Dezoláti všech zemí…
Dezoláti všech zemí…
Marek Řezanka
Mainstreamová média nejenže neplní svou informační povinnost, a nebyla schopna svým čtenářům přiblížit myšlenky řečníků na pokojné protivládní demonstraci ze dne 3. 9. 2022, ale navrch se předhánějí v očerňování pořadatelů demonstrace, řečníků – ale i samotných účastníků, kteří zaplavili Václavské náměstí i přilehlé ulice.
Udělejme si základní přehled nejhorších etiketizací:
1) Pavel Šafr (Forum 24): „Fašistická spodina Putinových přívrženců zaplnila polovinu Václavského náměstí“
2) Petr Honzejk (Hospodářské noviny): „Fiala má pravdu. Demonstraci organizovala proruská svoloč. Zůstat jen u toho je ale slaboduché“
3) Alexandr Mitrofanov (Novinky.cz): „Akce Sněmovna a Václavák si v Kremlu můžou odškrtnout“
4) Petr Bittner (Deník referendum). Že nevěděli, zač demonstrovali? Nedělejte z lidí blbce, zvládnou-li to sami“
5) Jan Studnička (Reflex): „Když se chcete tvářit jako racionální demonstrace, ale nemůžete si pomoct“
6) Erik Tabery (Respekt): „Sešel se tam chumel všeho proti. Ono obecně proti je snadnější nejenom něco říkat, ale i organizovat akce. Dokonce bych řekl, že pro vládu bude větší malér, až tam budou síly, které budou pro něco“
K tomu připočtěme rekce některých politiků včetně premiéra Fialy:
1) Petr Fiala (premiér, ODS): „Je jasné, že ruská propaganda a dezinformační kampaně se objevují na našem území opakovaně a někdo jim prostě podléhá… Interpretace událostí, které jsem já měl zatím možnost vidět, ukazují na silně proruské postoje, a podle mě to neodpovídá tomu, co jsou zájmy České republiky a našich občanů.“
2) Bronislav Šimoník (ODS): „…Ve standardních demokraciích se stát s tímto dobytkem nikde nemazlí. Ve Francii klidně žluté vesty rozeženou třeba i střelbou…“
3) Martin Kupka (ministr dopravy, ODS): „Ti lidé jsou informování těmi, kteří, jak se střídali na pódiu, představují extremistické a proruské síly. ale já rozumím lidem a vláda rozumí lidem, kteří v tuto chvíli bojují s vysokou cenou energií. Mimochodem, to je také jeden z výsledků Putinovy vlády v Rusku. A já bych tady chtěl také jasně deklarovat, že naše vláda připravila 12 kroků, které pomáhají lidem v České republice.“
Názorně zde můžeme vidět, jakým nenávistným způsobem je zcela legitimní protivládní demonstrace degradována, dehonestována a nálepkována. Občané různého vzdělání, věku, rozdílných profesí, levicově i pravicově zaměření, majetkového vlastnictví, spojení odporem proti krokům vedoucím ke zcela zjevnému kolapsu naší společnosti a našeho státu, jsou generalizováni jako „fašistická spodina“, „proruská svoloč“, „dobytek“, „frustráti“, „kolaboranti“, „šmejdi“ či „dezoláti“.
Zato když na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii vystoupili například Pavel Liška propagující zkrachovalou Bohemia Energy či Bob Kartous, který končí ve vedení Pražského inovačního institutu pro „netransparentní hospodaření“, nikdo z výše uvedených o šmejdech nemluvil.
Najdou se politici, kteří se snaží položit dělítko mezi organizátory a řečníky demonstrace, a její účastníky s tím, že prý lidé byli „pomýlení“. To je urážka nás všech, kteří naprosto při vědomí požadujeme demisi Fialovy vlády za škody na tomto státu.
