I když nemocný, tak vlastně v pořádku…
I když nemocný, tak vlastně v pořádku…
Je duševně zdráv, či nemocen? To je, oč tu běží. Bohužel se problémy jednoho člověka řeší veřejně – a dokonce v režii některých velmi pokleslých médií (zmíním například Šafrovo Forum 24).
Vrcholem je, jak se na nešťastném osudu jednoho člověka přiživuje zoufalá část naší opozice.
Džamila Stehlíková vstoupila do Topolánkovy vlády v roce 2007. Nijak se netají svým odporem k M. Zemanovi a A. Babišovi.
Přesně tato žena vypracovala posudek o psychickém stavu A. Babiše mladšího:
„Z odborného psychiatrického hlediska nejsou v současné době žádné kontraindikace k aktivní účasti výše jmenovaného (míněn Babiš junior, pozn. red.) v trestním řízení a není pochyb o jeho faktické schopnosti účinně se účastnit řízení“, konstatovala psychiatrička, Džamila Stehlíková.
Není to zase tak dávno, co ale veřejně burcovala, že by se nemocnému člověku měla věnovat patřičná pozornost:
„Nechci se k tomuto případu vyjadřovat z odborného hlediska, ale pouze z lidského. Jako maminka stejně starých dětí mohu říct, že Andrej Babiš mladší je člověk bezradný, který má obavu, aby nezpůsobil problémy svým chováním, a zároveň volá o pomoc, jinak by s novináři nemluvil, jinak by neposílal e-maily, jinak by neposílal SMS, neoslovil by policii“, uvedla Stehlíková a upozornila, že nelze brát jeho prosby na lehkou váhu jen proto, že je nemocný.
„Naopak – o to větší pozornost tomu musíme věnovat“, dodala Stehlíková.
Nyní se mu věnovala natolik rychle a ochotně, až jsme se dozvěděli, že je pan Babiš mladší jako rybička. A to na základě posudku zcela prokazatelně zaujaté osoby vůči A. Babišovi staršímu:
„Je tu tak prostor pro Krysaře typu Babiše, Okamury nebo Zemana, kteří dokáží přinést alternativní varianty rozvoje Česka. Z tohoto hlediska je tento trend velmi nebezpečný. Právě posílení nesnášenlivosti a extrémistických nálad může rozhodnout o našem směřování, tedy zda se vydáme směrem k vládě silné ruky, k odklonu od západních hodnot, dokonce i k odchodu z Evropské unie”, domnívá se Stehlíková. Viz http://www.dzamilastehlikova.cz/8374/405/clanek/mladi-lide-neveri-autoritam-proto-je-tu-prostor-pro-krysare-okamuru-nebo-babise-rika-stehlikova-pro-cesky-rozhlas/.
Střet zájmů dnes nevadí?
„Pokud nevyměníme premiéra, nezbavíme se covidu“, napsala dále paní Stehlíková (Viz https://blog.aktualne.cz/blogy/dzamila-stehlikova.php?itemid=38084).
Když shledala, že jí ani covid nepomůže, vypracovala své hodnocení.
Posudek pana Karla Kaufnera pro Forum 24 je nutno brát s velkou rezervou. V seznamu soudních znalců nefiguruje – a navíc dostává prostor v nedůvěryhodném médiu, které ve svém honu na A. Babiše neváhá použít doslova cokoli. Viz https://www.expres.cz/zpravy/karel-kaufner-andrej-babis-mladsi.A210903_100958_dx-zpravy_stes.
Do třetice, po panu Kaufnerovi a paní Stehlíkové, tu máme posudek pana Slavomila Fischera, který se bipolárním poruchám ani schizofrenii ovšem nevěnuje. Zřejmě si v koalici Spolu řekli, že tři posudky jsou lepší než jeden.
Pan Jiří Fiala obsáhle popsal, v čem konkrétně je z pana Fischera zklamán. Svou stať uzavírá slovy: „Na závěr snad ještě jméno znalce, to by, asi, nemělo zůstat utajeno - třeba pro případ, že by někdo toužil po stejně kvalitním posudku a neváhal si zajet do Ústí si ho nechat vystavit“: PhDr. Slavomil Fischer, Ph.D. Viz http://www.k213.cz/JOOMLA/2958-znalec-z-usti-2.
Tím někým, kdo rozhodně pana Fischera zajet do Ústí zatoužil, byl A. Babiš mladší. Nezvládl to ovšem sám, potřeboval k tomu režiséra, pana Víta Klusáka.
Odhlédneme-li od výše zmíněných tří „odborníků“, je zde k dispozici stanovisko zahraničního specialisty.
„Klinický stav pana Babiše neumožňuje dodnes opustit hospitalizační oddělení“, konstatuje zpráva švýcarského psychiatra Josepha Marchanda. Viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hruzna-zprava-o-synovi-premiera-Museli-jsme-ho-privezt-bez-souhlasu-neslo-jinak-Schizofrenie-pretrvava-Lecba-nezbytna-Nesmi-opustit-nemocnici-Delal-ze-je-676697.
Pro ty, kdo znají film „Fantomas se zlobí“, bude dávat smysl slovní hříčka, že pokud si mám vybrat mezi profesorem Marchandem a Fatomasem, vyberu pana Marchanda.
Opozice z řad Demobloku je pro mě realizací tohoto předvolebního hnusu nejenže totálně nevolitelná, ale ryze odporná. Svou malostí, svým fanatismem a tím, že se neštítí vskutku ničeho. Neschopná – a současně všehoschopná – individua tento stát nepotřebuje. A pokud by ho měla řídit, pokládal bych to za katastrofu.
