Dva Čechy ubili k smrti. Další na následky týrání zemřel v nemocnici.
Mnoho tamějších Čechů a německých antifašistů bylo ztýráno. Dva Čechy ubili k smrti. Další na následky týrání zemřel v nemocnici.
Henleinovci nutili své odpůrce čistit studny, zametat ulice nebo také odstraňovat české nápisy. Ve Smržovce a Velkých Hamrech museli tyto činnosti provádět Češi za posměchu Němců. "Osoby české národnosti musely vykonávati práce pod jejich dohledem (ordnerů - pozn. J.B.), a to odstraňovati veškeré české nápisy a tabulky jak na českých školách, tak označení ulic apod., případně zamazávati takové nápisy za posměchu Němců. Práce takové mimo jiné musel konati sklářský dělník Kodejš a jiní, dále zametání ulic, mytí budov; odměnou bylo poskytnutí polévky bez další odměny."
Obdobně se na úklidu libereckých ulic, které byly "poházeny zaschlým kvítím, jež bylo házeno na říšskoněmecké vojíny", podíleli všichni liberečtí Češi, komunisté a další "nepohodlné" osoby. Pracovní aktivita byla saturována obědem a vekou chleba. Někde se s "odpůrci nového režimu" zacházelo daleko hůře. Vedle nadávek docházelo i na fyzické inzultace. V Novém Dvoře u Českého Krumlova Češi nuceně pracovali na polích pod dohledem ordnerů, kteří s nimi zacházeli hrubě a plivali po nich. Poměry některých obyvatel Štětí, kteří byli zatčeni, vyhlížely tragicky. "Denně jsou nuceni konat nejhrubší práce. Také Šťastná, ač byla téměř k smrti stlučena, byla dnes viděna ve Štětí, jak na rozkaz ordnerů zametá ulice a vozí povozem bez koní slamníky do ubikací ordnerů a oddílů SS. Beranová byla trýzněna u labského přívozu tím, že musela nosit skříně a velké kusy nábytku na loď. V Jirkově byli němečtí sociální demokraté a komunisté, jakož i jejich ženy, zfackováni a donuceni čistit ulice a veřejná prostranství. V Teplicích zadržený ústecký starosta Leopold Pölzel (DSAP) byl nejhrubším způsobem potupen, popliván, tlučen a zesměšňován. Ordneři ho ostříhali dohola a donutili čistit glozety a zametat soudní celu, lidovou jídelnu a ulici před městským úřadem v Ústí nad Labem. V důsledku teroru a výslechů se pokusil o sebevraždu. Ve Schwaderbachu (Bublava)byli Henleinovi odpůrci doslovně sehnáni dohromady a potom v kolonách dopraveni na hranice, kde pod dohledem odstraňovali hraniční ploty. Nucené práce se nevyhnuly ani židům. V Prachaticích musel jeden židovský advokát čistit klozety vlastníma rukama.
Obecně ordneři (FS) prováděli zatýkání, týrání, vyhánění a vyhošťovaní nepohodlných osob - Čechů, demokratických Němců a židů, páchali domovní prohlídky či sestavovali různé seznamy lidí přistěhovaných do pohraničí po roce 1918, byli k ruce wehrmachtu a gestapu. Podíleli se také jistou dobu na střežení demarkační čáry. Nejaktivnější byli v mezidobí po odchodu československých ozbrojených složek a příchodu německé armády. Jejich činnost se příchodem německých vojenských a bezpečnostních složek nezastavila.
Při provádění domovních prohlídek, během nichž si často počínali neurvale. zatýkali nepřátele nového režimu a předávali je gestapu nebo je odváděli k výslechu a internaci. Svědkové a informátoři, kteří dodávali podklady pro situační zprávy, viděli v jednání ordnerů především pomstychtivost a nenávist. Z hlášení jednoho z okresních úřadů se dá dovodit, jak bylo hodnocení přiléhavé: "Prohlídky byly vykonávány s neobyčejnou bezohledností zejména u místních komunistů, sociálních demokratů a členů českých spolků. V soukromých bytech při výkonu domovních prohlídek byly lidem roztrhány peřiny a peří z nich vyházeno, místním rolníkům bylo smícháno obilí všech druhů." V Horní Kalné na Jilemnicku hrozili ženě nepřítomného menšinového funkcionáře, aby okamžitě vydala zbraně, jinak bude zastřelena. "Vyhrožovali jí revolvery a provedli bezohledně domovní prohlídku, která neměla pozitivního výsledku."
Přehmaty ordnerů proti sociálním demokratům, komunistům a židům, ale také českým obyvatelům byly velmi ostré a ordneři řadu z nich i tělesně týrali. V Mikulově vyvlíkli příslušníky SOS ven z autobusů a za surového bití je vyvedli do budovy okresního úřadu. Ve Vranovské Vsi, Štítarech, Šumvaldě na jižní Moravě terorizovali společně s místními nacisty české obyvatelstvo. Mnoho tamějších Čechů a německých antifašistů bylo ztýráno. Dva Čechy ubili k smrti. Další na následky týrání zemřel v nemocnici. V Šatově dokonce byli ztlučeni dokonce všichni Češi (česká učitelka a poštovní posel byli zbiti železnými tyčemi). V obci Nové Mlýny (okres Hustopeče) zmučili celou rodinu českého mlynáře Vaverky a mlynáře potom odvlékli. V Želechovicích v okrese Šumperk dokonce znásilnili dvě Češky.Mrtvola desátníka Reta, který na následky týrání v Nové Vsi na Domažlicku zemřel, byla vydána československým úřadům až na zákrok anglické mise. Ve Štětí zmučili některé osoby tak, že padaly až do mdlob. V Broumově trýznili několik loajálních občanů německé národnosti (bývalé strážníky). Zpolíčkovali také osoby, které odmítali zdravit zvednutím ruky. Nebyli ušetřeni ani židé. Podle zpráv SoPaDe byli po připojení území biti a "zčásti také zastřeleni."
Z díla „Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939“ I n, Jan Benda
