Priority
Pokud bychom byli v Česku ochotni zabývat se politikou, zjistili bychom, že na stole leží velká kupa hodně aktuálních témat. Z těch klasických, o která svádí boj pravice s levicí, nezmizelo vůbec nic. Stále je zde souboj o to, jak udržet stát tváří v tvář globalizovaným tokům velkého kapitálu. Stále je zde na straně jedné snaha udržet funkční veřejný sektor, na straně druhé ho krok za krokem privatizovat. Nezmizela, nýbrž narůstá sociální otázka, a to v situaci, kdy se majetkové a příjmové nerovnosti všude ve světě vyhrocují.
K těmto klasickým problémům přibylo mnoho nových a neméně ožehavých. Je otázka klimatických změn skutečně osudová pro přežití lidstva, anebo se jedná jen o mediální humbuk, který opadne, jakmile se na podzim ochladí a trochu více sprchne? Je migrační problém skutečně řešen, anebo se ocitáme jen v určitém mezičase a situace se uklidňuje díky tomu, že se o migraci a jejích politických, sociálních a kulturních důsledcích už tolik nemluví? Je normální, že svět, který je stále křehčí, se údajně nachází z hlediska možností vzniku jaderného konfliktu ve stejném bodě jako v době kubánské krize?
Otázky, na jejichž odpovědích závisí naše budoucnost, takže by měly být pro politiky naprosto prioritní, by bylo možno vyjmenovávat ještě dlouho. V čele naší země přitom stojí koaliční vláda, která má potenciál shodnout se na odpovědích. Žádná zásadní ideová bariéra jí v tom nebrání. ČSSD přešla po vzoru jiných socialistických stran oproti minulosti hodně doprava, Babišovo ANO není rozhodně sociálně negramotné. V obou stranách najdeme politiky, kteří nepovažují výraz „národní zájem“ za sprosté slovo.
Přesto se o těchto klíčových záležitostech na vládní úrovni nejedná a nerozhoduje tak, jak by to odpovídalo jejich závažnosti. Prioritou se totiž stala válka o obsazení postu ministra kultury. Tato válka nemůže mít vítěze. Má jenom hodně kibiců, kteří obě strany povzbuzují k ještě větší neústupnosti pod falešnou záminkou, že si tím zachovají důstojnost. Jak si může zachovat důstojnost někdo, kdo neřeší skutečné problémy svých voličů?
Takže se můžeme jen dohadovat, před co nás ve všech těchto otázkách postaví ti, kteří přijdou a politiku ovládnou, až bude dobojováno.
Prof. J. Keller
Přišlo e-poštou
