Pamětní deska
Bylo to na podzim roku 1941. Koněv velel vojskům na západní frontě. Němci tehdy tvrdě tlačili na sovětské linie a drali se k Moskvě. Vorošilov a Molotov přijeli za Koněvem a vyslýchali ho. Obvinili ho z neschopnosti. Ve vzduchu viselo slovo tribunál. V rozhodné chvíli přijel na štáb Žukov. Brzy nato volal Stalin. Molotov vzal telefonní sluchátko a předal je Žukovovi. V závěru hovoru Žukov, který byl jmenován velitelem západního frontu, projevil přání, aby Koněv se stal jeho zástupcem na jednom vzdálenějším úseku frontu. Stalin váhal. Byl zřejmě již dříve informován jedním z "!vyšetřovatelů". Nakonce souhlasil s přáním Žukova. Tak byl zřejmě Koněv zachráněn před vojenským tribunálem, který v tu dobu vynášel rozsudky smrti zcela běžně.
Kolik chybělo, aby i na Koněva sáhla smrt. Pak by Prahu osvobodil někdo jiný. Ale dějiny jsou již napsány. Koněv se stal osvoboditelem Prahy. A tenfo fakt nejde již dodatečně změnit, pokud ovšem někdo nemá v úmyslu přepisovat dějiny, třeba "zašatročením" pamětní desky. Ale ani to nestačí ke změně dějin.
-red.
