České národní listy

Francie a Rusko řeší, jak zatnout tipec turecké expanzi

Ivan David

29. 6. 2020

Francouzský a ruský prezident Emmanuel Macron a Vladimír Putin v sobotu telefonicky jednali o způsobech, jak ukončit tureckou rozpínavost ve Středomoří a na Blízkém východě. V neděli jednotky Libyjské národní armády (LNA) s podporou oddílu ruských kontraktorů z firmy Wagner a s pomocí súdánských žoldnéřů dobyly ropnou rafinérii el-Sarara na jihozápadě Libye.

„Jak se libyjská krize prohlubuje, znepokojení se šíří nejen v afrických zemích, ale také mezi vůdci zemí zastoupených v Radě bezpečnosti OSN. Budeme samozřejmě jednat o zvyšování rizika výbuchu ve válečných zónách, pravděpodobně budeme hovořit o problémech Ukrajiny, Balkánu, situace v Sýrii a Libyi," řekl po telefonickém jednání ruský prezident Putin agentuře RIA. Francie a Rusko jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN s právem veta.

Po videokonferenci se svým ruským protějškem francouzský prezident pro agenturu Reuters prohlásil, že s pomocí Ruska se „můžeme posunout vpřed při řešení mnoha problémů včetně války v Libyi“.

Od slov k činům přešli hned v neděli podle libanonské agentury Al-Masdar žoldnéři z ruské firmy Wagner. Vojákům LNA, jimž velí polní maršál Chalífa Haftar, pomohli dobýt největší libyjskou ropnou rafinérii v el-Sarara. Továrnu na výrobu pohonných hmot, která ročně zpracuje 300 tisíc tun ropy – tedy asi třetinu libyjské těžby – do té doby ovládali džihádisté zapojení do vlády národní shody (GNA), jejímž jménem na mezinárodní scéně hovoří samozvaný premiér Faís al-Sarrádž.

Ztráta rafinérie el-Sarara je podle televizní stanice France 24 těžkou ranou pro tureckou armádu. „Turecko spotřebovává hodně energie. Zapojení turecké armády do války v Libyi ukazuje, že Erdogan má od Sarrádže přislíbená bohatá ropná pole.“ uvedl analytik France 24.

Turecké plány v Libyi však v poslední době úspěšně hatí Koalice proti turecké expanzi ve Středomoří. Před měsícem ji založily státy, které se cítí ohroženy tureckým agresivním postupem – Řecko, Kypr, Francie, Egypt a Spojené arabské emiráty. K paktu se krátce po jeho vzniku připojil i Izrael a Sýrie. Za „tichého společníka“ je považována i Haftarova LNA.

Turecká armáda s pomocí Sarrádžových džihádistů před třemi týdny dobyla libyjské město Sirte, které je branou k druhým největším libyjským nalezištím ropy. Turecký prezident Recep Erdogan vzápětí ohlásil, že chce na základně Al-Jafra, která se nachází asi 30 km východně za městem, z zřídit stálou tureckou posádku. O tuto základnu však mají zájem i Rusové, kteří by podle dohody s Haftarem měli mít v Libyi námořní i leteckou základnu.

Po tureckém průlomu k Sirte byly LNA z Ruska dodány nové sady raketometů Pantsír, s jejichž pomocí se Haftarovým vojákům podařilo vymazat vzdušnou převahu džihádistické armády, jež jí dodávaly turecké drony. LNA získala ve vzduchu opět převahu po příletu stíhaček ruské výroby MiG-29 a nadzvukových bombardérů Su-24, které LNA přenechala Sýrie po dodávce modernějších verzí těchto strojů z Ruska. Letouny ruské výroby Turky a džihádisty doslova vybombardovaly ze Sirte.

Podle zpráv o střetech Wagnerovců s džihádisty, které jsou přehledně zaznačeny na libya.liveuamap je jasné, že odsun ruských žoldnéřů z Libye už je minulostí. Podle zpráv libanonské agentury se Wagnerovci, kteří se se stahovali přes několik zemí – mimo jiné Súdán, do země vrátili. A zjevně si právě ze Súdanu přivedli další žoldnéřské kolegy.

Novarepublika.cz