Jdi na obsah Jdi na menu
 


Iluze demokracie - moc a utajení

28. 1. 2021

Iluze demokracie - moc a utajení

Příspěvky od messin 27.1.2021

Rod Driver

 

V roce 2003 protestovaly miliony lidí proti invazi do Iráku. Kdyby Británie a USA měly skutečné demokracie, kde by záleželo na názorech obyčejných lidí, k invazi, zabíjení a mučení v Iráku by nedošlo. Naše vlády protesty ignorovaly (1) Ti, kdo přijímají rozhodnutí, mají tendenci všímat si vůle obyčejných lidí pouze tehdy, pokud to nezasahuje do jejich plánů.

 

Příliš mnoho energie koncentrované v rukou několika sociopatů

Mnoho let se všeobecně uznává, že lidé mohou být zkaženi mocí. Z tohoto důvodu vyžaduje skutečná demokracie systém kontrol a rovnováhy, aby žádný člověk ani skupina neměli příliš mnoho moci. Teoreticky mají takový systém USA i Británie.

 

Zákonodárci v Kongresu USA a britském parlamentu by měli být společně se soudci u soudních dvorů nezávislí na vrcholných osobách s rozhodovací pravomocí (známých jako exekutiva). V praxi tyto systémy příliš dobře nefungují. Výkonná moc jmenuje nejvyšší lidi v soudnictví, policii a prokuratuře, takže tito lidé nejsou ve skutečnosti nezávislí. Stranický systém v obou zemích také velmi ztěžuje politikům fungovat nezávisle na exekutivě.

 

Vedoucí představitelé v obou zemích se obklopují malou skupinou poradců, takže jsou izolovaní od názorů většinové populace. Ve Velké Británii se tomu někdy říká Westminsterská bublina. Pouze malý počet lidí získá přímý přístup k informacím o takzvaných „bezpečnostních“ otázkách. V USA i v Británii máme malé skupiny lidí, jako jsou prezidenti, předsedové vlád, jejich vnitřní kruhy, spolu s vyššími byrokraty v různých vládních odděleních, s příliš velkou mocí a jen omezenými způsoby, jak tuto moc krotit. Americký Kongres je teď jen něčím málo více než razítkem a parlament v Británii byl popsán jako „boží dar diktatuře.“ (2)

 

V USA zavedl bývalý prezident Bush zákony o vlastenectví a vnitřní bezpečnosti. Vznikly tak nové zákony, které prezidentovi poskytly téměř neomezené pravomoci, pokud by vyhlásil stav nouze. (3) Prezidenti Obama a Trump nebyli o nic lepší. Počáteční Obamův zápis byl v roce 2009 shrnut takto:

„Obama pokračoval ve válce v Afghánistánu, vybudoval tam vojenské základny a zvýšil rozsah útoků v Pákistánu… Omlouval mučení… a požadoval více tajné vlády. Mimo dosah spravedlnosti udržoval nejméně 17.000 vězňů. Jeho právníci vyhráli odvolání, podle kterého vězni v zátoce Guantánamo nebyli „osobami“ a proto neměli právo nebýt mučeni… Ekonomiku národa dále vedou lidé, kteří jí zničili.“ (4)

 

Postupné změny ve Velké Británii poskytly ministrům (mezi nejvýznamnějšími činiteli s rozhodovací pravomocí) více pravomocí, zatímco obcházeli parlament, přičemž v letech 2004 (5) a 2006 byly přijaty nové zákony, z nichž jeden byl přezdíván zákonem o „zrušení parlamentu.“ (6) Když byl Tony Blair předsedou vlády, rozhodoval o invazi do Iráku, nákupu dalších jaderných zbraní (Trident) a tajné privatizaci částí zdravotnictví, aniž by zohlednil veřejné mínění. Nedávná pandemie koronaviru dala americkým a britským vládám záminku k zavedení ještě extrémnějších zákonů, přičemž je lidskoprávní organizace Liberty popsala jako „největší omezení naší svobody za jednu generaci.“ (7)

 

Politický systém odměňuje ty nejšílenější lidi

Tony Blair, Boris Johnson, Donald Trump a Hillary Clintonová byli popsáni jako patologičtí lháři, či šejdíři s důvěrou. Psychologové je také popsali jako osoby vykazující projevy extrémních poruch osobnosti, jako je psychopatie a narcismus. (8) Pokud by psycholog zkoumal naší zahraniční politiku, dospěl by k závěru, že lidé, kteří činí klíčová zahraničněpolitická rozhodnutí v Británii a USA jsou doslova šílení. Ne ve smyslu nelogičnosti, ale ve smyslu jejich sociopatie – činící rozhodnutí, vedoucí k úmrtí obrovského počtu lidí v zámoří, kvůli ovládnutí zdrojů a obchodu. To není nijak přehnané. Pokud by naši vůdci pracovali v jakékoliv jiné práci a chtěli zničit množství zemí a zabíjet lidi, byli by posláni k psychiatrovi. Pokud by psychiatři usoudili, že mohou jednat dle svého přesvědčení, dali by je pod zámek kvůli ochraně ostatních.  U některých zaměstnání, například u policie, máme psychologický screening, ale neexistuje žádný screening tohoto typu pro světové vůdce.

