České národní listy

Čas voní změnami

 Řadu z nich nastartoval D. Trump, prezident USA již v dřívější době, Je pravděpodobné, že ty podstatné přispívají již viditelně k proměnám světa. Geopolitické vztahy jsou zasaženy hlubokými změnami, NATO se mění, jen EU se nejen snaží vzdorovat těmto změnám, ale již nyní jde proti proudu času. Čím dříve změní EU svůj politický kurz, tím lépe pro ni. Zatím sklouzává v řadě směrů a míří k sebedestrukci, k nicotě.

Tento kurz zatím podporuje několik významných evropských států. I když ČR nepatří k těm, kteří tvoří eurounijní linii, spíše ji přijímají se vším všudy a obohacují ji některými specifiky, které se projevují někdy i velmi zvláštním způsobem.

Máme prezidenta republiky. Ten má kolem sebe "řadu vynikajících poradců", kteří po zvolení pana D. Trumpa prezidentem USA nechali promluvit pana prezidenta Petra Pavla asi v tom smyslu (nejde tedy o žádnou citaci!), že nový prezident USA je odpudivá osobnost, jíž by nepodal ani ruku. Zatímco prezident Trump usiluje o mírové řešení konfliktu na Ukrajině, prezident Pavel jde po válečné stezce hlava nehlava. Patří k těm, kteří usilují o to, aby oheň války na Ukrajině nezhasnul. Toto a podobné úsilí " hlubokého Hradu" vytváří z Prahy další, i když méně důležité, ale specifické centrum boje proti Rusku. Řada profialovských činitelů, média hlavního proudu "hradní" snažení podporují.

A to vše i další vedlo zřejmě pana prezidenta D. Trumpa, že zatelefonoval do Prahy, nikoliv však hlavě ČR, panu prezidentu P. Pavlovi, ale panu A. Babišovi, předsedovi vlády ČR, který představuje novější linii české politiky. 

To je skutečnost, která nás nutí položit si otázku, zda pan prezident Pavel, plní svůj prezidentský slib, jedná v souladu s Ústavou ČR? Zřejmě nikoliv!   Domníváme se, že se z uvedených a dalších důvodů stal překážkou rozvoje vztahů nejen mezi ČR a USA. Díváme-li se na svět realisticky, pak považujeme za nutné, aby pan prezident Pavel nově zhodnotil světové trendy a vyvodil z nich důsledky. Jaké? Může se dodatečně omluvit za uvedený slova, třeba i diskrétně, a přeformulovat svou vnitřní a zahraniční politiku tak, aby byla souladná s přáním většiny českého lidu, vyjádřenému volebními výsledky, a novými směry a nikoliv se topit různými argumenty při jmenování ministrů.

Druhá možnost je, že pan prezident pojede na válečné vlně dále a tím bude poškozovat ČR a její lid. V tomto případě by pan prezident měl zvážit důstojný odchod ze své funkce.  

Dr. O. Tuleškov