České národní listy

Den, kdy začala válka

Bylo září 1938. Už delší dobu narůstal neklid mezi německými obyvateli národnostně smíšených oblastí v českém pohraničí. Pangermánské ideje a agresivní, vesměs lživá, nacistická propaganda a činnost nacistických agentů udělaly své. Den 12. září pak byl ve znamení nenávistného a výhružného projevu Adolfa Hitlera.  Štvavého projevu, který byl přímým signálem. K čemu? To se právě dnešního dne mělo ukázat.

Bylo ráno, 13. září 1938. V pohraničním Habartově na bylo cítit napětí, henleinovci se rojili. Brzy byl obsazen obecní úřad a vyvěšena vlajka s hákovým křížem. Symbol nacistické třetí říše brzy zavlál i na kostelní věži. Další cíl byla pošta. Při obsazování pošty byla ordnery zajata Růžena Pardusová. Byla nejen Češka ale také manželka  českého četníka, Josefa Parduse. Začalo martyrium, které ji poznamenalo na mnoho dalších let. Přepadení četnické stanice brzy následovalo. Četníci, vedení velitelem prap. Josefem Koukolem odmítli vydat zbraně i stanici a postavili se na odpor. Teprve když na provaze přivlekli ztýranou, polonahou Růženu Pardusovou a hrozili jejím zastřelením se četníci vzdali. Ihned byl zavražděn prap. Koukol a opodál bestiálně ubit strážmistr Antonín Křepela, raněn byl  strážmistr Přibek a Josef Pardus byl bezmála ubit. Zachránilo ho jen to, že byl pokládán za mrtvého a po nějaké době se mohl, napůl v bězvědomí, odplížit do bezpečí. Jeho zranění byla opravdu těžká. Utrpěl napřklad proražení lebky, zřejmě od rány krumpáčem.

Boj v Habartově nezůstal bez povšimnutí a do obce byl vyslán autokar s posilou. Ta se s teroristy střetla ještě před vjezdem do obce a v přestřelce padli četníci Vladimír Černý a  Stanislav Roubal. Rychlým zákrokem posily se podařilo nacisty zahnat za hranice a osvobodit české zajatce a zajistit ošetření raněným.

Habartov nebyl ojedinělým případem. K boji s raněnými a mrtvými došlo i v nedaleké Bublavě, Kraslicích  a Krajkové. Na německém území vytvořené oddíly freikorpsu zaútočily přes hranici. Mnohdy posílené příslušníky SS a wehrmachtu.

Boje vzpalnuly takřka po celé hranici s Německem a okupovaným Rakouskem. Bojovalo se u Znojma, Vyššího Brodu, v Českém Krumlově. Dramatické události probíhaly v Chebu a Aši. Ke střetům došlo v Habarticích na Frýdlantsku, Srbské, Warnsdorfu. Hořela celnice na Pomezních Boudách v Krkonoších a boj proběhl I na Předních Rennerovkách. Královec, Vidnava. Těžké boje proběhly o oblast Moravské Chrastové. To jsou jen některá místa kde řádili nacisté a kde umírali obránci hranic. Vojáci, četníci, příslušníci finanční stráže a Stráže obrany státu. Mrtví byli I mezi civilisty a to nejen českými. Rozpoutaný teror si bral oběti z řad německých antinacistů a Židů. Zákrok armády byl úspěšný a následná mobilizace poroběhla vzorově. Jak to bylo dál už bylo popsáno mnohokrát. Byla to neslavná mnichovská zrada a druhá republika ukončená po krátké době okupací zbytku území.

Co je ale to nejpodstatnější? To, že onoho rána 13.9.1938 v Habartově na Kraslicku začala pro Československo fakticky druhá světová válka.

Jiří Pondělíček

Národní socialisté