Skutečnosti tvořící širší historický rámec ukončení soužití Čechů a Němců v poválečné době 5
Skutečnosti tvořící širší historický rámec ukončení soužití Čechů a Němců v poválečné době 5
Odpor českého obyvatelstva proti Němcům - odboj Londýnu
Ze zpráv zasílaných československé vládě v Londýně odbojovými organizacemi doma. Z výpovědí tří Čechů, kterým se podařilo uprchnout v roce 1943
a 1944 do Švédska.
Záznamy z 24. srpna 1944:
"Nálada lidu v roce 1942 silně protiněmecká. Všichni jsou přesvědčeni o prohře Německa a čekají na okamžik, kdy jim bude dopřáno bojovat se zbraní v ruce proti Německu. Národ doma věří, že dostane z Anglie nebo Ruska zbraně, aby se mohl bít... Sudeťáci jsou drzí a stále udávají naše lidi..."
"Nálada protiněmecká, lid se připravuje na boj s Němci, věří, že
mu budou shozeny zbraně a že bude moci bojovat..." "Nálada lidu ve vlasti všeobecně silně protiněmecká, očekáván je konec války a konečné zúčtování. Sudeťáci jsou stále sprostí a nebezpeční. Není možné soužití a proto musí ven."*
Zprávy o situaci z října a listopadu 1943:
"Stanovisko k Němcům, kteří žijí v Československu, je u všech našich lidí zcela jednoznačné: Pryč s nimi! Zkušenost se sudetským obyvatelstvem zůstane poučením pro všechny budoucí generace a náš lid pokládá za jediné správné řešení vystěhování všech Němců z našeho území."**
Zpráva z dubna 1944:
"Ani jeden náš Němec tam nesmí zůstat. Ne, ani socialisté.
Nechceme, aby se opakoval Mnichov. Musíme mít jistotu, že aspoň naše děti budou mít jednou od Němců pokoj. Vy tady si neumíte představit, co nám dělají, jak nás ponižují. Frank musí viset. Nevíte, jací jsou to fanatici, zvláště jejich ženy a děti."***
Zpráva z 25. července 1944:
"Všechny složky obyvatelstva jsou plny upřímné nenávisti k nacistům a za radikální řešení v národnostní otázce vůbec. Není divu... Češi jsou svědky prolínání německého živlu všemi obory českého života. Je přirozené, že jejich reakce je v tomto směru jednoznačná: Ani jeden Němec nesmí zůstat po válce v českých zemích.
Takto mluví jak zprávy jednotlivých rezistenčních skupin, tak čeští průmyslníci, zajíždějící do neutrální ciziny, tak konečně Češi v německé armádě, zajatí a pak vypovídající spojeneckým orgánům.
Ve zprávách dvou rezistenčních skupin je vyjádřeno zklamání, když prezident Beneš mluvilo možnosti pobytu loajálních německých občanů: Naše zkušenosti nesnesou polovičatého řešenÍ. Je nutný transfer. Loajální Němce si lid dovede představit jako hosty, nikoli jako kompaktní národní skupinu v zemi...
Nenávist proti Němcům je obecná, neboť není prakticky rodiny, která by nebyla postižena popravou nebo uvězněním některého z jejích členů. Popravuje se denně..."****
Státní ústřední archiv, fond Ripka
Politické zprávy z Čech
* 1-50-41,12,5,4
** 1-50-6,115
*** Tamtéž, 1 115
**** Tamtéž, 1 34.
Celý obsáhlý fond obsahuje od roku 1939 do roku 1945 stovky obdobných hlášenÍ. Viz signatury 1-50, 1-61, k 183-192.
