Další slavná česká prohra
Další slavná česká prohra
4. 4. 2021
Prezentace této knihy proběhla souběžně na českém velvyslanectví v Berlíně a současně v Praze. Tím, že do tohoto divadla byli zapojeni čeští politici a čeští diplomaté a nikdo nezpochybňoval její obsah, jsme opět dosáhli k naší další slavné české prohře.
Tuto knihu vydalo německé nakladatelství Adalberta Stiftera, spisovatele původně pocházejícího z Horní Plané, autorem této knihy je však kolektiv spoluautorů, mezi nimi Michael L. Miller ze Středoevropské univerzity Georgie Sorose v Budapešti, ale také Michala Frankla z Masarykova institutu v Praze a dalších spoluautorů.
Tato kniha obviňuje nikoliv české jednotlivce, ale celý český národ ze spoluúčasti na holokaustu a ze spolupachatelství. Prý Češi vytvářeli za 2. světové války židovská ghetta bez příkazu německých okupantů – spontánně z nenávisti Čechů vůči židům. Samotné jádro této lži vyplývá ze skutečnosti, že všechno, co se dělo v protektorátu, muselo být konáno se souhlasem, nebo přímo příkazem německé strany. Ta nenávist, když se o ní vůbec hovoří, v českých lidech postupně během války narůstala. Ale vůči Němcům proto, že se všichni příslušníci nordické rasy chovali k Čechům nadřazeně a z vlastní iniciativy podporovali útisk českého národa, o čemž není žádných pochyb. Vždyť jejich rasa jim přímo nadřazenost nařizovala. Taková byla tehdy nacistická ideologie a ta se i promítala do chování vojáků na německé východní frontě nacházející se na slovanských územích, ta byla součástí plánů likvidace Čechů s požadavkem na vyklizení českého prostoru pro rozšíření německého národa a k naplňování dalších cílů, které byly pak souzeny u mezinárodního soudu v Norimberku.
Jednoznačným cílem této knihy je rozptýlit vinu nacistických Němců na český národ, který je zde přestavěn do role „české fašistické bandy“. V každém národě se najdou pochybné povahy a stalo se pravidlem podporujícím současné předělávání původní a pravdivé historie, že z rozdílné kvantity se dělá symetrie. Takto se srovnává násilí nacistů podporované říšskou vládou s odvoláním na rasistické principy vůči nižší slovanské rase praktikované na českém národě během celého protektorátu na jedné straně, s divokým odsunem na straně druhé, který byl jednoznačně záležitostí jen některých českých jednotlivců po skončení celé války.
Toto rozmělňování viny se zdůvodňuje tím, že Češi vytvářeli za 2. světové války židovská ghetta z nenávisti Čechů k židům. Toto srovnání kulhá stejně jako nenávist mezi Čechy a Němci v roce 1938. Tehdy vypěstování nenávisti jednoznačně zapříčinila německá strana vůči Čechům a stejně tak nenávist vůči židům byla jednoznačně záležitostí nacistické ideologie, se kterou se mohli spojovat jen někteří čeští fašisté. Kvantitativní zapojení na německé straně a české straně je početně nesrovnatelné. A tímto způsobem se po sedmdesáti pěti letech najednou předělává historie. Tento veliký časový odstup předpokládá, že zemřeli skuteční svědkové této doby a současná generace s nedostatečnými znalostmi i ze školních lavic umožňuje nekriticky přijímat tyto přeroubované bývalé pravdy.
Je vhodné právě nyní připomenout myšlenky amerického filozofa Daniela Dennetta, který v roce 2014 navštívil české filozofy v Praze a který současnou dobu naznal dobou postpravdivou a zvýraznil rozdíl mezi absolutními pravdami a pravdami filozofickými a také historickými. Absolutní pravdy podle jeho výkladu se nacházejí v matematických a fyzikálních vědách a jsou doložitelné matematickými důkazy. Historické pravdy nejsou podloženy matematickými důkazy, jsou rozdílné nejen z rozdílných pohledů, ale také ovlivňované časem v odstupu těchto událostí. Ale důrazně doporučil se výkladem blížit k pravdám absolutním tím, že události zachycené z původních zpráv se nikdy nemají deformovat, protože i z různých pohledů zachycují objektivně skutečné události.
A v dnešní současnosti se tyto historické události nejen deformují, ale mnohdy obracejí přímo naruby. To je až přespříliš. A naši současní historici by měli mít odvahu a postavit se proti proudu nepravd a deformací a hájit původní skutečnosti, zvláště v případě výroby české fašistické minulosti na současnou politickou objednávku.
Otevřené útoky na český národ, jeho úmyslná degradace a dehonestace není náhodná záležitost a kontrastuje se současným vyzdvihováním německého národa důstojných a charakterních a spořádaných občanů a silně se rozchází s válečnou realitou. Tato kniha je přímo nástrojem zásadních cílených deformací skutečných historických událostí a dalece se liší od doporučení filozofa Dennetta.
Jaroslav Bukovský, OV ČSBS Plzeň,
signatář Platformy Vraťme vážnost ČSBS
