Dvě třetiny Němců odmítají dávky pro Ukrajince, roste napětí

Podle průzkumu agentury INSA pro deník Bild si 62 % Němců přeje, aby se bojeschopní Ukrajinci vrátili domů. Dvě třetiny zároveň odmítají, aby uprchlíci z Ukrajiny nadále pobírali sociální dávky. Veřejné mínění se výrazně mění.

Ilustrační foto

21. října 2025 - 06:50

Německá veřejnost výrazně mění svůj postoj vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Podle aktuálního průzkumu agentury INSA, který zveřejnil deník Bild, si 62 % dotázaných přeje, aby se bojeschopní ukrajinští muži vrátili do vlasti. Jak uvádí deník Bild, „ještě více Němců chce, aby se jim stoplo vyplácení sociálních podpor“. Dvě třetiny respondentů, tedy 66 %, se vyslovily proti vyplácení dávek uprchlíkům z Ukrajiny.

V Německu se podle oficiálních údajů nachází více než 1,25 milionu lidí, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. Z nich přibližně 700 tisíc pobírá sociální dávky a pouze zhruba třetina je zaměstnána. Jak uvádí Novinky.cz s odkazem na deník Bild, německý stát ročně vynakládá na jejich podporu přibližně 6,3 miliardy eur, tedy kolem 153 miliard korun. Tyto částky se staly předmětem rostoucí kritiky veřejnosti i politické opozice.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že společnost se po více než dvou letech války dostává do fáze, kdy počáteční solidaritu střídá únava a rostoucí skepse. Zatímco v roce 2022 chtělo podle tehdejších dat 74 % ukrajinských uprchlíků návrat domů, letos se pro něj vyslovilo už jen 43 %. To v očích části německé veřejnosti posiluje dojem, že pobyt Ukrajinců v zemi se stává trvalým a finančně neudržitelným.

Německo přitom zůstává zemí, která přijala největší počet ukrajinských uprchlíků v Evropě. Rostoucí nespokojenost obyvatel tak představuje významný politický signál, který může ovlivnit další kroky spolkové vlády. Diskuse o úpravách sociální politiky a integrace cizinců sílí nejen mezi opozičními stranami, ale i uvnitř vládní koalice.

Jak upozorňuje Bild, „většina Němců se obává, že dlouhodobé vyplácení by mohlo přetížit sociální systém a zpomalit integraci dávek“. Průzkum INSA tak podle všeho zachycuje nejen změnu nálad v německé společnosti, ale i širší evropský trend, v němž se solidarita postupně mění v požadavek na přehodnocení dosavadní politiky vůči uprchlíkům.

(Beneš, deník Bild, repro: youtube)