Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ti, co píšou o dezolátech… Pamětník komunistických kriminálů Bašta srovnává Rakušana s Josefem Urválkem

15. 12. 2022

Ti, co píšou o dezolátech… Pamětník komunistických kriminálů Bašta srovnává Rakušana s Josefem Urválkem

03.12.2022 23:59 | Rozhovor

 

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Když pan ministr o těchto věcech mluví, vzpomínám si nejen na léta normalizace, ale i na prokurátora Urválka,“ říká prezidentntský kandidát SPD, signatář Charty 77 a politický vězeň komunistického režimu Jaroslav Bašta k výstupům ministra vnitra Víta Rakušana o politické opozici.

Ti, co píšou o dezolátech... Pamětník komunistických kriminálů Bašta srovnává Rakušana s Josefem Urválkem

Foto: Archiv Jaroslava Bašty Popisek: Jaroslav Bašta

 

Celý podzim sledujeme demonstrace proti Fialově vládě, které jsou z druhé strany interpretovány tak, že se jedná o „dezoláty“ sloužící zájmům Moskvy a Vladimíra Putina. A k tomu naopak zaznívá, že takto se o protivládních demonstrantech vyjadřovali naposledy komunisté před rokem 1989. Vy to jako signatář Charty 77 pamatujete, je to podle vás adekvátní srovnání?

 

Komické na celé záležitosti je, že ta paralela s obdobím před rokem 1989 je v principu naprosto přesná. Liší se jen slovník na straně režimu. Tenkrát jsem byl nejen ztroskotanec a samozvanec, ale také agent inperialismu a spolupracovník ideodiverzních centrál. Tak mimo jiné označovali rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a časopisy, které vycházely v exilu – třeba Listy vydávané v Římě nebo Svědectví Pavla Tigrida v Paříži.

 

V devadesátých letech jsem se dozvěděl, že vůči mé osobě plánovali někdy kolem roku 1980 trestní stíhání kvůli spolupráci s těmi ideodiverzními centrálami (v obou časopisech mi vyšel článek). Ti, co mluví a píšou o dezolátech a agentech ruského imperialismu, jsou nejspíše obětí stěhování duší komunistických propagandistů a cenzorů. Jinak si to vysvětlit neumím.

 

Když si srovnáte aktivity komunistického režimu proti opozici s tím, co dnes avizuje za plány třeba ministr Rakušan. Snese to srovnání?

 

Snese. Když pan ministr o těchto věcech mluví, vzpomínám si nejen na léta normalizace, ale i na prokurátora Urválka.

 

Slýcháme slova o „nepřátelích demokratického systému“. Má podle vás systém, který má potřebu vyhledávat, nálepkovat a perzekvovat své nepřátele, ještě parametry demokracie?

 

Dávno již ne. V něčem má blíže k italskému fašismu, který nebyl tak brutální jako nacismus, ale o to více používal nálepkování, zesměšňování a podlou perzekuci opozice. Fasáda údajně demokratického režimu se docela rychle drolí. Poprvé jsem si toho všiml, když tehdejší vůdce akcí Milionu chvilek pro demokracii na pódiu trhal Ústavu ČR v módní kreaci napodobující uniformu Hitlerjugend.

 

V neděli jsme mohli sledovat v pořadu 168 hodin, kterak redaktor s kamerou naháněl kolem Sněmovny poslance SPD a žádal je, aby řekli, že Rusko je teroristický stát. Co na tuto scénku říkáte? A neohrožuje toto chování veřejnoprávní televize svobodnou diskusi?

 

S podobným aktivistickým přístupem a popřením poslání televizního zpravodajství jsem se po roce 1989 setkal pouze v Turkmenistánu za prezidenta Turkmenbašiho. Paní redaktorka tam možná byla na školení. Některé redakce veřejnoprávní televize termín svobodná diskuse vůbec nechápou. Pravda je přece jen jedna – ta jejich. Co jí odporuje, musí být kremelská propaganda. Mají stejně omezený pohled na realitu jako fanatičtí svazáci v roce 1952.

 

Co vás, pane Bašto, vůbec přivedlo po roce 1968 do opozice proti normalizačnímu režimu?

 

Právě omezování svobody slova a odpor proti sovětské okupaci. Ještě v dubnu 1969 jsme na Filozofické fakultě okupační stávkou protestovali proti nástupu Gustáva Husáka do Dubčekovy funkce prvního tajemníka. Poslední velký protest se odehrál 21. srpna 1969. V Praze ho musely potlačit tanky. Už nikoliv sovětské, ale naše, československé. To pro mne byl poslední zlom, od té doby jsem byl vůči tehdejšímu režimu v opozici až do jeho konce.

 

Jak jste se z tohoto pohledu díval na události „Pražského jara“ 1968?

 

Jako mladému člověku mi byla idea demokratického socialismu velmi blízká, právě kvůli tomu, že umožnila svobodnou diskusi, svobodu projevu a svobodu slova. Návrat k totalitě jsem tenkrát těžce nesl, a jeho první příznaky mě zneklidňují také dnes.

 

Bc. Jaroslav Bašta, SPD, poslanec

 

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Ti-co-pisou-o-dezolatech-Pametnik-komunistickych-kriminalu-Basta-srovnava-Rakusana-s-Josefem-Urvalkem-722368