, že se národní lídři naučí spolupracovat na základě rovnosti.

Je BRICS vhodným prostředkem k dosažení tohoto cíle? Má výhodu v tom, že mezi své členy nezahrnuje západní země, které k prosazování svých vlastních ambicí používají jiné multilaterální nástroje. To však, podle South China Morning Post,  samo o sobě nebude stačit k zajištění budoucí životaschopnosti uskupení jako globální instituce.

Blok má na své straně ekonomickou sílu. Včetně nových účastníků představuje BRICS  téměř jednu třetinu celosvětového hrubého domácího produktu. Seskupení by kontrolovalo více než 40 procent světových zásob ropy, pokud by se připojila Saúdská Arábie, která byla pozvána, a její členové jsou jinak bohatí na komodity. Začlenění Kazachstánu by zvýšilo jeho energetický vliv. Mnoho členů Brics je také demograficky bohatých s relativně mladou populací.

Žádný jednotlivý obchodní a investiční blok, multilaterální organizace nebo jiné uskupení – a takových skupin je v dnešní době mnoho – neuspěje, pokud nedosáhne širokého přijetí a širokého členství.

Proč by měl být BRICS v tomto ohledu úspěšnější než kolegové, jako je asijsko-pacifické fórum pro hospodářskou spolupráci, které je také poměrně volné? Odpovědí na to je, že seskupení Brics slouží jako útočiště a dům na půli cesty, přičemž obojí je v této době akutní polarizace potřeba.

Zdá se, že mnoho národů po celém světě chce organizaci, která je nenutí zaujímat morální postoje – funkci ústupu – a zároveň poskytuje mechanismus, který by svedl hlavy států na pravidelné summity. Tento druhý aspekt je na půli cesty na cestě do globalizovanějšího světa, jakmile klíčové mocnosti dokážou urovnat své neshody.

Mohlo by to sloužit jako útočiště v dohledné době. Zdá se, že velmocenské vztahy se ještě více zostřují, když se USA snaží vypořádat se svými vlastními vnitřními problémy, zatímco země po celém světě bojují o potlačení rostoucího nacionalismu a rostoucí popularity protekcionismu.

Rámec BRICS má mechanismy pro řešení obchodních a investičních sporů, takže spolupráce se může mezi jeho členy na této úrovni nadále rozšiřovat, pokud nebude dovoleno, aby se záležitosti příliš zpolitizovaly. Zde se členství BRICS liší od ostatních fór.

Mezi jejími členy nejsou ani USA, ani žádný stát Evropské unie. Čína, Rusko a Indie samozřejmě ano, ale i když každá z nich projevila touhu zvýšit svůj globální vliv, neprojevila stejnou horlivost jako USA a mnoho evropských národů vnucovat své hodnoty ostatním, kvituje A. Rowley v South China Morning Post.

Západní mocnosti se ve své dychtivosti po tom, aby si ostatní země zvolily stranu, dostaly do konfliktu s těmi, které chtěly přesvědčit. Pokud chtějí vstoupit do domu, který národy BRICS staví, budou to muset být skuteční partneři spíše než případní majitelé nebo páni panství.

 Anthony Rowley

South China Morning Post

Anthony Rowley je zkušený novinář specializující se na asijské ekonomické a finanční záležitosti. Dříve byl obchodním redaktorem a redaktorem mezinárodních financí v hongkongském Far Eastern Economic Review a dříve pracoval pro   The Times v Londýně.