V tomto kontextu si přibližme pohled dalšího z odpůrců demonstrace, který by měl být novinářem, ale o etických kodexech zjevně neví vůbec nic:
Dan Přibáň (novinář): „Nemohla by být veřejná setkání dezinformátorů, lhářů, frustrátů, kolaborantů a dalších šmejdů označována jako "dementstrace", čímž by došlo k významovému oddělení od "demonstrace"?“
Tentýž Přibáň dne 25. 4. 2021 veřejně na Twitteru napsal: „Člověk se vždy učil, že přát někomu smrt je špatné. Přesto je mnoho příkladů, kdy lidé jásali, když určitá osoba zemřela. Myslel jsem si, že je to záležitost historická či velmi specifická pro velmi úzký okruh zemí.
Miloš Zeman to ale dokázal změnit. Je to mstivý psychopat, který nikdy nepromarní příležitost ublížit této zemi. Neodstoupí, nezbavíme se ho, dokud tady bude. Nikdy se nepustí moci, kterou získal.
Drží se přisátý jak klíště a vyžívá se v rozkladu, hnilobě a škodí a škodí a škodí.
Už aby bylo po něm!“ Těžko najdeme lepší příklad reakce frustrovaného šmejda.
Demonstrace bez pozitivních východisek?
Přejděme ale od nic neříkajících urážek k aspoň nějak formulovaným výtkám. Erik Tabery tvrdí, že na demonstraci padaly toliko argumenty proti vládě, ale že nikdo nepřišel s pozitivními řešeními. Kdyby Česká televize konala, co jí přísluší – a demonstraci přenášela v přímém přenosu, jako to činila v případě pana Mináře, nemohl by si ani pan Tabery nevšimnout vystoupení například odborníka na energetiku, Ivana Noveského. Ten mj. pronesl: „V roce 1989 jsme byli plynárenská velmoc. My jsme byli i energetická velmoc. My jsme byli úplně soběstační. Před 32 lety Václav Havel řekl ‚naše země nevzkvétá‘ – a my musíme po 32 letech říci, že naše země umírá. Energetika, to je krev pro průmysl. Bez energie tato republika umře. A proto jsme dnes tady, protože si myslíme, že toto se musí změnit!... Česko si vyrábí dost vlastní elektřiny a nemusí se spoléhat na elektřinu z lipské burzy... Je to zcela absolutní nesmysl! O té burze tady kolují určité fámy. Pokud někdo vyrábí elektřinu za 25 haléřů a pak ji prodává za 20 korun, tak to není nic jiného než zlodějna.“
Ivan Noveský žádá, aby se elektřina prodávala za 4 koruny za kilowatthodinu a zemní plyn za 15 korun kubík. „Bojujme za to, ať Česká republika neumře, ať vzkvétá. Bez energie jsme mrtví!“
Již jen pouze na tomto příkladě vidíme, že není pravda, že by demonstrující nepřicházeli s konkrétními řešeními. Pouze o nich mainstreamová média záměrně neinformují.
Kde všude na lidském životě nesejde…
Nelze se divit, že v této atmosféře jsou programové body (ano ty, o kterých E. Tabery tvrdí, že neexistují) zesměšňovány a současně démonizovány. Jako příklad lze vzít text Jana Moláčka.
Jan Moláček (Deník N): „Nejdůležitějším požadavkem byla kapitulace před Putinem a kolaborace s jeho zločinným režimem. Je to úplně první bod na seznamu na webu demonstrace: "Česká republika potřebuje zajistit přímé smlouvy s dodavateli plynu za nízké ceny - tedy především s Ruskou federací."
Pokud tedy nebudeme upírat účastníkům demonstrace svéprávnost, schopnost přečíst si jednoduchý text a svobodně se rozhodnout, zda s ním souhlasí nebo ne, pak nezbývá než konstatovat prostý fakt - byla to jednoznačně a otevřeně proruská akce. Není vůbec potřeba to "dokládat" fotkama účastníků v tričku s Putinem. Organizátoři to nijak neskrývali, stačí číst, co sami píšou.
