Mnichovská zrada, sudetská zrada, lup československého pohraničí jako věčné memento našich dějin.
Mnichovská zrada, sudetská zrada, lup československého pohraničí jako věčné memento našich dějin.
Objednal si Aleš Růčka pro Echo
Mnichovská zrada, sudetská zrada, lup československého pohraničí, jako věčné memento našich dějin
V září opět budeme připomínat tragické výročí okupace československého pohraničí hitlerovci. Té hitlerovské okupace, kterou pilně a systematicky připravili českoslovenští Němci, se svými předáky Henleinem, Frankem, Mayem, Rohanem, U.F. Kinskym, Khuen Belassim, Schwabem, Judexem, Dubskym, a řadou dalších henleinovských bídáků. Všechno to byli pozdější váleční zločinci. Snahy o rozbití Československa se strany tzv. Sudetoněmců v čele s Logdmanem von Aue před Henleinem, se datují již od samého vzniku ČSR. Od vzniku iredentistických čtyř provincii Sudetenland, Deutschböhmen, Südmähren a Böhmerwaldgau, v roce 1918, které nová republika musela potlačit i vojensky podle saintgermainské dohody, přes různé provokace, formování útočných oddílů a spiknutí v poválečných letech republiky (spiknutí a proces s Volkssportem), až nakonec po útočné akce proti republice v letech 1937 až 1938 - útoky Ordnerů, a Freikorpsů, které byly organizovány nejen Henleinem, ale i přímo Hitlerem a jeho společníky.
Totéž se týkalo i fašistického Maďarska, které se utvářely systematické útoky proti Slovákům za pomoci slovenské páté kolony sidorovců, hlinkovců a tisovců. Na dvou zámcích, jednom na Moravě, druhém v Čechách, na jižní Moravě v Emmanhofu u Hrušovan nad Jevišovkou a na Červeném Hrádku v Čechách, se konaly srazy turnérů, ordnerů a nacistické šlechty, kde se s britskými emisary Toynbeem a Runcimanem kreslily mapy odtržení českého pohraničí s průmyslem, pevnostmi a železnicemi od jádra české a moravskoslezské země. Na Červeném Hrádku roku 38 řvaly tisíce ordnerů před okny Runcimana, knížete Hohenlohe a Rohana své "Lieber Lord, befrei uns von der Tschechoslowakei! - Milý lorde, osvoboď nás od Československa!"
Toto štvaní a válčení proti Čechům bylo spojeno s obrovskou persekucí - a dokonce i s vražděním českých civilů, vojáků, celníků, úředníků, učitelů a policistů. Tak bylo z našeho pohraničí vyhnáno 250 tisíc Čechů, asi 20 tisíc Židů a neurčený počet Romů. Toto byla skutečné vyhnání - ne to, o kterém blouzní dnešní landsmané!
Mnichovský diktát čtyř velmocí korunoval tento mezinárodní zločin z vůle Itálie, Německa, Francie a III.Reichu.
Nikdo a nikdy nemůže popřít zločinnost takzvané Mnichovské dohody, která pro Čechy, Slováky a další skupiny naší země nikdy nebude ničím jiným, než Mnichovskou zradou či Mnichovským diktátem. Republice bylo upřeno právo bránit se vojenskou zradou Francie, která zradila vojenskou smlouvu s ČSSR a SSSR! Británie a Itálie pak spolu s Francouzi nadiktovaly a oktrojovaly českým velvyslancům příkazy dohody, přičemž Poláci a Rumuni vojensky zablokovaly jakoukoli pomoc SSSR s výhružkou, že budou bombardovat vojenskou pomoc Sovětů! Pevnosti dobudovány nebyly, obrana s pomocí Francie a SSSR byla proponována na 10 dní! To je pádná odpověď všem teoretikům blábolícím o možném boji a samostatné obraně.
Proto president Beneš musel nejen abdikovat, ale i emigrovat a počítat s hlubokým omylem Západu, který nakonec v Británii po smrti Chamberlaina a nástupu Churchilla pozdě prozřel a musel se připravoval na válku s Hitlerem!
President Beneš měl nejen pravdu, ale i strategickou schopnost - vybudoval zahraniční armádu Západu i Východu, věnoval se spolupráci s Moskvou, o které věděl, že bude napadena a nakonec bude hlavním motorem boje s fašisty. To vše se naplnilo mírou vrchovatou. Do boje o republiku se zapojili všichni vlastenci - komunisté, sociální demokrati, sokolové, národní demokrati, orlové a další. Proti byli fašisté, sudeti, hlinkovci, kolaboranti. Předtím však občané republiky museli vytrpět vyhnání, vraždění, věznění ve fašistických mučírnách a koncentrácích nemajících světové obdoby.
365 tisíc Čechoslováků padlo, bylo popraveno, nebo vyvražděno hitlerovci za pomoci tzv. Sudetoněmců. Vraždy tzv. Sudetoněmců na Češích dodnes nebyly vyčerpávajícím způsobem popsány a landsmané by měli držet svá nevymáchaná ústa snad dalších tisíc let.
Dalších 700 tisíc Čechoslováků bylo vyhnáno na otrocké práce do III.reichu. Zato Sudetoněmci dostali za uloupení pohraničí 1 milion 163 tisíc 716 medailí od samého Hitlera!
Takový je strašlivý odkaz lupu československého pohraničí, které Hitler nazýval "záborem tzv. Sudet" - území, které nikdy neexistovalo a jehož název byl uloupen jako toto území antickému zeměpisci Klaudiu Ptolemaiovi a vztahoval se pouze na jediné slezské pohoří Jeseníky! Dnešní pátá kolona českých obhájců a omlouvačů čs. Němců alias Sudetoněmců blábolí v médií nejrůznější lži o jakémsi vyhnání, a o jakýchsi "zločinech", přitom sami zakrývají své skutečné ohavné a neomluvitelné zločiny. I proto je nutné v našem národě si každoročně připomínat memento lupu českého pohraničí. Jak praví heslo Klubu českého pohraničí - "Jen zůstane-li české naše pohraničí, zůstane česká i celá naše zem!" Návrat landsmanů, přes všechny smiřovačky současných vládců, nesmí český národ nikdy připustit.
Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Mor. Třebová
