E. Beneš na návštěvě F. D. Roosevelta
E. Beneš navštívil F. D. Roosevelta
K setkání došlo 28. května 1939 v Hyde Parku. Prezident Beneš o rozmluvě, která trvala tři a půl hodiny, s prezidentem Spojených států napsal: „ Přijal mne jako prezidenta republiky a dodal, že pro něho Mnichov neexistuje. … Zdůrazňoval zvlášť, že jsme dobře učinili, že jsme se v roce 1938 nedali vyprovokovat za tehdejších okolností k válce s Hitlerem. Soudil, že bychom byli hrozně vytrpěli; západní Evropa nám nechtěla a Amerika by nám nebyla mohla pomoci a kdyby byl zakročil Sovětský svaz sám, nebyl si vůbec jist, jak by se byla v tehdejší politické konstelaci celá věc skončila. Ani západní Evropa, ani Amerika, daleko nebyly v žádném směru na konflikt ani mravně, ani materielně připraveny a Hitler by se byl snad tehdy ke svému konečnému cíli snáze a rychleji - a aspoň na jistý čas – dostal.“ (V tomto smyslu se o něco později vyjádřili i vůdcové dělnické strany Arthur Greenwood a Arthur Henderson mladší, kteří si tehdy nebyli jisti, zda v roce 1938 nebyla situace taková, že by z ní nebyla nakonec rozpoutána evropská válka, zaměřená pouze proti Sovětskému svazu. „Ať tak či onak v té době nebyla podle jejich mínění Anglie zralá a vnitřně jednotná podniknout válku proti Hitlerovu Německu.“)
Těžiště rozhovoru obou státníků se přeneslo pak k dalšímu vývoji evropské a světové situace. Prezident Beneš zcela otevřeně představil své vidění věcí budoucích, od křehkého míru ke světové válce, v níž spojencem západu se stane i Sovětský svaz.
Pan prezident Beneš mluvil i o plánech, jak postupně zorganizuje spolu s dalšími náš odboj, který bude v nové formě opakovat to, co první odboj činil pod vedením Masaryka v první světové válce.
Pan prezident Roosevelt v závěru setkání prohlásil: „Pomohli jsme vám už jednou, pomůžeme vám i po druhé. Zůstaňte se mnou ve spojení a dávejte mi zprávy o tom, jak vaše věc pokračuje.“ A v průběhu války se projevil prezident Roosevelt jako přítel naší věci, obnovení Československé republiky. (Beneš E., Paměti)
To jsou historická fakta, stejně jako námi již publikované stanovisko západu i SSSR k likvidaci Československa a jeho přeměně na protektorát. Přes tyto skutečnosti dodnes ani jeden z těch, kdo křičí ještě do dnes kolem sebe, jak Beneš zradil, fakta nevzal na vědomí. A kdyby zradil Beneš, jak tito rozumbradové tvrdí, proč s ním jednal Roosevelt, prezident Spojených států, proč s ním jednal W. Churchill, pozdější předseda britské vlády, proč s ním udržovali těsně vztahy i další státníci evropští? Ti také zradili? Proč s Háchou nikdo z vlád západních států ani z SSSR nejednal? Jednoduché vysvětlení. Hácha z milosti Hitlera státní prezident protektorátu, jenž byl součástí Německa, nikoliv tedy samostatným státem, který nadto v březnové noci ze 14. na 15. březen 1939 svěřil český národ do Hitlerových rukou, nebyl považován za žádného prezidenta, ale za poskoka A. Hitlera.
Proto ještě dnes tvrdit, že Hácha byl našim nejlepším prezidentem a E. Beneš zradil, pro autory těchto a podobných výroků znamená, že vyjadřují svou sounáležitost nejen s Háchou, ale i s činy A. Hitlera, které Beneš, jak oni to zřejmě vidí, zradil. Dokonce se těmito tvrzeními staví proti západu, SSSR a jejich představitelům. Tedy jsou na straně nacistického Německa, jak to z jejich prohlášení vyplývá, přestože o tom výslovně nemluví. Ale lze to z jejich slov odvodit, jak jsme přesvědčeni.
J. Kovář