Kdyby někomu nestačil požadavek na kolaboraci s válečným zločincem Putinem, dál tam máme obligátní odpor proti EU a čistokrevně fašistickou dehumanizaci Ukrajinců, kteří dle organizátorů "ředí" náš národ. Sorry, to opravdu nejsou žádné obavy z rostoucích cen energií, ale hardcore ruská propaganda.“
Panu Moláčkovi přitom jistě nevadilo, že se vedly veselé obchody s USA, které mají jen v poslední době na svědomí statisíce až miliony nevinných životů civilistů v Iráku, Libyi, Afghánistánu či Jemenu. Proč nám má najednou vadit kooperace s Ruskem?
V USA došlo k pokusu spočítat ztráty na životech v důsledku válek rozpoutaných po 11. září 2001.
Ze 76 zemí, kde USA „bojovaly proti terorismu“, byly největší ztráty zaznamenány v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu.
Informuje o tom zpráva sestavená při příležitosti výročí stažení jednotek západní koalice z Afghánistánu v rámci projektu „Military Losses Project“, který vede Brownova univerzita v Providence.
Zpráva zahrnuje vojenské ztráty v Afghánistánu a Pákistánu od října 2001 do října 2018 a v Iráku od března 2003 do září 2021.
Je třeba dodat, že počet obětí se týká pouze přímých úmrtí, nikoli nepřímých v důsledku „ztráty přístupu k jídlu, vodě, zdravotnickým zařízením, elektřině nebo jiné infrastruktuře“.
Takže z celkového počtu mrtvých amerických vojáků (6 951) jich 4 550 zahynulo v Iráku a 2 401 v Afghánistánu (v Pákistánu nebyly potvrzeny žádné oficiální oběti). Zahynulo rovněž 21 civilních specialistů Pentagonu (6 v Afghánistánu a 15 v Iráku) a 7 820 žoldnéřů (3 793 v Iráku, 3 937 v Afghánistánu a 90 v Pákistánu).
Kromě toho zahynulo 109 154 vojáků a policejních důstojníků zemí, kde bojovaly Spojené státy: 41 726 v Iráku, 58 596 v Afghánistánu a 8 832 v Pákistánu.
Celkový počet úmrtí způsobených politikou USA v těchto třech zemích se odhaduje na 479 858 až 507 236 (Irák – 267 792 až 295 170, Afghánistán – 147 124 a Pákistán – 64 942).
Co na to pan Moláček? Jak vůbec můžeme s takovou zemí mluvit? Jistě, hned by patrně vyrukoval s tím, že v těchto zemích působili „zlí diktátoři“, zato na Ukrajině byla demokracie. I tento chabý pokus výše uvedené argumenty oslabit či shodit neobstojí. Jednak USA tyto režimy dříve podporovaly (například operace al-Anfal) a v neposlední řadě režimy na Ukrajině od krvavého Majdanu 2014 nelze pokládat za demokratické. Jednalo se o puč – a například P. Porošenko je jako vlastizrádce nazírán i samotnými Ukrajinci. Nemusí dlouho trvat, a přiřadí se k němu i muž figurující v Pandora Papers na předních místech, V. Zelenskyj. Muž, který zakázal opoziční strany (mj. Pokrokovou socialistickou stranu Ukrajiny, Levou opozici či Opoziční platformu – Za život, což by mělo vadit minimálně ČSSD) i opoziční televizní kanály.
Kdo obhajuje Zelenského režim, hájí totalitu v její nejhorší militantní podobě.
Pan Moláček samozřejmě nijak neprotestoval proti nekončící občanské válce na Ukrajině, kterou proti části vlastní populace vedly nedemokratické ukrajinské režimy. Netlačil na Západ, aby zavelel k dodržování Minských dohod. Jeho rozlícení nad válečnými zločiny mu tudíž pranic nevěřím. Není konsistentní, je toliko účelové.
Naopak, požadavek na zahájení mírových jednání je požadavkem humanistickým. Požadavkem neeskalování konfliktu, kde hrozí jaderná apokalypsa, zejména, jsou-li u moci lidé jako Liz Truss, která se netají šílenstvím, že je ochotna použít jaderné zbraně.
