České národní listy

Dekret Kutnohorský, 1409, 18. leden

Dekret kutnohorský, jímž Václav IV. nařizuje rektorovi a celé obci vysokého učení pražského,aby po vzoru jiných vysokých učení přiznali českému národu na universitě tři hlasy, ostatním národům jeden společný

Brzy po svém založení rozdělila se pražská universita na čtyři národy: český, polský, saský a bavorský, z nichž každý měl jeden hlas, takže Češi byli v nevýhodě. Když mistři a žáci zaváděli universitu na cesty směřující nejen proti Čechům, ale i proti králi, vymohl M. J. Hus na Václavovi IV. listinu, jež zvrátila poměr hlasů na universitě ve prospěch Čechů. Němečtí mistři i studenti opustili Prahu a odcházeli na jiné university, především do Lipska, kde pomáhali založit universitu. Česká universita se postavila později plně do služeb husitského hnutí.

Text  Dekretu kutnohorského

„Václav, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Důstojní nábožní milí! Ačkoliv jsme povinni přihlížeti ku prospěchu lidí vůbec, přece nesmíme jim býti příznivi tak velice, že by snad prospěch těch, výhodami míst, časů a některých jiných okolností jsouce vázáni, s námi nějakým způsobem jsou spojeni, podléhal ztrátám a škodě. Ač zajisté každý člověk jest povinen každého člověka, přece jest zapotřebí, aby toto milování vycházelo tolikou lásky zřízené; pročež cizinci dáti v lásce přednost před domácím jest řádné lásky zvrácení, ježto pravá láska vždy počíná u sebe sama a následovně se na potomstvo podle příbuzenství převádí. Poněvadž tento rod německý, naprosto žádného práva obyvatelského v království Českém nemající, v rozličných obecného učení pražského  záležitostech, jak nás toho věrohodná zpráva došla, osobil k sobě k užívání tři hlasy, a na národ český, téhož království pravý dědic, toliko jediný hlas má a jeho užívá, my pak za nepravé a velmi neslušné pokládajíce, aby cizinci a přistěho­valci v hojnosti požívali vyzískaného statku obyvatel domácích, kteří po právu naň  nárok mají, tito pak se cítili i býti tíženi nevýhodou jeho nedostatku, přikazujeme vám tímto našim listem mocně a přísně, chtíce naprosto tak míti, abyste spatříce jej, ihned bez všelikého odmlouvání a vzdoru národ český ve všech radách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoliv jiných jednáních a řízeních university svrchu řečené na způsob zřízení, které má národ francouzský na obecném učení pařížském  a jehož ostatní národové v Lombardii a v Itálii užívají, ke třem hlasům na každý způsob připustili, nechajíce jej odnynějška navždy výsady těchto hlasů užívati a jí se těšiti. Jinak činiti nechtějte, ač chcete-li se vystříhati našeho nejtěžšího hněvu.

Dáno na Horách Kutných dne 18. měsíce ledna, království našich českého roku čtyřicátého šestého, římského pak třicátého třetího. Důstojným rektoru a celé obci učení pražského, nábožným našim milým.“

Originál Kutnohorského dekretu se nezachoval. Opis je uchován v knize universitních statutů (rukopis Národní a univerzitní knihovny v Praze, sign. XIV. D 25). Další opis, pořízený pro potřeby M.]. Husa, když šel do Kostnice hájit se, uložen v Archívu University Karlovy. Překlad převzat z článku G. Friedricha v publikaci Dekret kutnohorský, 1909.