České národní listy

Ukrajina v EU a NATO. Nepadá v úvahu

O to více ne teď.“ Cyril Svoboda předkládá argumenty

27.02.2022 0:01 | Rozhovor

„Bylo jasné, že nikdo nepůjde do otevřené války s Ruskem a nepošle do ní vojáky. Pokud na Ukrajině snil někdo o tom, že se někdo bude pouštět do otevřené války s Ruskem, tak byl na omylu,“ tvrdí bývalý ministr zahraničí a pedagog institutu CEVRO Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj není konání ruského prezidenta Vladimira Putina aktem šílence, ale dobře promyšlená strategie.

Foto: Zuzana Koulová

Popisek: Cyril Svoboda

„Ukázalo se, že zpravodajci Spojených států amerických měli pravdu a co mě překvapilo, že akce byla určitě velmi dlouhou a strategicky připravovaná. Putin naplňuje plán, který měl dlouho. Nepovažuji to za akt šílenství, ale to, že si Rusko udělalo své finanční rezervy a celý průběh strategie, svědčí o tom, že to byla mnoho měsíců připravovaná akce,“ řekl redakci Svoboda.

Podle něj je nyní zásadní společný a jednotný postoj Evropské unie i Severoatlantické aliance. „Abychom nesoutěžili, kdo je více, či méně protiruský. Slýchal jsem, že ten nejtvrdší sankční akt je odstřižení od platebního systému SWIFT, to se zatím nestalo. Očekávám, že sankce uvalené jsou stejně tvrdé, ale důležité je, aby Západ vydržel ve sjednoceném postoji. A je to důležitější než cokoliv jiného. Zatím se to děje, ale jsme na začátku a v odhodlání je třeba vytrvat týdny, možná měsíce, protože nevíme, kdy ten tlak může mít účinek. Jak běží čas a působí lobbisté, může se odhodlání rozkolísat,“ varoval bývalý ministr zahraničí.

Do otevřené války s Ruskem nikdo nepůjde

Pro ParlamentníListy.cz dále řekl, že Vladimir Putin moc dobře ví, co dělá. „Ta akce byla připravená a on sleduje tří cíle. Cíl první: udělat opět z Ruska impérium, které budí respekt, cíl druhý: obnovení bývalého Sovětského svazu a cíl třetí: změnit poměry na Ukrajině a ruskou část definitivně připojit k Rusku. Ten zbytek chce jednotně rozložit a politicky připojit k Rusku. Nikoliv fakticky, že tam bude přímo Rusko, ale podobně jako v Bělorusku nastolit loutkový režim, který bude úzce spolupracovat s Moskvou. Neříkám však, že cíle budou naplněny,“ shrnul Cyril Svoboda.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina zůstala v boji sami a západní země se jen bojí. Svoboda se domnívá, že jde o naivní postoj. „Je to postoj naivní, protože to museli od počátku vědět, že nikdo nepůjde do otevřené války s Ruskem a nepošle do ní vojáky. Pokud na Ukrajině snil někdo o tom, že se někdo bude pouštět do otevřené války s Ruskem, tak byl na omylu,“ podotkl.

Uvalené sankce na Ruskou federaci i jejího prezidenta Vladimira Putina dosáhnou negativního dopadu, ale účinnost se ukáže až podle toho, zda Rusko změní kurz. „Jde o to, zda Rusko vydrží a i ten vliv Putina prostřednictvím pravoslavné církve. Rusové se umějí obětovat za svoji vlast a její velikost, vydrží hodně, ale Západ musí ukázat, že také vydrží hodně. Je důležité, aby za pár měsíců nezačali sankce obcházet, jako je obcházeli dosud,“ upozornil Cyril Svoboda.

Vyjádřil se také k výrokům českého prezidenta Miloše Zemana, jenž Putina v proslovu označil za šílence, kterého je nutné izolovat. Uznal také, že se mýlil, když předpokládal, že Putin nemá k napadení Ukrajiny důvod. „Dobře rozumím tomu, co prezident řekl, a oceňuji, že se omluvil za svůj omyl. Je to dokonce sympatické. A jediné, v čem vidím současný stav jiný než Zeman, je, že to nepovažuji za akt šílence, ale promyšlený akt člověka, který ví, co chce. Jinak se mi prezidentův projev líbil a nelíbí se mi kritika Zemana, že to řekl pozdě, že je to nedůvěryhodné a podobně. Ale řekl to a je to hlava státu,“ uvedl Svoboda s tím, že odlišný politický pohled neměl jen Miloš Zeman.

Zdůraznil rovněž, že by měly nastat ráznější kroky Severoatlantické aliance, než jen přesouvání letadel a lodí, což považuje spíše za administrativní opatření. Svoboda řekl, že má-li mít Severoatlantická aliance autoritu, musí zaujmout jasný, politický a strategický postoj a sám doufá, že se tak stane. Dále připomněl, že Putinovy argumenty jsou slyšet už řadu let a nejde o nic jiného. Už řadu let říkají, že si nepřejí, aby se NATO rozšířilo na území Ukrajiny, nepřejí si na Ukrajině zbraně NATO, to víme už řadu let a nejde o nic nového. Je to pro ně vážná otázka, o tom nikdo nemůže pochybovat. Nikdo ale nemohl čekat, že to bude takový konflikt,“ sdělil.

Slibovat členství Ukrajině byla chyba

Cyril Svoboda vidí jako chybu mluvit o členství Ukrajiny v NATO nebo v Evropské unii. „Ani jedno členství v dohledné době nepadalo v úvahu a nyní nepadá v úvahu o to více. Politicky to bylo krátkozraké, upnulo se na to mnoho lidí, jako by to bylo možné. Ale Ukrajina svým stavem demokracie, ekonomicky i strategickým položením na hranici mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí…. To vše je hromada důvodů, proč slibovat členství v té či oné organizaci bylo chybou. To neznamená, že nepodporuji intenzivní spolupráci s Ukrajinou a západní orientaci, ale něco jiného je slibovat, co nebude. Jako členství v NATO a Evropské unii,“ poznamenal bývalý ministr zahraničí. Připomněl také svůj dřívější výrok, že zemře dříve, než se Ukrajina stane členem Evropské unie.

Současně doplnil, že její členství není vyloučeno, ale po současných událostech je naprosto mimo realitu. „Zemi s takovým vnitřním konfliktem nevezmou do žádné z organizací. Přijetí Ukrajiny by mělo posílit bezpečí NATO i z hlediska fungování svobodného trhu a právního státu. Tyto podmínky Ukrajina  - při vší sympatii k ní – nesplňuje,“ řekl. Za správné rozhodnutí dále označil odložení startu plynovodu Nord Stream 2. „Ruku v ruce s tím musí nastat přehodnocení jaderné energie a její označení za čistou, protože se ukazuje, že dodávka plynu může být vážně ohrožena. Plyn bude určitě dražší. Tato válka přinese nějaké náklady a musíme se připravit na masivní migraci z Ukrajiny na Slovensko a do České republiky,“ dodal s tím, že se může jednat i o stovky tisíc Ukrajinců, kteří budou chtít žít v Evropské unii.