České národní listy

Boj o lom  u Žďáru na Blanensku aneb Následek zpackané restituce

Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Mor. Třebová

Všichni ti petenti, kteří dnes pláčou nad rozhodnutím a.s. Salm v rukou mladého následníka starohraběnky Marie Salm-Reiferscheidt-Raitzové, by si měli sypat popel na své ustarané hlavy, když jsme spolu s tehdejší ředitelkou Muzea Blansko bojovali proti této restituci. Tehdy byli všichni proti nám, včetně levicových stran, které měly stát v čele zápasu proti této nelegitimní restituci. Byli jsme v Blansku a v Rájci sprostě napadáni a označováni za "závistníky, bolševiky a nepřátele rodu Salmů".

Měli by si vzpomenout, kdo promlčel navrácení zbytku restitučních pozemků po Ústavním soudem několikrát zaražené restituci, a kdo ponechal bez úředního zásahu  předmětné pozemky v rukou a.s.Salm! 

To je pravý viník této situace. Kdyby se postupovalo v mezích výnosů Ústavního soudu, pozemky měly být navráceny státu a dnes by tato situace vůbec nevznikla! Bláboly o tom, že by hodná hraběnka Marilis v ústech zdejšího lidu  by toto nedovolila (dej jí Hospodin lehké odpočinutí), nemůže nikdo dokázat. Pamatujeme, jak její právník v televizi požadoval: My chceme všecko...a jak hanobil všechny odpůrce restituce. I za jejího života se lesy v uhraném pozemku vytěžovaly, pamatujeme si kolik kamionů z Blanska odjíždělo do Rakouska s tímto vytěženým dřevem....

A jestliže paradoxně vzato, nastala situace postižení lesa kůrovce a mladý pan Salm chce obnovit lesy těžbou kamene, protože nemá jiné možnosti, když má vyhovět obnově lesa a zákonům republiky, náhle se občané Blanenska probudili z dogmatického spánku o "správné restituci" a brojí proti těžbě. Na jedné straně se jim nedivím, na straně druhé se nedivím mladému panu Salmovi s jeho navrhovaným řešením. On jedná, jak by jednal každý jiný odpovědný správce takového majetku, jako jsou lesy. Od státu na obnovu lesů patrně nic nedostane, a  a z čeho má financovat nákladnou obnovu lesního porostu a výsadbu lesních školek? To vše měli občané zasažených obcí Blanenska zvážit mnohem dříve - měli na to 28 let, co trvala restituce, padlá na nesplnění dekretálních podmínek pro předka restituentů (a za to nás dodnes jistí občané kaceřují a nenávidí). Tento problém vůbec nemusel vzniknout!

Samozřejmě postoj dnešního kraje je alibistický, a kraj nerozhodne před parlamentními volbami. Vše ponechá na příštím krajském zastupitelstvu.

Celý případ nepostrádá rysy absurdity. Je to "boj dobra s dobrem". Na jedné straně ochránci životního prostředí, de facto všichni zúčastnění občané, na druhé straně společnost chtějící chránit další život lesa neekologickou těžbou, ovšem potřebnou pro celou společnost. Toto vše měli občané, varovaní před restitucí, zvážit mnohem dříve. Pozdě bycha honit, a podle klasika Aristotela - výsledek je učitelem hlupáků.

Ano, pan stát se v tomto promlčeném zbytku restituce zachoval jako blbec. Za souhlasu občanstva okresu...