Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tato věc, kterou prosazují sluníčkáři, naprosto rozvrátí náš právní řád a svobodnou společnost

5. 11. 2019

Autor: Radim Fiala | Publikováno: 5.11.2019 

 

Potvrzuje se bohužel, že premiér Andrej Babiš a jeho vláda prosazují šílenou sluníčkářkou agendu. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková z hnutí ANO na podzim opět předstoupí s návrhem souhlasu s ratifikací Istanbulské úmluvy. Tuto genderovou totalitní zrůdnost, která má rozbíjet rodiny a která vyvolává „třídní nenávist“ žen proti mužům, diskriminaci mužů a pozitivní diskriminaci žen, bohužel podporuje i premiér Babiš. Hnutí SPD naprosto odmítá genderovou ideologii, která tvrdí, že pohlaví je konstrukt a která staví muže a ženy do konfliktu proti sobě! Úmluva tvrdí, že VŠICHNI muži ze své definice diskriminují a utlačují ženy! Tato úmluva naprosto rozvrátí náš právní řád, svobodnou společnost i tradiční hodnoty.

Nejde jen o nějakou vágní nezávaznou deklarci, ale o právně závaznou mezinárodní smlouvu Rady Evropy! Jde jednoznačně a nezpochybnitelně o závazný dokument mezinárodního práva – vynutitelný a vymahatelný Evropským soudem pro lidská práva.

Článek 12 Istanbulské úmluvy říká, že „strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů“. Takže pokud je stereotypem ve společnosti, že ženy rodí a vychovávají děti, starají se o domácnost a tak dále, tak by to na základě této dohody mělo být u nás vymýceno a Česká republika má povinnost přijmout zákony, které takovéto stereotypy vymýtí! Přitom Válková tvrdí lživě, že úmluva tradiční role neruší!

Úmluva zahrnuje Preambuli, 12 kapitol s 81 články a dodatek. V článku 1 první kapitoly jsou formulovány cíle úmluvy: „a) chránit ženy před veškerými formami násilí a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí; b) přispět k eliminaci veškerých forem diskriminace žen a podpořit skutečné zrovnoprávnění žen s muži také posílením pravomocí žen; c) navrhnout zevrubný rámec, strategie a opatření pro ochranu a pomoc veškerým obětem násilí vůči ženám a domácího násilí; d) podpořit mezinárodní spolupráci ve snaze o eliminaci násilí vůči ženám a domácího násilí; e) poskytnout podporu a pomoc organizacím a složkám účastným na prosazování zákonnosti, aby mohly efektivně spolupracovat a dohodnout se na integrovaném postupu při eliminaci násilí vůči ženám a domácího násilí.“ Lze to tedy chápat tak, že podle písmen a), c), d), e) násilí páchají pouze muži, a nikoli ženy. A písmeno b) je snaha zavést pozitivní diskriminaci žen.

V úmluvě se píše, že „násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřazenosti mužů a diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji. Násilí vůči ženám jakožto násilí genderově podmíněné má strukturální povahu a toto násilí je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům.“ Úmluva tedy tvrdí, že u nás VŠICHNI muži utlačují ženy, ženy jsou jimi diskriminovány a že muži jsou nadřazeni. To možná platí v islámských zemích, ale ne u nás!

V článku 3 úmluvy jsou definice pro účely této úmluvy: „a ‚násilí vůči ženám‘ je chápáno jako porušování lidských práv a forma diskriminace žen a budou se jím rozumět veškeré činy genderového násilí, jež vyústí anebo mohou vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí. b ‚domácím násilím ‘se rozumějí veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického násilí, k němuž dochází v rodině nebo v domácnosti anebo mezi bývalými či současnými manžely či partnery, bez ohledu na to, zda pachatel sdílí nebo sdílel společnou domácnost s obětí; c pod

pojmem ‚gender‘ se rozumí společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže.“

Co to je ekonomické násilí? Pokud manželce či partnerce nekoupím čtyři kabelky ročně? Není psychické násilí naopak, pokud mi manželka či partnerka zakáže jít na pivo a bavit se s přáteli? Není třeba psychické či sexuální násilí, pokud mi odpírá dlouhodobě sex či já jí? A „genderové násilí“ je, pokud společnost, muž či žena vyžadují, co považují za náležité pro muže a ženy? Je genderové násilí, pokud žena chce, aby muž byl „chlap“, a pokud muž chce, aby se žena chovala jako „ženská“? Není genderové násílí, pokud žena chce, aby muž spravil vypínač a muž chce, aby mu žena uvařila? To jsou opravdu naprosté šílenosti.

Úmluva zavádí povinnost smluvních stran vytvořit a financovat všemi vrstvami společnosti prostupující komplexní „genderistickou“ kampaň (indoktrinaci), kterou by prováděly neziskové subjekty – velmi často se zahraničním napojením. Požadavky na zavádění tzv. pozitivní diskriminace na základě pohlaví ("genderu") a rozsáhlé finanční náklady případného uvádění Úmluvy v život jsou už pak jen dalšími třešněmi na otráveném a nestravitelném dortu.

„Strany se zavážou, že při implementaci a vyhodnocování dopadu ustanovení této úmluvy budou zohledňovat genderové hledisko a že budou prosazovat a aktivně naplňovat politiku rovnosti a dělby pravomocí mezi ženami a muži.“ Takže zavádění pozitivní diskriminace a kvót.

Smlouva má zasahovat i do vzdělávacího systému. Článek 14 praví: „Tam, kde to bude vhodné, podniknou strany kroky k tomu, aby ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existoval materiál k tématům, jako jsou rovnoprávnost žen a mužů, nestereotypní genderové role, vzájemný respekt, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově podmíněné násilí vůči ženám a právo na osobní integritu, to vše uzpůsobeno rozvíjejícím se schopnostem žáků.“ Takže opět, streotyp je například, že žena je maminka a muž je voják, a podle genderu to má být naopak.

