Dědeček a vnučka
Dědeček a vnučka
(sociální lidová balada 2021)
„Vyprávěj mi, dědečku,
co se tenkrát všechno smělo,
když se ještě na světě
o covidu nevědělo?“
„Neuvěříš, holčičko,
dneska je to k nevíře,
že se tenkrát v hospodách
jedlo běžně z talíře.“
„Copak je to hospoda,
můj dědečku ustaraný?“
„Hospoda je, děvenko,
to okénko z druhé strany.“
„To okénko, dědečku,
kde je jídlo v krabičce,
co ho nosím v igelitce
tobě, mámě, babičce?
A tam za tím okénkem,
co se tam dřív vlastně dělo?“
„Tam se bylo, jedlo, pilo…“
„A to se dřív všechno smělo?
A Červená Karkulka,
když šla za babičkou k lesu…
To se tenkrát ještě mohlo
jít z okresu do okresu?
Je to pravda, dědečku,
že když byly děti venku,
nemusely pořád mít
respirátor přes pusinku?“
„Bylo to tak, holčičko,
a možná zas někdy bude,
že bez hadru přes pusu
budem spolu jezdit všude.
Sedneme si do hospody
všichni u jednoho stolu,
najíme se z talíře
a budeme pořád spolu.“
„Já se bojím, dědečku,
že se budu trochu stydět,
když jsem zvyklá tolik let
se jen po WhatsAppu vidět.“
Připravil Marek Adam
Přišlo e-poštou