Pokud někteří tvrdí, že je vlastizradou nedodávat na Ukrajinu zbraně a nepodporovat tak umírání dalších a dalších Ukrajinců, kteří jsou jen Zelenského „kanónenfutrem“ bez svobodné vůle, lze jim oponovat slovy Petra Druláka, exvyslance ve Francii: „Ukrajina zažila v historii strašné věci. Nyní však nevím, zda bude schopna přežít zimu. Významnou část energetických sítí má pod sebou Rusko. A to, co pod kontrolou nemá, může zničit. Nevím, o co se západní stratégové, kteří říkají, že se situace obrací a Ukrajina může zvítězit, opírají. Přijde mi to jako naprostá fantasmagorie.“
Vměšování nevadí?
Za vrchol hnusu vůči demonstrujícím pokládám vměšování ukrajinského režimu do českých záležitostí:
„Odsuzujeme snahu účastníků proruských akcí ospravedlnit válku Ruska proti Ukrajině a urazit čest a důstojnost Ukrajinců, kteří za cenu svého života brání svobodu v Evropě“, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.
Co by Fialově vládě doporučil? Demonstranty pěkně po banderovsku střílet? Ostudné je rovněž to, že se proti tomuto vměšování ani premiér Fiala, ani jeho „Bakalář“ na resortu zahraničí ostře neohradili. Oni s ním naopak souhlasí.
To bylo v současné vládě jásotu, když KSČM opustila parlamentní lavice. Snad tedy Fialův kabinet úsměvy opouštějí. Ještě má tu drzost poučovat o tom, kdo údajně nehájí české národní zájmy. Jednoduše ten, kdo žene české průmyslové podniky k likvidaci. Madeta, Juta, kdo bude další?
Máme zde opravdu horší problém než stát fronty na banány. Ať již bylo v minulosti nedostatkovým zbožím cokoli, zmrznutí a vyhladovění naší populaci nehrozilo. A premiérova jediná energetická strategie je spoléháním na solidaritu těch, kdo sami nemají – a nedají.
Jsem „dezolát“ - a jsem na to hrdý…
Mimo jiné jsme nazýváni „dezoláty“. Na Slovensku označuje toto slovo primárně osoby chudé, nemajetné, zažívající útrapy. Sekundárně potom zlé, mizerné, všivé.
Pokud jsou lidé chudí a strádající útrapami pro někoho zlí, vypovídá to spíše o tom, kdo je takto charakterizuje.
Nebojme se tuto nálepku přijmout. Ano, vládní moc z nás opět vytvořila Hugovy Bídníky, Les Miserables. Jen s tím rozdílem, že někteří z nás ještě nejsou zbídačení úplně. Ještě něco máme. Ale vnímáme, jak snadno nás o to Fialova vláda dokáže připravit. Proto se bouříme. Proto protestujeme.
A že nám vadí dvojí metr, kdy Fialova vláda zcela očividně ve svých výdajích upřednostňuje ukrajinské občany bez ohledu na míru jejich útrap před občany českými? Pokud není stát schopen zajistit práci a jídlo vlastním lidem, nemůže se ohánět nějakou pomocí komukoli jinému. Tím jen obrací hněv jedněch proti druhým.
Požadujme pro naše ukrajinské spoluobčany rychlý mír a možnost revitalizace. Nechtějme prodlužovat agónii jejich ztrát na životech.
Samozřejmě nikdo z mainstreamu nezmíní, že jeden ze stěžejních bodů demonstrujících se týká svobody projevu: „Česká republika je zemí se zaručenou svobodou projevu, k níž patří jako jeden z hlavních pilířů svoboda slova. Svoboda projevu je v České republice potírána a svoboda slova je zde cenzurována. Svoboda projevu musí být obnovena, a to jak ze strany veřejné správy, tak ze strany zahraničních společností – sociálních médií, přes která se dnes odehrává většina komunikace.“
Opět se ukazuje, jak moc je výše uvedená svoboda pošlapávána a ničena – hlavně vládní mocí a s ní spřízněnými médii. Dezoláti bojují za svobodu slova. Spojme se – ve všech evropských zemích nás je hodně. Dokážeme-li to, možná ještě hodnoty demokracie a humanismu nejsou zcela ztraceny.
