Iluze věčného míru je pryč!

„Přestaňte lidem svět lakovat narůžovo, přestaňte jim lhát, že obranu a armádu nepotřebujeme. Iluze věčného míru je dávno pryč. Nikdo tu válkou nestraší, ale jako vláda máme povinnost zajistit v prvé řadě bezpečí naší země. Bezpečí je základ prosperity a růstu,“ rozohnila se Černochová.

Takže mám otázku k paní ministryni Černochové, k panu premiérovi Fialovi, k panu prezidentu Pavlovi, náčelníku Generálního štábu, Řehkovi a dalším ústavním činitelům, kteří již snad rok mluví o válce, do níž se můžeme dostat, jak tvrdí během krátké doby, jakmile začne, zda udělali již vše, co bylo jejich povinností?

Domnívám se, že zdaleka nikoliv. Již více než před rokem jsem upozornil písemně pana premiéra na to, že je nutné, pokud jsme ve válce, nejen zbrojit, zvětšovat armádu, ale též  současně udělat vše potřebné pro ochranu lidí, kteří v republice žijí. Navrhoval jsem vybudování sítě potřebných krytů pro obyvatele, obnovení Civilní obrany. A čekal jsem, co se bude dále dít.

Pokud vím, tak v této životně důležité otázce pro obyčejného člověka nedošlo zřejmě k žádnému posunu. Nevím nic o tom, že by byly budovány kryty, nevím nic o tom, že by byla obnovena CO.

Takže si představme situaci, na níž  se připravuje armáda. Investovali jsme stamiliardy, abychom byli schopni odpovědět na válečný akt, který by se týkal přímo všech lidí v republice žijících. Okamžitě by byla vyhlášena mobilizace, vzlétla by naše letadla, tanky by byly přepravovány na místo určení mobilizačním plánem. Možná, že bychom odpálili i rakety. Co dále? Ano, ozvaly by se všude sirény, jejichž výstražný zvuk, by měl podnítit civilní obyvatelstvo k tomu, aby hledalo své kryty, které by měly být vybaveny vším potřebným.

Víme, my, obyčejní civilisté, kde je náš kryt? Kdesi jsme četl, že v Praze jsou  kryty asi pro třetinu Pražanů. Kde najdou bezpečné úkryty ostatní lidé v Praze, ale nejen v Praze, ale i mimo Prahu?  Rakety druhé strany nám mohou zasáhnout během několika minut či desítek minut po zahájení válečných akcí. Co se stane s našimi lidmi?

Aniž bych dále rozváděl tento hrůzostrašný problém, domnívám se, že na válku nejsme vůbec připraveni. Její začátek  by nutně znamenal smrt tisíců a tisíců lidí, kdo by posloužil tisícům zraněných, když v současnosti nemáme dost zdravotníků ani pro běžné služby obyvatelstvu, trpíme výpadky léčiv. Kde jsou jejich válečné sklady a sklady potravin, vody? Kdo by z ústavních činitelů za tento masakr a následné nepředstavitelné utrpení mnohých chtěl nést  odpovědnost?

Pokud však se tajně budují kryty a je jich již dostatek pro všechny ohrožené, aniž by tito věděli, kde je jejich kryt, pokud byla utajeně vybudována funkční CO v potřebném rozsahu, takže by životy a zdraví civilního obyvatelův, pokud máme dostatek zdravotníků, kteří by ošetřili raněné, pak i proti vůli zřejmé většiny lidí, může nás vláda a prezident z „vyšších důvodů“, či nějaký vnější válečný akt vtáhnout do války. Ale i tak jejich následná odpovědnost by byla velká.

Pokud však nemůžeme ochránit životy a zdraví velké většiny obyvatel, pak slova paní poslankyně Schillerové, předsedkyně poslaneckého klubu ANO „Nechceme se připravovat na válku.“ Chceme žít v míru, nepovažuji za  populisticko- pacifistický výrok, ale za  jediné možné řešení současné naší situace, které platí zvláště i pro případ možné, pro nikoho žádoucí  jaderné války.

(K článku „Nechceme se připravovat na válku.“  Schillerová to schytává za svůj populisticko- pacifistický výrok“ autorka článku Dáša Šamanová, 11.1.2024)