Jdi na obsah Jdi na menu
 


Schovejte si euro pod štrozok: ekonomika Evropy je v pasti záporných sazeb

4. 12. 2019
Schovejte si euro pod štrozok: ekonomika Evropy je v pasti záporných sazeb
 
Nikolaj Procenko
 
28. listopadu 2019
 
Jelikož v Evropě není možno vydělávat na vkladech, roste poptávka po hotovosti. Úsilí Evropské centrální banky stimulovat ekonomiku pomocí záporných úrokových sazeb nepřineslo úspěch. V eurozóně nenastal udržitelný hospodářský růst a dnes navíc ovlivňuje evropskou ekonomiku obchodní válka mezi Čínou a USA. Snižuje se evropský vývoz. Ruští finančníci varují před rizikem operací v eurech pro nejbližší roky. Podle nich čeká evropskou měnu vážná devalvace.
 
Před transakcemi v eurech varovala předsedkyně CB Ruska Nabiulina. Vkládání částek v eurech v ruských bankách skutečně spadlo prakticky na nulu. Kvůli poplatkům za správu běžných účtů a karet je ukládání eura v bankách pro Rusy spojeno s určitými ztrátami.
 
Začátkem listopadu byla zvýšena záporná úroková sazba na -0,5 % ze stávajících -0,4 %. K záporné úrokové sazbě bylo poprvé přikročeno v roce 2014. Evropská centrální banka oznámila obnovení kvantitativního uvolňování. EU bude pravděpodobně kvůli podpoře růstu své ekonomiky obstarávat od 1. listopadu různá aktiva v objemu 20 miliard EUR za měsíc.
 
MMF zveřejnil pravidelnou prognózu světové ekonomiky na příští rok. Pro EU je hodnocen růst ekonomiky v eurozóně pro roky 2019 a 2020. Ekonomika byla snížena o 0,2 %, a 0,1 – 1,2 %, přiměřeně 1,4 %. MMF ještě upozornil na druhotné účinky napětí mezi USA a Čínou, stárnutí populace EU a nízkou produktivitu práce va vyspělých ekonomikách.
 
Pro nejsilnější ekonomiku Evropské unie, německou, předpověděl MMF na tento rok růst jen 0,5 %. Vzrůst HDP podle německých statistik o 0,1 % oproti třetímu čtvrtletí 2018 a 0,5 % ročně nezní nijak optimisticky.
 
Předseda ruské komerční banky VTB Andrej Kostin promluvil o postojích německých finančníků v souvislosti s prohloubením politiky negativních úrokových sazeb: „Situace je se zápornými sazbami velmi těžká a špatná pro euro. Je to rána nejen pro bankovní sektor, ale také pro psychiku lidí. Peníze přestaly mít jakoukoliv cenu, kromě možnosti utratit je. Žádné spoření, žádné hromadění. Žádné investování v eurech není prakticky možné.“
 
Vasilij Koltašov z Institutu nové společnosti pátral v okolnostech světové finanční a hospodářské krize let 2008 až 2009: „Evropská centrální banka, reagující na americkou krizi lhostejně, učinila závěr, že je to problém USA a Evropy se netýká. Když krize do Evropy doputovala, začali evropští bankéři usilovně svůj finanční systém podporovat. Vlády v tomto období zvyšovaly půjčky a pro evropské finančníky vytvořily renty. Půjčovat vládě, která zaručeně platí i úroky, je příjemné. To se jen zdá, že záporné sazby ECB jsou cosi bezbolestného. Poskytují super levné peníze, ale jsou to především peníze pro finanční sféru, která je hlavním původcem problémů v evropské ekonomice. Ji podporovali, zachraňovali a ošetřovali a právě jí obětovali ekonomiku Řecka a Španělska ve prospěch akciového trhu severu Evropy. Zdálo se, že je možno sedět na záporných sazbách do nekonečna, ale pochopení, že to nejde, roste spolu s přáním investorů vyběhnout z eurozóny do více či méně zdravé zóny světové ekonomiky.“
 
