Dezinformacím kolem Ukrajiny se v českém tisku daří

V několika posledních dnech hysterici kvičí něco o ruském ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu. Rusko to považuje za dezinformační žvást. Co k tomu dodat?

14. března 2022 - 03:20

Na záběrech z nemocnice jsou prý vidět těhotné ženy se zkrvavenými tvářemi, v komplexu je také vidět obrovský kráter po bombardování, budovy jsou zničené a bez oken. Jenže, namalovat na ksicht červenou jako krev není problém. Z fotografií není vidět nic než něco trosek, což neříká vůbec nic o průběhu útoku, upozorňuje publicista František Roček.

Ukrajinský komik Zelenskij hystericky požaduje, aby NATO uzavřelo oblohu nad Ukrajinou.

Ruská verze události

V nemocnici nebyl ani personál, ani pacienti, uvedl 8. března oficiální zástupce Ruska při OSN. Řekl, že místní obyvatelé hlásí, že po vyhoštění veškerého personálu porodnice č. 1 v Mariupolu v ní ozbrojené síly Ukrajiny zřídili palebnou pozici.

Ruští váleční korespondenti uvedli: „Od začátku vojenské operace byla porodnice v Mariupolu obsazena 2 rotami 36. brigády námořní pěchoty a všichni pacienti a personál byli vystěhováni do jiných zařízení a někteří byli dokonce posláni domů."

5. března ruské ministerstvo obrany k tématu dodalo: „Militanti nacionalistických praporů Azov a Aidar, kteří vstoupili do Mariupolu, střílí z pozic ve školách, nemocnicích, porodnicích a mateřských školách."

K dispozici jsou záběry z dronu jak neonacisté z Azova používají výškové budovy v Mariupolu jako palebné pozice.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl na tiskové konferenci, že nemocnice je „legitimním cílem", protože v době útoku v ní nebyli žádní pacienti a byla obsazena "extremisty".

Senátor o lidských štítech

Ústecký senátor Jaroslav Doubrava problém komentoval citátem z ruských novin: „V ruských novinách j sem v reportáži od Alexandra Kotse četl: „Často se mě ptají, proč je ofenzíva proti Kyjevu tak pomalá. Protože ruské velení se na jedné straně snaží minimalizovat ztráty personálu a civilistů, na druhé straně se snaží neničit infrastrukturu osvobozených měst. Používá se proto spíše drahá, ale vysoce přesná munice, schopná bodových přesných útoků.

Oni (ukrajinští vojáci) naopak s pozicemi, které nemají ve městech pod kontrolou, jednají jako s nepřítelem, a vše pokrývají a ničí s pomocí raketometů. A nejen to. Obklíčené ukrajinské jednotky využívají civilisty jako živé štíty.“

Senátor poukázal také na to, že 13. března Ruská tisková agentura TASS informovala, že jednotky ukrajinských nacionalistů brání evakuaci civilistů z měst v Donbasu, včetně Lysyčanska a Severodonětska, který je správním centrem na území Luhanské oblasti kontrolované Kyjevem. To v neděli uvedl oficiální zástupce Lidových milicí Luhanské lidové republiky (LLR) Ivan Filiponenko: „Obklíčené ukrajinské nacionalistické formace pokračují v terorizování civilního obyvatelstva v osadách a nedovolili odejít civilistům. Používají jejich domovy jako palebná místa a obyvatele jako lidský štít.“

Na téma nemocnice se objevila ještě jedna zpráva: Předseda vyšetřovacího výboru Ruska Alexander Bastrykin nařídil zahájit trestní řízení poté, co ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly nemocnici ve městě Volnovacha v Doněcké oblasti a bylo zabito nejméně šest lidí. Dodal: „Ukrajinští vojáci stříleli z tanku a raketometu Grad na nemocnici s pacienty během ústupu z a předtím stříleli z budovy a nádvoří nemocnice na doněcké bojovníky. Využili jako lidský štít pacienty, včetně žen pracujících v nemocnici. Při odchodu Ukrajinci odváželi zařízení nemocnice."

Věřit či nevěřit?

Nemůžeme si ověřit, kdo lže, ale ruská verze, včetně lidských štítů, zní hodnověrně. Ukrajinské jednotky se snaží o maximálně zdlouhavou a pro útočící Rusy nákladnou obranu. Je to i v intencích vize „partyzánského boje“ proti ruským silám.

Kromě toho od roku 2014 docházelo k ostřelování tzv. separatistické oblasti Doněcka ukrajinskou armádou, což znamenalo během 8 let tisíce mrtvých civilistů. Proto tento styl války dnes nepřekvapí.

Již v roce 2017 jsem v knize „Bombardování nemocnic je normální“ upozorňoval, že tato praxe je rozsáhle využívána.

V knize jsem uvedl:

„… Od roku 2001 při občanských válkách a intervencích USA v muslimských zemích byly poškozeny a zničeny desítky tisíc objektů. Typické jsou v posledních letech fotografie rozlehlých městských ruin. Bojištěm je celé území. Ačkoliv je stále více využíváno tzv. bodového bombardování cílů stíhacími bombardéry i válečnými drony, cílů je velmi mnoho. Například v rámci amerického dronového programu v operaci Inherent Resolve od srpna 2014 po dobu dvou let útoky dronů proti tzv. Islámskému státu představovaly 15 000 bombardování. Zasaženo bylo na 8 000 objektů v Iráku a  Sýrii. (viz. Vojenské rozhledy č. 1/2017, Jan Eichler, Kristýna Stejskalová, Od bombardování k cílenému zabíjení: Proměny boje USA proti globálnímu terorismu)

Obecně je stále přijímáno, že by měly být ušetřeny humanitární objekty, jako jsou např. nemocnice. Ale to v podstatě neplatí. Plošná bombardování ve 2. světové válce a ve vietnamském (resp. indočínském) konfliktu to potvrzují, stejně jako konflikty na Blízkém východě.

Dnes v  občanských (guerillových) válkách je bojištěm veškerý prostor. Zařízení pod vlajkou Červeného kříže či Červeného půlměsíce se též stávají terčem útoku, neboť význam budov je vícerozměrný:

• budova je zdrojem stínu pro bojovníky: rakety a granáty jsou vystřelovány poblíž nemocnic, aby odvetná palba zasáhla nemocnici,

• budova je utajeným zdrojem energie pro rebelské jednotky (elektřina, voda),

• část budovy se stane utajeným velitelským stanovištěm, skladem munice či kasárnami pro jednotky rebelů,

• budova se může stát kdykoliv opěrným bodem (pevnůstkou) jednotky rebelů bez ohledu na pacienty,

• význam nemocniční budovy je krátkodobě nahodilý. V jednom okamžiku mohou kolem nemocnice (nebo skrze nemocnici) procházet jednotky a postupovat dál, aniž by ji využily k vedení palby. Ale v té chvíli se stanou cílem palby, který zasáhne i nemocnici.

Podobným cílem se může stát škola, kostel, mešita, vodárna…“

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)