 

Nedostatek odpovědnosti

Vlády předstírají odpovědnost občasným vyšetřováním jednání vlády, ale důležitá vyšetřování v Británii i USA v nedávných  letech byla jen kouřovou clonou pro ochranu důležitých lidí. Zprávy americké komise o teroristických útocích z 11.září 2001 a Huttonovo vyšetřování v Británii týkající se témat souvisejících s válkou v Iráku záměrně ignorovaly některé klíčové otázky, které měly být vyšetřeny. (9) Vyšetřování protiteroristické strategie známé jako Prevent bylo označeno za kamufláž poté, co ho muž pověřený jeho vedením označil za „zcela zbytečné.“ (10). Když se britský úřad pro závažné podvody pokusil vyšetřit korupci během prodeje zbraní od British Aerospace (BAe) do Saúdské Arábie, britská vláda zastavila vyšetřování, protože nechtěla, aby vyšly najevo její dřívější zločiny. (11) Rovněž se ukázalo, že akcie BAe vlastnila labouristická strana, což je zjevný střet zájmů, protože jejich majetek by ovlivnil vyšetřování BAe. (12)

 

Vyspělé společnosti vytvořily složité systémy pro řešení netriviálnějších zločinů, avšak pokud vlády spáchají masové vraždy v jiných zemích, jsou s současné době schopny zákonu uniknout. Nejvyšší činitelé s rozhodovací pravomocí se téměř nikomu nezodpovídají. Je všeobecně přijímáno, že prezident Bush a předseda vlády Blair vedli nelegální válku, která zničila Irák, ale nikdy z těchto zločinů nebyli obviněni. Prezident Obama a předseda vlády David Cameron zničili Libyi (13), ale média o tom nehovoří ani jako o trestném činu. Policie, soudnictví a státní zástupci se nesnažili tyto lidi hnát k odpovědnosti.

 

The Deep State („hluboký stát“)

V roce 2014 napsal bývalý zasvěcenec americké vlády Mike Lofgren článek s názvem „Anatomy of the Deep State“. (14) Vysvětlil, že velké množství politických rozhodnutí neprobíhá ve viditelném politickém systému (podle viditelného Kongresu v USA a parlamentu ve Velké Británii). Síť vyšších byrokratů na nejdůležitějších vládních ministerstvech spolu s lobbisty, zpravodajskými agenturami, think-thaky, armádou a velkými společnostmi (zejména bankovními, energetickými, potravinářskými a soukromými vojenskými dodavateli) aktivně ovlivňuje politická rozhodnutí v zákulisí, bez kontroly a dohledu. O některých aspektech jsme diskutovali v posledních příspěvcích, ale kombinované účinky těchto aktivit vytvářejí to, co někteří lidé popisují jako „stát ve státě.“ Politici přicházejí a odcházejí, ale vyšší byrokraté, kteří řídí oddělení, jsou tu po většinu své kariéry. Různí lidé, mající zkušenost s britskou vládou, se vyjádřili ke stávající byrokracii blokující pokusy o reformu. (15)

 

Lofgren shrnuje dva hlavní cíle hlubokého státu: jsou to národní bezpečnost a nadvláda korporací. Politici nevyhnutelně vědí méně o mnoha problémech (jako je ropný průmysl nebo zahraniční války) než odborníci ve vládních odděleních, či jejich korporátní poradci. Jak zdůrazňuje Lofgren, pokud se řekne slovo „terorismus“, většina politiků začne rychle poslušně podporovat politiku, kterou požadují zpravodajské služby nebo policie. Zdá se, že to platí stejně v Británii, jako v USA. (16)

 

Tajemství a lži

Americká a britská vláda mají dlouhou historii, co se týče tajnůstkářství.  Obě vlády mají zákony o svobodě informací (známé jako FOIA), které by obyčejným lidem měly umožnit zjistit, co vlády dělají. V praxi výjimky umožňují vysokým politikům a dalším osobám s rozhodovací pravomocí pokračovat v jednání v utajení. (17) V USA zavedla Bushova vláda (2001-2009) novou kategorii „citlivých informací“, které nemusí být zveřejňovány; měla „černý“ rozpočet ve výši 50 miliard dolarů, který Kongres neprojednal; a podnikla obrovské množství špionáže podle údajně protiteroristických zákonů známých jako Patriot Act (18).

Británie měla donedávna zákony, které vládě umožňovaly utajovat věci po dobu 30 let. To se postupně snižuje na 20 let. Britská vláda se však vždycky snažila udržet některé věci v tajnosti mnohem déle. Dobrým příkladem toho byla „Operace Legacy“(19), kde se vláda pokusila skrýt dokumentaci popisující její nejhorší zločiny během koloniální éry. Obrovská sbírka záznamů z různých kolonií byla letecky převezena zpět do Velké Británie, aby byla ukryta na neurčito. I když byly během soudních případů zákonem požadovány informace, úřady se pokusily nelegálně tvrdit, že údaje neexistují. Když byly nakonec některé dokumenty objeveny, byla vláda nucena připustit existenci ostatních.

V poslední době jsme viděli mnoho případů, kdy pozdější důkazy ukázaly, že vysocí politici záměrně lhali o válce a mučení. Existuje nespočet příkladů amerických prezidentů, kteří říkali „chceme mír“, zatímco nařídili svým bombardérům, aby shodily tisíce tun bomb na jiné země. (20) Je zřejmé, že nejde o lidi, kteří věří v ideje, jako jsou pravda, čest nebo transparentnost ve vládě.

 

Služební tajemství a národní bezpečnost jsou (většinou) propaganda

Množství tajných informací zveřejněných na serveru Wikileaks ukazuje, že příliš mnoho vládních aktivit je stále skryto před kontrolou. Tato informace, odhalující rozsáhlé zločiny našich vlád by byla stále tajná, pokud by nebyla odhalena informátory. Edward Snowden odhalil, že americká NSA (Národní bezpečnostní agentura) prováděla nelegální globální špionážní program, kde jsou schopni ukládat veškerou elektronickou komunikaci z většiny počítačů a telefonů, i když je telefon vypnutý. To bylo provedeno ve spolupráci s britskou špionážní agenturou GCHQ. Nyní se připouští, že aktivity GCHQ jsou nezákonné, ale i tak nadále špehují všechny. (21)

 

Myšlenku, že by vlády měly mít možnost utajovat spoustu informací téměř na neurčito, není ve skutečné demokracii možné podporovat. Zkoumání odtajněných dokumentů týkajících se válek a další zahraniční politiky ukázaly, že se „úřední tajemství“ a „národní bezpečnost“ často používají k zakrytí zločinů a neetického jednání vedoucích představitelů. (22) V USA jeden vysoce postavený zasvěcenec připustil, že:

„existuje masivní nadřazené utajování… těm co utajují, nejde o národní bezpečnost, ale o národní ostudu toho, či jiného druhu… Může existovat nějaký důvod pro krátkodobé utajení, zatímco se připravují plány, nebo probíhají jednání, ale kromě podrobností o zbraňových systémech existuje velmi zřídka skutečné riziko pro současnou národní bezpečnost ze zveřejnění faktů týkajících se transakcí v minulosti, dokonce i v poměrně nedávné minulosti.“ (23)

 

Ve skutečné demokracii by měla být běžným postojem úplná transparentnost a zodpovědnost. Vlády by neměly mít před veřejností tajemství, ani by neměly mít žádný důvod to chtít. (24) Vlády by měly existovat výhradně jako nástroje pro lidi. Všechno by mělo být veřejnosti k dispozici, aby to bylo možné pečlivě prozkoumat, dotazovat se a zpochybnit. Držet cokoliv v utajení by mělo být možné pouze za velmi omezených okolností.

Poznámky

1) http://en.wikipedia.org/wiki/February_15,_2003_anti-war_protest

 

2) Simon Jenkins, ‘This House of Commons is God’s Gift To Dictatorship’, The Guardian, Nov 1, 2006, at www.guardian.co.uk/commentisfree/story/0,,1936287,00.html

 

3) Naomi Wolf, ‘Fascist America, in 10 easy steps’, The Guardian, 24th April 2007, at https://www.theguardian.com/world/2007/apr/24/usa.comment

 

4) John Pilger, ‘Obama’s 100 Days: The Mad Men Did Well’, 30 Apr 2009, at http://johnpilger.com/articles/obama-s-100-days-the-mad-men-did-well

 

5) Nafeez Ahmed, ‘Occupy Planet Earth’, Counterpunch, 2 Dec 2011, discusses the 2004 Civil Contingencies Act, at https://www.counterpunch.org/2011/12/02/occupy-planet-earth/

 

6) Guardian, ‘Legislative and Regulatory Reform Act 2006’, 19 Jan 2009, at https://www.theguardian.com/commentisfree/libertycentral/2008/dec/16/legislative-and-regulatory-reform-act-2006