Podle Kotlašova jsou dnes dva scénáře v evropských financích, a oba špatné. Buď zhroucení ohromného trhu fiktivního kapitálu, nebo devalvace eura. Evropské i americké akciové trhy mají nedostatek reálných možností investovat. V EU jsou ohromné výdaje na dopravu, nemovitosti a na pracovní sílu, všechno je drahé a výroba není rentabilní. Navíc je euro nadhodnocené. Proto je velká koncentrace fiktivního kapitálu. Není možné vytvořit zisk ve formě materiálních aktiv. Je možné koupit papíry společností nebo vládní dluhopisy. Vlády zemí eurozóny splácely dluhy, ale objektivně zůstávaly v depresi. Pád mraku peněz nad Evropou je otázkou času. Z důvodu neumožnění pádu akciového trhu může dojít k devalvaci eura, možnost je až o 50 %. Možná to proběhne hladce, ale perspektivy jsou v každém případě špatné. Může nastat nová vlna celosvětové krize.
 
Podnětem k devalvaci může být jakákoliv negativní vnější informace – pokles amerického akciového trhu, pokles výroby v Číně, atd. Investoři přemýšlejí, zda držet evropské obligace. Mezi těmi, komu to může přinést prospěch, může být Rusko, alespoň proto, že CB RF nerealizovala mimořádně nízké sazby. K tomu jsou v Rusku velké možnosti investování do reálného sektoru – některé evropské závody přesunuté do Ruska mohou být rentabilní.
 
Jsou ekonomové, kteří nezdůrazňují rizika devalvace eura. Prý je silný pohyb eura vůči dolaru málo pravděpodobný bez mimořádných událostí. Ruské kroky nemohou mít na euro vliv. Americký dolar je stále hlavní obchodní měnou mezi Evropou a Ruskem, postup přechodu na euro je velmi pomalý. Problém ruských bank kvůli záporným úrokovým sazbám je možno řešit zavedením poplatků za vedení účtů. Takto uvažuje docent Sergej Chestanov.
 
Jiný ruský ekonom, docent Alexander Jakovlev si myslí, že politika masového a hlubokého snižování úrokových sazeb centrálními bankami, včetně ECB, nemusí vést ke stimulaci hospodářské aktivity, ale k opačným výsledkům.
 
Podle Kostina čím blíže jsou úrokové sazby nule, tím více roste zájem o hotovost a zlato a je předčasné je zatracovat. Evropská populace stále více ukládá peníze „do štrozoku“.
 
Jakovlev ještě dodává, že roste zájem centrálních bank i veřejnosti o alternativní digitální peníze, jakožto peníze budoucnosti. Opatření typu kvantitativního uvolňování bylo zavedeno jako krátkodobé (tak na několik měsíců), ale trvá už několik let a nepozorovaně se změnilo na trvalé. Neví se co dělat dál a „ortodoxní“ ekonomové na to neodpovídají.
 
Jakovlev míní: „Problém se neztrácí, ale prohlubuje se. Řešení je zastaveno, nebo přesněji přesunuto do nejasné budoucnosti. Přeměna stávajícího dvoustupňového systému bude tím radikálnější, čím přijde později. To, že šéfka CB Ruska vidí nebezpečí v levných penězích a ve velké závislosti na zahraničí a varuje ruské banky před riziky eura, jen přilévá oleje do ohně.“
 
Generální ředitel společnosti Agidel Viktor Tuněv si myslí, že záporné sazby nemohou vyřešit problémy hospodářství s růstem, nezaměstnaností a nepřítomností inflace – stačí sazby 0 %. Komentuje to: „Záporné sazby vytvářejí více problémů v bankách a celkově na finančním trhu, než je pozitiv. Není to „způsob jak odepsat dluhy“, změní se jen relativní hodnota aktiv, ale rostoucí dluhy porostou dále. V ekonomice není „neutrální úroková sazba“, je to jen výběr jednoho subjektu, centrální banky, a ta vždy najde, jak to zdůvodnit. V principu je monetární politika málo účinná. Je potřeba fiskální politika a zvýšení rozpočtového deficitu“.
 
Převzato z Eadaily.com
outsidermedia.cz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář