České národní listy

Přísaha věrnosti českému národu a Bohumil Stašek

U sv. Vavřinečka u Domažlic se 13. srpna 1939 konala pouť, jíž se zúčastnilo více než 100.000 lidi. Mezi přítomnými byl též básník Josef Hora, čelný představitelé Petičního výboru Věrni zůstaneme, Julius Fučík i další odbojáři. V kázání prosloveném na této pouti Bohumil Stašek, stojící již zcela pevně na půdě protinacistického odporu, vyzval účastníky k složení přísahy věrnosti národu slovy: "Co slíbíte a řeknete své matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme... Přísahati budeme, že svou prací, svorností, národní jednotou... postavíme opět vlast svou na onen stupeň cti, blahobytu a slávy, jakou prožívala v nejslavnější své minulosti."

Od zmíněné doby uplynulo jen několik týdnů a B. Stašek byl hned na začátku války Němci zatčen a poslán do koncentračního tábora. Domů se vrátil, s podlomeným zdravím, až po pádu nacistického Německa. V srpnu 1945 opět kázal u sv. Vavřinečka. Byla to však jeho labutí píseň. Brzy nato podlehl následkům věznění.

Ano, B. Stašek umíral v době, kdy jsme přesídlovali Němce. Jeden z nich, přesněji řečeno pozdní přesídlenec, také katolický kněz, se chlubil v Praze tím, že nosí signum, které dříve patřilo právě B. Staškovi. Mluvil o tom jako o usmíření přes hrob. Jistě v této souvislosti není bez zajímavosti, že onen katolický kněz byl synem československého Němce, který byl retribučním soudem odsouzen k smrti a rozsudek nad ním byl také skutečně proveden.