Diagnóza jedním mrkem...
Odbornice „Stehlíková“ vlastně na určení diagnózy pacienta ani osobně vidět nemusí. Stačí jí letmý pohled na televizní obrazovku, a diagnóza je na světě. Aspoň co se týče těch, které nesnáší. Jako například současnou hlavu státu, Miloše Zemana. Na jeho adresu bez uzardění napsala: „To, jakým způsobem ale prezident vystupuje na veřejnosti, ukazuje na to, že došlo k dalšímu masivnímu poškození nervové soustavy. Už to není jen polyneuropatie, která vedla k paralýze dolních končetin, kvůli čemuž skončil na vozíku, ale i poškození mozku.“
Na první pohled je zde podle mě vidět jediné – paní Stehlíková je ve své profesi nedůvěryhodná. Nesvěřil bych se s vážným problémem do péče člověku, který je schopen vynést takto jasný soud bez jakéhokoli podrobnějšího zkoumání.
Kromě toho paní Stehlíkovou podezírám z podjatosti, a to silné. Krátce před volbami dvakrát zneužila svou profesi, aby se vyjádřila k dvěma předním českým politikům, které nenávidí, což dokládají její výše uvedená vyjádření. Nejprve bez hlubšího vyšetření komentovala duševní stav premiérova syna – a krátce nato bez jakéhokoli kontaktu s Milošem Zemanem sdělila ničím nepodložený závěr o jeho nemoci.
Koncem listopadu 2014 v rozhovoru pro Parlamentní listy Džamila Stehlíková obsáhle popsala, jak moc Miloši Zemanovi nemůže přijít na jméno. Svůj výčet završila slovy: „Vždyť Zeman říkal, že z toho (17. 11.) děláme mýtus, a zpochybnil i úlohu mas, která chodila v revolučních letech na demonstrace, což opravdu dělat nemůže! Je důležité, že lid dal vědět, že jeho rétoriku již neakceptuje, a proto mu vystavil červenou kartu, aby se vzpamatoval. Ovšem to Zeman nedělá a pokračuje vesele dál. Rozkolísat takto identitu společnosti, která někam směřuje, která má nějaké cíle a historii a hrdost, tak to je hloupé. Ty jeho opilosti a výroky nám dokonce dělají podobnou „reklamu“ jako kdysi Boris Jelcin Rusku.“ Viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zeman-krade-vlastnimu-narodu-lasku-ke-svobode-opileckymi-vykony-uz-dohnal-Jelcina-A-o-Ukrajine-vyklada-veci-na-ktere-si-ani-Putin-netroufa-Tak-hovori-exministryne-Stehlikova-347634.
Již v roce 2014 tedy Stehlíková hovořila o údajné Zemanově „opilosti“. Proti tomu ovšem hovoří zpráva tehdejšího šéfa konzilia lékařů prezidenta republiky, Martina Holcáta, jenž na otázku Lidových novin zareagoval: „Lidovky.cz: Pan prezident má povoleno denně vypít kolem 2 deci vína nebo 3 deci vinného střiku či malé pivo. Dodržuje to? Ano. Na tom jsme se dohodli a myslím si, že to dodržuje. Je možné, že někdy dojde k nějakému výkyvu, třeba že si nedá nic, nebo se napije trochu více“ (Viz https://www.lidovky.cz/domov/zeman-zkousel-i-fajfku-aby-omezil-cigarety-tvrdi-prezidentuv-lekar.A141107_153403_ln_domov_jzl).
Nemusíme být myslitelé, abychom si spočítali, že pokud by Miloš Zeman byl notorickým alkoholikem již v roce 2014, dnes by tu patrně několik let patrně nebyl – nebo by byl vskutku „dementním“, jak lživě prohlašuje paní Stehlíková.
Jenže jeho myšlenkové pochody jsou stále – zcela objektivně – na míle daleko před mnoha jinými politiky, o paní Stehlíkové ani nemluvě. Možná právě proto tu je snaha ze strany politiků „Demobloku“ (kromě paní Stehlíkové lze jmenovat senátory Pavla Fischera či Miloše Vystrčila) líčit prezidenta Zemana před veřejností jako neschopného vykonávat svůj úřad. Což je ale v příkrém rozporu s realitou.
Paní Stehlíkové ale ani v minulosti nečinilo potíže si realitu poněkud přibarvit – a pravou barvu přiznat až tehdy, když nebylo zbytí: „V neděli 29. června jsem se mylně vyjádřila pro TV Nova na otázku, zdali vláda projednávala materiál o cestě premiéra na ukončení fotbalového mistrovství do Rakouska: "Nebylo to předmětem jednání ani na vládě. Takže já o tom nic nevím." Toto mé sdělení se nezakládá na pravdě a uvádím jej proto na pravou míru," uvedla v písemném prohlášení Stehlíková“ (Viz https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/omluva-stehlikove-na-fotbal-poslala-topolanka-vlada/r~i:article:609547/).
Mnozí opoziční politici jsou pouze zoufalí, že se nemohou dostat k moci. Lidé je nevolí, a prezident republiky jim nejde na ruku. Jejich frustrace dorůstá obludných rozměrů. Z čehož potom pramení obludná vyjádření.
Pevně věřím, že volby dopadnou tak, aby již podobná nedůstojná a současně záštiplná osočení na naší politické scéně nedostala prostor.
