České národní listy

Francie,Německo, Švédsko a Norsko vyšlou vojáky do Grónska uprostřed rostoucího napětí ohledně amerických nároků na ostrov a hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na pozvání Dánska vyslal Bundeswehr do Nuuku, hlavního města Grónska, 13 vojáků. Podle německého ministerstva obrany si Berlín klade za cíl „prozkoumat možnosti potenciálního vojenského zapojení do zajištění dánské bezpečnosti v regionu, například v oblasti námořního dohledu“. Norsko vyšle do Grónska dva vojáky, řekl CNN mluvčí ministerstva obrany.

Agentura France Presse s odvoláním na zdroj uvádí, že Paříž se hodlá zúčastnit vojenské mise v Grónsku.

Švédsko také oznámilo svou účast v evropské vojenské misi. Premiér Ulf Kristersson na sociální síti X upřesnil, že se jí účastní i několik důstojníků švédských ozbrojených sil.

„Společně připraví aktivity v rámci dánského cvičení Operace Arctic Guardian,“ „napsal a dodal, že armáda byla vyslána na žádost Dánska.

Kodaň zase dříve oznámila posílení své vojenské přítomnosti v Grónsku – v souvislosti s cvičeními budou na ostrov nasazeny dánské ozbrojené síly a jednotky.

„To povede ke zvýšené vojenské přítomnosti v Grónsku a jeho okolí, včetně letadel, lodí a vojáků, a to i od spojenců NATO,“ – uvedlo ve svém prohlášení dánské ministerstvo obrany.

Kromě toho, jak informuje Politico s odvoláním na zdroj, se cvičení účastní vojáci z Nizozemska a Kanady.

Agentura Bloomberg dříve s odvoláním na své zdroje informovala o záměru Německa vytvořit společnou misi NATO pro monitorování a ochranu bezpečnostních zájmů v arktické oblasti. Agentura poté upřesnila, že iniciativa by se mohla nazývat „Arctic Guardian“ a měla by být inspirována jinou alianční misí „Baltic Guardian“, která byla zahájena před rokem na ochranu kritické infrastruktury v Baltském moři.

Cílem mise je pokusit se zmírnit napětí se Spojenými státy kvůli ambicím Washingtonu ohledně Grónska.

Obavy o budoucnost ostrova se zesílily po Trumpových prohlášeních o nutnosti nastolit nad ním kontrolu. Opakovaně hovořil o možném nákupu Grónska a dokonce zvažoval použití síly, protože to považoval za nezbytné pro národní bezpečnost USA. Trump také tvrdil, že Dánsko nedostatečně chrání region a umožňuje aktivitu zahraničních ponorek. Diplomaté NATO a norský ministr zahraničí Espen Eide však Trumpova prohlášení vyvrátili.

Nicméně s odkazem na potřebu chránit strategické zájmy USA v Arktidě a čelit rostoucím hrozbám ze strany Číny a Ruska byl 12. ledna v americkém Kongresu předložen návrh zákona, který navrhuje anexi Grónska a udělení mu státnosti.

Několik evropských zemí – Francie, Spojené království, Německo a Itálie – zdůraznilo, že osud Grónska by měli rozhodnout jeho obyvatelé. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen prohlásil, že Grónsko nechce být součástí Spojených států a že si ostrov vybírá Dánsko. Trump reagoval slovy, že neochota Grónců stát se součástí Spojených států je „jejich problém“.

Grónsko je autonomní území v rámci Dánského království. Do roku 1953 bylo Grónsko dánskou kolonií, poté se stalo nedílnou součástí království. V roce 1979 mu byla udělena autonomie a v roce 2009 rozšířená autonomie, která zakotvovala právo na rozsáhlou samosprávu.

Zahraniční politika, obrana a otázky občanství zůstávají v jurisdikci Kodaně, ale Grónsko spravuje většinu vnitřních záležitostí, včetně přírodních zdrojů, vzdělávání, zdravotnictví atd.

Grónsko je právně součástí dánské říše, ale je považováno za „autonomní území“ s právem na sebeurčení; otázku možné nezávislosti lze formálně vyřešit pouze vzájemnou dohodou mezi Dánskem a obyvateli ostrova.

 Infokuryr