Bašta míru a svobody
Bašta míru a svobody
Marek Řezanka
Internetem se šíří text Petra Ludwiga, který nepokrytě hájí Fialův kabinet. Je to podnikatel, který žije v Dubaji.
Jeho textu se chytá řada našich spoluobčanů, kteří si sice přejí konec Fialovy vlády, ale obávají se, že do druhého kola postoupí oba vládní kandidáti, tedy Nerudová s Pavlem.
Pokusím se tedy s Ludwigovým textem polemizovat. Ludwig v prvé řadě zpochybňuje mediální úspěch Jaroslava Bašty, kterého mainstreamová média řadila do role naprostého outsidera. Ludwig se tedy snaží navodit dojem, že Prima CNN měla vzbudit u alternativy pocit, že Jaroslav Bašta může uspět, aby tím byl oslaben Andrej Babiš.
Uvědomme si jedno. Jaroslav Bašta v televizi ukázal propast mezi navlas podobnými kandidáty – a jím samým. Nepřesvědčil hlasující ani vzhledem, ani rétorikou. Hlasy získal tématy, která zastává pouze on sám. Jsou to předně téma mírové diplomacie místo zatahování naší země do zničující války, téma svobody slova – a téma odporu proti Fialově devastační vládě. Ludwig píše cosi o nekontrolovatelném výsledku hlasování. A co mainstreamové průzkumy veřejného mínění? Ty jsou kontrolovatelné jak?
Dále pak Ludwig apeluje na aktivaci mladé generace. Zde samozřejmě problém je, neboť ta často nekriticky podléhá momentálním trendům – a příliš o ničem nepřemýšlí. Má povětšinou málo načteno, její znalosti bývají mnohdy katastrofální, což empiricky dokazují i bakalářské a magisterské práce dnešních absolventů. Ludwig dokonce píše, aby mladí klidně volili Baštu. Ti často ani nevědí, kdo to je.
Za další mylný závěr pokládám tvrzení, že bude-li Andrej Babiš těsně před volbami odsouzený, přijde až o 5 % hlasů. Ludwig zde zcela ignoruje fakt, že Babišovi voliči ho opakovaně volili celé kauze navzdory. Že jeho voličům vadí kauzy Dozimetr či kauza bytů a rádoby ministra Hladíka, ale ne nějaké Čapí hnízdo. Naopak rozsudek by byl patrně faktorem mobilizačním, kdy řada rozhořčených odpůrců vlády by mu svůj hlas dala natruc.
Souhlasím s konstatováním, že volby může rozhodovat rozhodnout cca 50.000-100.000 hlasů. To v případě, že tábor protivládního odporu bude podobnými aktivitami rozložen. Ludwig burcuje zejména výše uvedenou mladou generaci voličů:
• „Volební účast mladých bude rozhodující – a to hlavně v prvním kole. Pokud bude dostatečně velká, Andrej Babiš nepostoupí do druhého. Vybízí proto mladé voliče, aby šli za každou cenu volit. Ta max. hodina času za těch 5 let, kdy nebudete muset poslouchat Babiše jako prezidenta, za to stojí."
Dále žádá příznivce Petra Pavla a Danuše Nerudové, aby na sebe přestali útočit:
• „Každý útok nahrává Andreji Babišovi. Dejte si ohledně vzájemných útoků bobříka mlčení. Oba kandidáti jsou v porovnáním s Andrejem Babišem o několik řádů lepší.“
Ludwigovi evidentně dosud nedošlo, jakou kardinální chybu ve vztahu ke své existenci Fialova vláda učinila, když podpořila hned 3 kandidáty. Liberálně-demokratický tábor nikdy Pavlovi neodpustí komunistickou kariéristickou minulost. Navíc ambiciózní lidé jako Hilšer neumí potlačit své ego – a nikdy nerezignují ve prospěch Nerudové, jíž si navíc neváží. Ta ostatně po aféře s vysokoškolskými tituly, v níž má z titulu své funkce zodpovědnost, měla již dávno odstoupit sama. To jí ale ambice „mladé, pohledné a navíc úspěšné“ ženy nedovolují.
Ludwig se ani na chvíli nepustil do rozboru, jak o podobné voličské hlasy na jedné straně soupeří Hilšer s Nerudovou – a na druhé Pavel s Fischerem.
V neposlední řadě se pan Ludwig pokouší bagatelizovat Baštův úspěch v televizní debatě:
• „Nárůst o 1–2 % pro Jaroslava Baštu může odsát hlasy Andreji Babišovi, a tím ho připravit o druhé kolo. Opět půjde o velmi těsný výsledek, každý hlas pro Jaroslava Baštu na úkor Andreje Babiše se tedy počítá. (Čím už doufám, že úplně všichni pochopili včerejší krasojízdu).“
Skoro to na mě dělá dojem, že tato stať má ve skutečnosti 2 cíle:
1) Poškodit Jaroslava Baštu a 2) Pomoci proti sobě postavit voliče ANO a SPD, aby nebyli schopni ve druhém kole podpořit kandidáta z druhého tábora. Což se mu evidentně daří, neboť nenávist vůči J. Baštovi a řady voličů A. Babiše klíčí.
Na tomto místě bych chtěl voliče Ano i SPD poprosit, aby se vzájemně nenapadali a neuráželi – a respektovali volbu toho druhého. Jestli si nepřejí pokračování Fialova kabinetu, měli by být schopni zejména dokázat to, co příznivci Nerudové, Pavla, Hilšera a Fischera: Semknout se ve chvíli, kdy jim o něco jde.
Osobně jsem přesvědčen, že do druhého kola voleb mohou postoupit jak Jaroslav Bašta, tak Andrej Babiš. Vycházím z předpokladu, že voliči ANO, SPD, Trikolory, KSČM, Přísahy, ale i mnozí nevoliči z jiných typů voleb v prvé řadě touží po konci Fialova kabinetu. Těchto voličů by mělo být minimálně 60 %. Dělíme-li 60 % mezi dva kandidáty, je to lepší, než když 40 % dělíme mezi 4-7 kandidátů. Připočtěme, jaké procento lidí nesnáší Českou televizi a mainstreamová média vůbec. Tito občané se na nějaké televizní debaty ani nedívají.
Kdo Jaroslava Baštu volit rozhodně bude? Všichni ti, kdo mají po krk dlouholeté agresivní politiky Spojených států amerických, a rozhodně nechtějí na našem území americké vojenské základny. Ti, kteří mají plné zuby věčného ponižování ze strany údajných elit. Ti, kteří nevěří České televizi nos mezi očima. Ti, kdo se dostávají vinou asociální vládní politiky do neřešitelné existenční situace. Umlčovaní, zbídačovaní a dehonestovaní.
Soustřeďme se na vizi, ne na rozmíšky a vzájemnou nevraživost. Koncentrujme se na společný cíl (nejen) voličů ANO a SPD: Udělat vše pro to, aby Fialova vláda zůstala u moci co nejkratší dobu. Nebuďme si nepřáteli, ale spojenci, třebaže spolu v mnoha ohledech nesouhlasíme. Jestliže to dokážeme, druhé kolo prezidentských voleb ještě pro nás může mít smysl. Na jedné straně zde máme zbídačování a válku – na druhé baštu míru a svobody. Zkusme zvolit to, co nás nezničí.
