Cílem jsou Slované?
Cílem jsou Slované?
Za první světové války to byli Rakušané a Maďaři, vojáci "mírumilovného" Rakouska - Uherska, kteří masakrovali Srby a i jiné Slovany. Monarchie již již se cítila být větší o území Srbska, když již předtím se rozrostla o Bosnu a Hercegovinu. Vídní se šířila výzva "Serben must sterben"(Srbové musí zemřít). I Němci bojovali na východní frontě především s Rusy.
Za druhé světové války to byli rovněž Němci a též fašističtí Chorvaté, kteří svými hrůznými zločiny předčili i Němce. V roce 1995 chorvatská armáda, vyzbrojená Němci a pod velením amerických generálů, na penzi, a za pomoci NATO letectva vyhnala asi 230 tisíc Srbů z jejich původních domovů. Další 2000 Srbů vyhnali Chorvati ze života. 24.3. 1999 NATO letadla začala bombardovat Srbsko bez mandátu RB OSN. Zahynulo asi 2000 Srbů, Srbsko utrpělo silné materiální škody.. Z Kosovo brzy poté bylo více než 200 tisíc Srbů vyhnáno. Tehdy již aktivně vyháněli Srby z jejich domovů, a zabíjeli některé z nich, kosovští Albánci. V březnu 2004 při tzv. křišťálové noci bylo několik tisíc Srbů vyhnáno z Kosova, někteří zabiti. Hlavními aktéry byli kosovští Albánci.
NATO letadla používala bomby i munici s ochuzeným uranem. V důsledku toho se výrazně zvýšil výskyt rakoviny v určitých oblastech Srbska a úmrtí s tím spojená.
V Kosovu docházelo též k tomu, že Srbové sloužili kosovským Albáncům jako "dárci" orgánů, které pak jejich vrazi prodávali na evropském trhu.
Jugoslávie byla rozdělena na několik států za nepřímé i přímé pomoci Západu. Další slovanský stát, SSSR, byl též rozdělen, a to 25.12.1991. Svou významnou úlohu v tomto dělení sehrál Západ. O dalším dělení vzniklé Ruské federace mluvil např. Z. Brzezinski ve svém díle "Velká šachovnice" z roku 1997. Rusko mělo být rozděleno na tři další státy. I Československo překáželo. V lednu 2003 vznikla Česká republika a Slovenská republika.
Pokud jde o Českou republiku vývoj spěje dál. Na mapách ČR zjišťujeme např. viditelně vymezený domov tzv. sudetských Němců, kteří po Evropě vyhlašují své právo na domov, vlast. Mezi sudeťáky se již desetiletí mluví o návratu do původní vlasti. Na štěstí pro nás k našemu pohraničí, jimi označované jako "Sudety", nemají žádné právo. Jen o tom mluví a dělá jim dobře, když "naši" germanofilové a sudetomilové vážně dumají o jejich "státoprávních" nárocích. Dokonce jeden z našich výtečníků již před lety ve svých úvahách k politicky chápaným "Sudetům" přičlenil i město Brno. Takový krok neudělal dokonce ani A. Hitler, přestože v tomto smyslu byl požádán o rozhodnutí.
Jsou však i další mapy ČR. V jedné takové "progresivní" je Česká republika, rozdělená na tři části, a to Čechy, Moravu a Slezsko, vtělené samostatně do SRN.
A tak již kolem sebe slyšíme mluvit jako o Češích, ale také o Moravanech a Slezanech. Ale myslím si, že do soutěže o totální rozdělení ČR by mohli vstoupit třeba i Moravští Slováci, Valaši a další. Dojde nám konečně, že tato cesta neustálého drobení vede do záhuby, jíž si sami, vedeni německými rozpínavými silami, připravujeme? Polabští Slované, pokud by je Němci nevyhubili či z nezgermanizovali, by mohli mluvit. O jejich zkušenostech hodně víme z historie. A co Lužičtí Srbové? Chceme jít jejich cestou? Nikoliv, v žádném případě. Přesto z jejich životních osudů nečerpáme a dokonce jim ani nepomáháme. A vidíme, jak pomalu ale jistě odchází do dějin
Jindy jsme vtělováni do svaté říše římské národa německého, která nikdy svatá nebyla. O tom by opět nejlépe mohli mluvit Polabští Slované a jejich poslední zbytek , Lužičtí Srbové.
S Němci jsme se v průběhu dějin nejen stýkali, ale také, a to především, krvavě potýkali. Proto naším cílem musí být národní jednota, někteří z nás se mohou cítit Moravany. Slezany, ale současně, a to, abychom přežili, především Čechy.
Naše zahraniční politika musí být politikou všech azimutů. Nejbližším národem jsou pro nás Slováci, historicky i Srbové. Největší nebezpečí nám hrozí nikoliv od USA a Ruska, ale od Německa, které opět sní o tažení na Východ. Dnešní Německo zčásti střední a plně východní stojí na původních historických slovanských sídlech. V jeho náručí vymírají i Lužičtí Srbové. Bez naší pomoci, bez pomoci kohokoliv ze slovanského světa.
Plány vybudovat německou střední Evropu jsou živé v hlavách mnohých našich sousedů, a to více než 100 let. Rusko, které část Západu chce zeslabit a dále rozložit, je vázáno konfliktem s Ukrajinou, mocně podporovanou západní i střední Evropou. I my na něj štěkáme, ač bylo jedním z našich spojenců, kteří odvrátili od nás hrozbu likvidace českého národa. Německo plánovalo, i za účasti tzv. sudetských Němců, naši genocidu. Sověti, Angličané, Američané a další spojenecké státy ji od nás odvrátili. My, Češi, bychom všem našim zachráncům, osvoboditelům měli být vděční. Bohužel nejsme.
Snažme se o reálný a funkční V 4. Čím více budeme jen sami, osamoceni, tím více budeme ohroženi. Upevněme svou vnitřní jednotu. Skutečné zájmy národa, naší republiky musí patřit k těm fundamentálním.
Závěrem a zcela zjednodušeně: Jugoslávie se rozpadla na několik menších státečků. Sovětský svaz byl "rozpuštěn" do řady malých i velkých států. Československo přestalo existovat. Po něm zůstaly dva nástupnické státy, a to Česká republika a Slovenská republika. Některé slovanské části světa byly vmanipulovány do krvavých bratrovražedných bojů. Zatímco Německo vzrostlo spojením "východního" Německa a "západního" Německa. Jeho porodním dědkem byl M. Gorbačov, který byl vyhlášen za Němce roku. Zatímco slovanský svět byl zeslaben, germánský svět nabyl na síle, jíž pociťujeme jako destruktivní tlak.
Dr. O. Tuleškov
P.S. Každý zeměpisný atlas, který obsahuje dílčí mapy např. od 11. a 12. století a dále nám ukáže, jak slovanský svět je stále více omezován. Území obývané Slovany se zmenšuje.