 

7) Liberty, ‘Coronavirus: New Law is Biggest Restriction on our Freedom in a Generation’, 26 Mar 2020, at https://www.libertyhumanrights.org.uk/issue/new-law-is-biggest-restriction-on-our-freedom-in-a-generation/

 

8) Claudia Wallace, ‘Of psychopaths and presidential candidates’, Scientific American, 12 Aug 2016, at  ‘https://blogs.scientificamerican.com/mind-guest-blog/of-psychopaths-and-presidential-candidates/

Steve Taylor, ‘Pathological power: the dangers of governments led by narcissists and psychopaths’, The Conversation, 19 Sep 2019, at https://theconversation.com/pathological-power-the-danger-of-governments-led-by-narcissists-and-psychopaths-123118

 

9) Simon Jenkins, ‘Basra is The Waterloo of The Napoleon of Downing Street’, The Times, Feb 25, 2007, at https://www.thetimes.co.uk/article/basra-is-the-waterloo-of-the-napoleon-of-downing-street-hqx6b9xw2xw

Benjamin DeMott, ‘Whitewash As Public Service: How the 9/11 Commission Report defrauds the nation’, Harpers magazine, Oct 2004, (subscribers only) at https://harpers.org/archive/2004/10/whitewash-as-public-service/

 

10) Lizzie Dearden, ‘Legal challenge launched against government over ‘whitewash’ review of counter-extremism programme’, Independent, 20 Oct 2019, at https://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/terrorism-extremism-uk-prevent-review-lord-carlile-legal-challenge-a9162301.html

 

11) http://en.wikipedia.org/wiki/Al_Yamamah

 

12) Jamie Wilson, Labour retains arms firm shares’, 20 Mar 2002, The Guardian, at https://www.theguardian.com/politics/2002/mar/20/uk.armstrade1

 

13) Geir UlfStein and Hege Fosund Christiansen, ‘The Legality of the NATO Bombing in Libya’, The International and Comparative Law Quarterly, Vol.62, No.1, pp.159-171, Jan 2013, at https://www.jstor.org/stable/43302692?seq=1

 

14) Mike Lofgren, ‘Essay: Anatomy of the Deep State, 21 Feb 2014, at https://billmoyers.com/2014/02/21/anatomy-of-the-deep-state/

 

15) Anthony Barnett, ‘Is there a UK “deep state”?, 26 July 2010, at https://www.opendemocracy.net/en/opendemocracyuk/is-there-uk-deep-state/

Craig Murray, The Deep State Breaks Surface’, 22 March 2018, at https://www.craigmurray.org.uk/archives/2018/03/the-deep-state-breaks-surface/

Tony Greenstein, ‘Keir Starmer is the candidate that the Deep State and the British Establishment want you to vote for’, Feb 2020, at https://tonygreenstein.com/2020/02/keir-starmer-is-the-candidate-that-the-deep-state-the-british-establishment-want-you-to-vote-for/

Chris Mullin, A Very British Coup, 1982

 

16) Shami Chakrabarti, ‘The spycops bill undermines the rule of law and gives a green light to serious crimes’, The Guardian, 14 Oct 2020

 

17) Rodney Austin, ‘Freedom of Information Act 2000 – A Sheep in Wolf’s Clothing?’, in Jeffrey Jowell and Dawn Oliver (eds), The Changing Constitution, 26 July 2007, p.2285, at https://books.google.co.uk/books?id=O-8ff7yzzC8C&pg=PA2285&lpg=PA2285&dq=freedom+of+information+a+sheep+in+wolf%27s+clothing&source=bl&ots=DfzQIxeVle&sig=ACfU3U2439BSi0XLUrRgbzly5yiUU5JwxQ&hl=en&sa=X&ved=2ahUKEwiE767etebpAhUWQhUIHU8FAb4Q6AEwA3oECAgQAQ#v=onepage&q=freedom%20of%20information%20a%20sheep%20in%20wolf’s%20clothing&f=false

US exemptions to FOIA:  https://www.foia.gov/faq.html

UK exemptions to FOIA: http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2000/36/part/II

 

18) ‘Secrecy Report Card 2006: Report Finds Federal government Still More Secretive’, at, https://www.openthegovernment.org/secrecy-report-card-2006-report-finds-federal-government-still-more-secretive/

‘OTG Releases Annual Report’, 25 Jun 2019, at https://www.openthegovernment.org/open-the-government-releases-annual-report/

 

19) Ian Cobain, The History Thieves: Secrets, Lies and the History of a Modern Nation, 2016

 

20) Norman Solomon, War Made Easy: How Presidents and Pundits Keep Spinning Us To Death, 2006

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář