České národní listy

Pryč s antirusismem z české politiky

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli

V posledním dvacetiletí jsme očitými svědky obrovského antirusismu nejen na naší politické scéně, ale i v některých kruzích společnosti. Zejména v těch kruzích, které převratem nabyly obrovské majetky, často velmi podivnými cestami na hraně zákona - nebo i za jeho hranou. Tento antirusismus je zhusta přikrýván praporem se sloganem "Antibolševismus!".

Hlasateli antirusismu jsou nejen kruhy takzvaných disidentů (dnes už  převážně ve stádiu hibernace a politické nostalgie po časech Občanského fóra a následného Občanského hnutí), ale i kruhy politických stran, které jsou praporečníky  současné společenské nobility a velkoburžoasie. Vedle parlamentní strany TOP jsou to i některé kruhy dříve konciliantní středostavovské ODS, pak zejména KDU-ČSL a Koruna Česká, monarchisté. Proč to dělají. Z jednoduchého důvodu. Reprezentují stav restituentů,kteří nabyli majetky a obávají se, aby jim "ruští bolševici", kdyby se  u nás změnily politické větry, "znovu neznárodnili jejich pracně vydobyté majetky". Mezi nimi se pohybují nejen podnikatelé a manažeři, ale i řada příslušníku bohaté restituční inteligence. Ti všichni pak podle hesla starého agrárníka Berana volí knížestrany a monarchostrany. Vždyť starší pamětníci dobře pamatují, co říkal agrárník Beran : "Hitler mi prkenici nevezme - bolševik ano !"

Média v Česku - česká media prakticky nemáme ! - tvrdí monotónně se opakující notu anobrž rovnici  "Rus rovná se bolševik" . V tisku se setkáváme dokonce s fantastickými tvrzeními typu "Rusko - země vlkodlaků", kde se vymýšlejí zprávy o zaostalých individujích poskakujících po čtyřech a vyjících, neumějících mluvit, atd. Všimněme si, že fenomén Rusko je v našich zprávách opředen jen negativními informacemi. Buďto tam něco vybuchne, někdo někoho zavraždí, oligarchové trpí ve věznicích pod přehrozným Putinem. "Rusové budují ďábelské plynovody, aby drželi civilizovanou Evropu pod krkem", atd, lži do nekonečna.

Zvláštní námět poskytuje tomuto řádění našich médií osobnost ruského státníka Vlaimira Putina. Zdá se, že pro český fašizující a áriský tisk je postava ruského exprezidenta a premiéra doslova permanentním terčem. Přitom všichni soudní politikové, kteří ještě nezhloupli z bruselsko-berlínských masáží, musí vidět, že právě Vladimír Putin to byl, který vyvedl současné Rusko z marasmu a hnoje jelcinovské éry, zaprodané bruselismu, pangermanismu a pentagonismu. Bylo přímo směšné, jak se havlopolitikové úporně bránili Putinově politické linii, která konečně začala srovnávat do latě ruské tzv. oligarchy a jejich řádění, jež přerostlo v systematicky rozval státu. Toto vše pan premiér Putin a jeho následník pan prezident Medvěděv velmi osvíceně zarazili.

A znovu postavili Rusko na nohy. Oni vrátili Rusku nejen čest, ale i postavení mezinárodní velmoci, které mu právem náleží.

V dnešním Česku jedním ze  špatně skrývaných nepřátel Ruska je pan kníže ministr, který nevynechá žádnou příležitost, aby se o našeho slovanského bratra neotřel nějakým přemoudrým bonmotem.

Syndromem české společnosti, nahrávajícím této zblbělé iracionální náladě proti Rusku, je rok 1968. Proto pangermánská media ustavičně hrají na tuto starou notu a stále rozdmýchávají antiruskou nostalgii osmašedesátého. Přitom je nad slunce jasnější, zvláště pro nás pamětníky, kteří nejsme ovlivnění praním mozků jako mladší generace, o co tehdy šlo. Že okupantem ČSSR nebyl ruský národ, nebyli to ruští lidé, ale ideologičtí mašinisté. A že tito ideologičtí mašinisté, kteří organizovali tento vpád do ČSSR měli společníky - Polsko, Bulharsko a zejména tehdejší východní Německo - ano ty Volksgenossen, kteří u Stalingradu stříleli do vzduchu". Tak daleko tehdy dospěl Leonid Iljič Brežněv. Na ty jeho společníky Ulbrichty, Živkovy a další, dnešní propaganda v Česku ráda zapomíná.

Pro dnešní Česko je jen jediná cesta ze současného marasmu. Cesta navázání zpřetrhaných vztahů s Ruskem - vztahů, které náš národ sám o sobě nikdy nezpřetrhal, zpřetrhali ho nepřátelé Čechů, dočasně vládnoucí na politických trůnech. Našim zhlouplým mladším generacím je třeba připomenout, že od Mnichova Čechům prakticky nikdy nikdo nepomohl - jen právě Rusové, jen Rusové nás zachránili před hitlerovskou genocidou a dnešní antiruští pitomci ani nechtějí vědět, že za své holé životy vděčí právě Rusům a jejich dnes tak Evropou nenáviděnému J.V.Stalinovi.

Je nutno připomenout, že nevděčných západních Slovanů se vždy zastali jen Rusové - a ne zkorumpovaný Západ,který zná jen své vlastní zájmy. Znám Rusko a Rusy z vlastní zkušenosti,na rozdíl od různých kritiků jsem je navštívil od Moskvy  a Petrohradu až po Bajkal. Rusové to byli, kteří se zastali pronásledovaných Srbů, když bylo nejhůře. Ruští výsadkáři zachránili Prištinu před útoky rasistů na Srby. Ostatně ti evropští politici, kterým zbyl mozek, se dnes snaží o nanejvýše přátelské vztahy s obrozeným Ruskem.  S výjimkou našeho prezidenta, toto řadě našich takzvaných politiků stále ještě nedochází. Budovat českou politiku na antiruské notě je nejen hloupé, ale i sebezáhubné a zločinné. Ne snad pro lokaje zahraničních centrál, ale pro samotný český národ. A pro ty lokaje pak později též ! Rusové představují jedinou záruku přežití západoslovanských a jihoslovanských národů v nových kotlích, které jim chystá jak unie, tak pangermáni. Amerika je daleko a nemusí se jí vždy zdařit ochraňovat malé národy. Rusové  však nikdy nezapomněli na to, že mají své slovanské bratry na hranicích Západu. Nenechme je urážet, nenechme je pomlouvat. Chraňme památníky ruských osvoboditelů z pětačtyřicátého a nenechávejme je chátrat. a napadat fašisty.

Vězme, že antirusismus má jen jedno synonymum -  je to fašismus.

 ČSBS Boskovice