Češi se musí postavit kolektivně sudetské lži I, Dr. Jiří Jaroš Nickelli
Češi se musí postavit kolektivně sudetské lži I
Dr. Jiří Jaroš Nickelli
Český národ je po více než dvacetiletí intenzívně napadán ze jak zahraničí, tak i z domácí páté kolony zrádců, pro jakési nikdy neprokázané kolektivní zločiny na bývalé německé menšině v českých zemích, která si od dvacátých let 20.století počala říkat "sudetští Němci". Přitom je evidentní, že sám pojem tzv. "sudetských Němců" je vymyšlená konstrukce z konce 19.století, kdy ji začal jako jeden z prvních v tomto smyslu používat poslanec říšského sněmu Georg von Schönerer, zuřivý pangermán, jenž se proslavil známým výrokem v rakouské sněmovně"Kéž bychom už jen patřili Německé říši !" Pojem "Sudety" je zneužití starého antického názvu pro pohoří "Sudéta" a "Gabréta", které starověký zeměpisec Klaudius Ptolemaios použil pro území středoevropského "Hercynského lesa", kde měly žít Keltové, Germáni, a kam měli přicházet Slované - Vendové - Antové.
Historická zkoumání, kdo jako první u nás požíval termín "Sudety" ( hovoří se o některých novinářích a publicistech kolem let 1903 až 1911), jsou pro naši otázku nepodstatná. Podstatné je první politické prohlášení tzv. "menšiny sudetských Němců", bez ohledu na to, že vlastní tzv. Sudety na severu Slezska zahrnovaly pouze malou část nárokovaného území.
Novohradská vrchnost již koncem 19.století zesilovala tvrdý národnostní útlak zdejších Čechů, jak to dokázal i historik Zikmund Winter,který v té době Novohradsko navštěvoval. Již tehdy vrchnost vyhrožovala Čechům, že je vyhodí z práce, nebudou-li posílat své děti do německých škol. Odnárodňování pohraničí, které trvalo již dříve, tehdy masivně zesílilo.
Při vzniku Československa se buquoyská šovinistická správa panství snaží odtrhnout Novohradsko od Čech a připojit je k tzv. Šumavské župě v rámci německé iredenty čtyř území požadovaných Němci z českého státu - Sudetenlandu, Südmähren, Böhmerwaldgau a Deutschböhmen. Tato čtyři území chtěli Němci již roku 1918 odtrhnout od ČSR a vtělit do svazku s Rakouskem či Německem. Teprve po vojenských zásazích mladého státu - známý je například boj o Kašperské Hory - a politických zásazích Dohody zůstala původní historická pohraniční území českému státu. I tyto legitimní vojenské zásahy pak čeští Němci donekonečna vyčítali českému státu - a vyčítají je neoprávněně dodnes.
Na Novohradsku - stejně jako v jiných částech historického českého pohraničí - se tehdy dokonce vytvořily paravojenské trupy zvané "Volkswehr", které zabraňovaly připojení tohoto území k ČSR. Obsazovaly nádraží, kontrolovaly silnice, odzbrojovaly české vojáky vracející se z fronty I.světové války domů, bojovaly se Sokoly,kteří byli vysláni bránit pohraničí. Bucquoyská správa těmto volkswehrům nejen platila mzdu, ale opatřovala jim a vydávala i zbraně ! Takové nepřátele českého státu jsme měli od počátku ČSR jako zrádné státní zmije na svém území ! Nejinak to vypadalo i na jiných územích - nechvalně proslul v tomto směru například Liberec, jimi zvaný Reichenberg, kde bylo ihned po zániku monarchie vyhlášeno Deutschböhmen. Rovněž Znojemsko mělo být odtrženo od Moravy až po Pohořelice ( to pak nastalo po 15.březnu 1939, kdy záměry těchto sudeťáků uskutečnil Hitler).
Novohradsko pak stejně jako jiné podobné části pohraničí - Liberecko, Krnovsko, atd. - zůstalo po celou dobu ČSR jedním z ohnisek německého šovinismu a iredenty. Proněmecká propaganda zde slavila odporné hody. Tak například plnomocník hraběte Bucquoye dr. Feyerfal celou dobu existence ČSR agitoval proti českému školství a dokonce sliboval těm, kdož přehlásí děti do německých škol, jako odměnu dříví za poloviční ceny. Takto se kupčilo s národnostním uvědoměním na Novohradsku. Čechům již od počátku ČSR se na Novohradsku vedlo velmi špatně. Českým učitelům byla vytloukána okna bytů. Němci jim stále vyhrožovali a nadávali. České školy byly umísťovány často v ruinách. Dokonce i tehdejší úřední zprávy doznávají, že "česká menšina tu strádá, neboť kapitál je v německých rukou" a "lid je vysazen na pospas vrchnosti" (V.Kulíř, Pohledy do historie Nových Hradů..,Nové Hrady 1979,s.p.) Jediné positivní aktivity vyvíjely česká sdružení jako Sokol, Národní jednota pošumavská, Baráčnická obec a některá další. Všechna však pracovala v extrémních podmínkách národního útlaku, šikany a otevřeného nepřátelství se strany vrchnosti a německého obyvatelstva.
Jak sudeťáci dělali propagandu ? Všemi možnými způsoby. Zneužívali dokonce i rolnických tradic selského stavu. Tak například Svátek selského stavu patřil fašistovi Bucquyovi, roku 1935 vyhlášenému za "nejstaršího usedlíka kraje" (!). Za nejstašího "rolníka" tu vyhlásili zakládajícího člena Henleinpartei, potomka pobělohorského vojenského lupiče - přivandrovalce. Tuto historickou pravdu je nutno neustále předestírat našim sudetským nepřátelům,a zejména jejich českým obhájcům - našim domácím zrádcům. Všem těm, kdož propagují dnes nacistickou šlechtu a jejich kolaborantské trabanty, můžeme předvest další příklad z éry novohradského pána. Tak v červnu 1938 za napjaté krize podniká sám Konrad Henlein na Novohradsku propagační cestu. Navštěvuje Bucquoye, pobývá na jeho loveckém zámečku Žofíně a odtud zajíždí na Terčí Ves, Bělou, Pohoří a další obce. Přitom Bucquoy financuje Henleinův pobyt i stranu. Po mobilizaci ČSR však vedoucí sudeťáci i s Bucquoyem prchají do Rakous. Vracejí se až za II.republiky. ( V.Kulíř, 1979,o.c.) Je zbytečné podrobně líčit osudy novohradského panství za okupace, kdy hrabě fašista nastoluje pracovní režim DAF, organizuje zajatecké tábory a studuje ve Vídni vysokou nacistickou školu pro pracovní vůdce. Vše končí osvobozením Novohradska a fanatickým vražděním sudeťáků v SS, kteří ještě po 5.květnu 1945 popravují na silnici u Rejty10 ze 60 českých rukojmí ! Další tři Čechy sudetští fašisté 8.5.1945 popravují v samotných Nových Hradech za strhávání nacistických symbolů. A pak že nebyly zločiny se strany českých Němců !