Úmluva přináší povinnost proškolení tisíců státních zaměstnanců včetně povinnosti vytvořit a provozovat nákladné tzv. integrační programy – které by, pochopitelně, taktéž realizovaly tzv. neziskové a nevládní organizace - financované ovšem z veřejných rozpočtů. Tlak na zapojení mezinárodního i domácího a politického neziskového sektoru je ostatně už prakticky nezbytnou a nedílnou součástí veškerých mezinárodních dokumentů obdobného typu.

Realizace bude extrémně finančně náročná: „Strany vydělí přiměřené finanční a lidské zdroje pro náležité uplatňování integrované politiky, opatření a programů zaměřených na prevenci a potírání veškerých aktů násilí spadajících do působnosti této úmluvy, a to i těch, jež zajišťují nevládní organizace a občanská společnost“ (čl. 8).

Stát bude platit za údajné pachatele: „Těm, kteří utrpěli natolik závažnou fyzickou újmu či poškození zdraví, že k odškodnění nepostačují zdroje od pachatele, pojišťovny či ze státem financovaného systému zdravotního a sociálního zabezpečení, bude přiznáno přiměřené odškodnění od státu. To ovšem nebude bránit stranám ve vymáhání náhrady odškodnění od pachatele, za předpokladu, že bude náležitě postaráno o bezpečnost oběti.“ (čl. 30 odst. 2).

Realizace zasáhne všechny složky společnosti. „Opatření přijatá v intencích tohoto článku budou zahrnovat všechny relevantní aktéry, například vládní agentury, národní, regionální či místní zastupitelské sbory a úřady, národní instituce pro lidská práva a organizace občanské společnosti“ (čl. 7 odst. 3).

Exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová upozorňuje, že úmluva de facto zavádí trestné činy, které byly předtím spíše přestupky. Například za každou facku, neboť „strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření k tomu, aby úmyslné konání činů fyzického násilí vůči druhé osobě bylo klasifikováno jako trestný čin (čl. 35)“.

Stejně tak prý bude trestným činem dotek, vtip, hvízdnutí, poklona, dvojsmysl apod., protože: „Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření pro to, aby byly klasifikovány jako trestné úmyslné činy: je-li přes nesouhlas druhé osoby vykonán jakýkoli jiný akt sexuální povahy…“ (čl. 36 odst.) a dále jakákoli forma nežádoucího verbálního, neverbálního či fyzického projevu sexuální povahy ... (čl. 40) ... které budeme stíhat i ve stadiu pokusu nebo pomoci (čl. 41) a i přes nesouhlas poškozeného (čl. 44 odst. 4).

Dále tam je trest odnětí svobody nebo/a odnětí rodičovských práv (čl. 45) … budou vyloučeny odklony, mediace či smírné vyřešení (čl. 48 nazvaný Zákaz alternativního řešení sporu) … promlčení trestného činu bude vyloučeno, aby bylo možné trestně stíhat pachatele i poté, co dětská oběť dosáhne zletilosti (čl. 58).

Úmluva jednoznačně směřuje k prolomení lékařské a advokátní mlčenlivosti, což hraničí až s porušením ústavnosti. Mimo jiné i tím, že ve svých důsledcích a dopadech ohrožuje ústavní právo na svobodu svědomí, vyznání a přesvědčení.

„Strany učiní nezbytná opatření, aby pravidla důvěrnosti vyplývající ze zákonů dané země nebránila pracovníkům určitých profesí… ohlásit kompetentním organizacím či úřadům, že mají důvodné podezření že došlo ke spáchání závažného násilného činu, spadajícího do působnosti této úmluvy, a lze do budoucna očekávat, že budou spáchány další závažné násilné činy“ (čl. 28).

Z hlediska České republiky jde o škodlivý dokument, který by znamenal nevratný přenos dalších národních kompetencí na mezinárodní, mezivládní, nadstátní s nestátní orgány v (nejen) v trestní a justiční oblasti, další zásahy do výsostných záležitostí národního státu. Přináší také nebezpečí dalších masivních finančních (a jiných) sankcí pro Českou republiku, české občany a instituce. Navíc přiznává rozsáhlé kompetence nadnárodním kontrolním orgánům, jejichž představitelé by nepodléhali české jurisdikci. Členové skupiny GREVIO, která má vymáhat plnění úmluvy, mají mít doživotní imunitu včetně odpuštění bezpečnostních kontrol při cestování…

V ČR je již nyní dostatečná právní úprava. Vždyť u nás platí Listina základních práv a svobod a trestní zákoník, v němž jsou například trestné činy omezování osobní svobody (§ 171), vydírání (§ 175), útisk (§ 177), znásilnění (§ 185), sexuální nátlak (§ 186), pohlavní zneužití (§ 186), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199), ohrožování výchovy dítěte (§ 201), svádění k pohlavnímu styku (§ 202), ublížení na zdraví (§ 146) a těžké ublížení na zdraví (§ 145). Tresty za to jsou ve výši až 16 let!

Hnutí SPD jasně odmítá Instanbulskou úmluvu, tuto genderovou totalitní zrůdnost, která má rozbíjet rodiny a která vyvolává „třídní nenávist“ žen proti mužům a diskriminaci mužů a pozitivní diskriminaci žen. Hnutí SPD jasně odmítá genderovou ideologii, která tvrdí, že pohlaví je konstrukt a která staví muže a ženy do konfliktu proti sobě! Úmluva tvrdí, že VŠICHNI muži ze své definice diskriminují a utlačují ženy! Tato úmluva naprosto rozvrátí náš právní řád a svobodnou společnost.

Euportal.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář