Německá menšina v obci i celém okolí ještě před Mnichovem stupňovala svou agresi proti Čechům
Opustit svá bydliště jsme museli proto, poněvadž německá menšina v obci i celém okolí ještě před Mnichovem stupňovala svou agresi proti Čechům
Jsem jedním z těch, kdo byli nucení opustit svá bydliště v pohraničních oblastech v roce 1938. Žili jsme v pohraniční vesnici na Znojemsku, v Šumvaldě – moji rodiče, má sestra a teta.
Opustit svá bydliště jsme museli proto, poněvadž německá menšina v obci i celém okolí ještě před Mnichovem stupňovala svou agresi proti Čechům, vyvolávala srážky i rvačky a ozbrojené střety, takže po záboru sudetského území nebylo možno zde dál žít bez obav z perzekuce nebo strachu o život.
Naštěstí jsme měli na Chrudimsku příbuzné, takže jsme se měli kam uchýlit. Sbalili jsme vše, co se nám vešlo do tašek a kufrů, a odjeli. Samosebou, že drtivou většinu movitého majetku jsme pobrat nemohli a museli jsme ho zanechat na místě. Už nikdy v životě jsme se s ním neshledali. Také žádnou náhradu jsme nedostali.
Miloslav Benda, tehdy Šumná u Znojma
