Jdi na obsah Jdi na menu
 


Já jsem přece Čech a nemohu sloužit v německé armádě

1. 2. 2020

Já jsem přece Čech a nemohu sloužit v německé armádě

Nevím, jak to bylo, vím pouze, že Grimmova rodina se v dřívější generaci rozštěpila na větev českou a větev německou. Německá se hodně uplatnila a nyní strýc dr. Grimma byl velícím generálem pancéřové divize na východě. Asi jeho přičiněním zavolal si jednou lagerkomandant Grimma a oznámil mu:
»Mám pro vás radostnou zprávu. Dnešním dnem budete propuštěn z koncentračního tábora. Budete zařazen do německé armády v hodnosti, jakou jste měl v bývalé československé armádě, to jest v hodnosti hejtmana.« Překvapen, odpověděl dr. Grimm: »Já jsem přece Čech a nemohu sloužit v německé armádě!« »Vaše rodina je německá a váš pan strýc je divisním generálem německé armády!«
»Ale můj otec je Čech a já jsem Čech a nemohl bych v německé armádě být důstojníkem.« »Jste si vědom důsledků toho, co říkáte ?« »Ano!« »Also: ab«
A Grimm šel. Měl doma mladou ženu a dcerku, kterou doposud neviděl. Teď měl zůstat v koncentračním táboře a důsledky, o nichž mluvil esesmanský důstojník, mohly být za daných poměrů velmi nebezpečné. Ale nepřišly žádné důsledky. Grimm zůstal v lágru, zůstal na svém místě ve správě cenností v efektenkammer a esesmani, možno-li, chovali se k němu spíše s jakousi úctou než nenávistí. Snad i na ně působil mužný postoj a pevnost přesvědčení…

Výňatek z knihy "V německém zajetí", autor Jiří Beneš, synovec pana prezidenta E. Beneše

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář