Ministr Herman zatvrzele obhajuje válečný zločin NATO v Jugoslávii
Ministr Herman zatvrzele obhajuje
válečný zločin NATO v Jugoslávii
Pan ministr kultury Hermann neustále odpovídá na kritiku občanů, především našich okresních odbojářů z Boskovicka, tvrzeními o zločinecké agresi NATO v Jugoslavii takto - prý to bylo "menší zlo", prý to byla snaha "zastavit diktátora Miloševiče" - a prý president Havel neměl na zřeteli bombardování civilů (hleďme!).
Podle nás občanů, kteří byli přímými svědky válečnického 78denního bombardování Jugoslavie v roce 1999 a jeho následků, jsou tato tvrzení veskrze nepravdivá, lživá.
Podívejme se na tvrzení pana ministra z hlediska pravdivých faktů a událostí. Tvrdit, že plošné bombardování celého území bývalé svazové republiky Srbska a Černé Hory bylo menším zlem, nežli ponechat vládu okleštěné Jugoslávie v rukou socialisty prezidenta Slobodana Miloševiče, je prostě a jednoduše goebbelsovská propaganda. Zde jsme opět u lhaní západních kompetentů, kteří například tehdejšímu premiéru České republiky Zemanovi lživě slibovali, že NATO nebude bombardovat civilní cíle. Pravdou byl děsivý opak. Na civilisty,na nemocnice, na kláštery, na civilní továrny, na autobusy,na léčebny a na podobné "cíle" padaly rakety a bomby. Cílem se stalo dokonce velvyslanectví Čínské lidové republiky, jež jsem osobně viděl rozříznuté vejpůl. Cílem byly hotely a domy mládeže. To byly vojenské cíle, pane ministře kultury? Bylo vojenským cílem bělehradské ministerstvo kultury rozsekané kazetovou bombou napadrť?? V případě čínského velvyslanectví se uplatnil hňupský argument - letci prý měli několik let staré mapy !!! A byly tisíce obětí.To vše ovšem by měl pan ministr naší kultury znát. Vždyť dokonce býval ředitelem ústavu pro výzkum totalitních režimů...
Prezident Miloševič byl,pokud je známo, svobodně zvolen ve svobodných nemanipulovaných volbách suverénního státu. Prezident Miloševič se nedostal k moci žádnými zmocňovacími zákony nebo dekrety. President Miloševič se k moci nedostal žádným státním převratem ani pochodem na Řím nebo Bělehrad. President Miloševič nebyl Paveličem, Tisem, Mussolinim, Salazarem, Francem ani Hitlerem. Prostě většina národa volila strany, které postavily do čela státu presidenta Miloševiče, aniž by mu vyčítaly nějaké diktátorství. Diktátorství si vymyslely západní mediální agentury, hlásné trouby západních diplomatů, jimž se nelíbil vlastenecký postoj presidenta Jugoslávie k obraně země před hunskými nájezdy necivilizované chátry. Chátry, jež se později neštítila rozřezávat srbské občany a dokonce i děti na orgány, jež prodávala do demokratického zahraničí. Chátry jež pod dozorem západních armád vypalovala na Kosovu kláštery jako Dečani a jiné pod ochranou UNESCO. Chátry, jež podřezávala a vyháněla srbské obyvatelstvo ze svých domovů v rámci nové etnické čistky, prohlášené Západem za "národněosovobozenecký boj".
Prezidentu Miloševičovi snad lze vyčítat mnohé. Určité autoritářství, určité politické postoje, jež by bylo možno označit pravicovými kritiky za "pozdněbolševické", apod. Ale nelze ho označovat za diktátora a za nebezpečného zločince z Balkánu, jak to činila západní propaganda a Jugoslavii nepřátelští politikové. Mnoho renomovaných právníků a badatelů dnes považuje haagský soud s presidentem Miloševičem prostě za nelegitimní, za inkviziční, a za projev zaujatého tribunálu - běžně se tento soud označuje jako tzv. "Kangaroocourt" - "Klokaní soud". Haagský tribunál presidentu Miloševičovi nedokázal ani jediný z bodů obžaloby a president zemřel jako neodsouzený vězeň - jako mučedník svého druhu. Rovněž současnému politiku Srbska, doktoru Vojislavu Šešeljovi, haagský soud nedokázal ani jediný bod obžaloby a byl nucen propustit jej do domácího léčení. Na druhé straně haagský soud propustil z veřejnosti neznámých důvodů na svobodu chorvatského generála Gotovinu, o jehož válečných praktikách vznikly pochyby jakožto o humánních...Prý se mu nic neprokázalo (opět hleďme!).
Ale zpět k tzv. humanitárnímu bombardování Srbska a Černé Hory. Čtenář se možná zarazí, ale je to tak. I v Černé Hoře padaly bomby a naštěstí řada z nich nevybuchla... Obhajovat prezidenta Havla za vřelý souhlas s "humanitárním bombardování" a současně tvrdit, že "neměl na zřeteli bombardování civilů", je nejen strašlivý protimluv, je to doslova profesní lež. Plošné bombardování nelze nijak omezit na vojenské cíle, to je přece prověřená vojenská zkušenost již z II. světové války. Zkrátka a jednoduše, president Miloševič se Západu znelíbil, a bylo ho třeba odstranit za každou cenu,aby byla ovládnuta nezávislá země Balkánu. Stal se vynikajícím mouřenínem, vynikající záminkou pro plošnou vojenskou agresi proti zemi, která již desetiletí předtím byla vystavena tvrdým hospodářským sankcím Západu - včetně sankcí na léky! Jak může vůbec profesionál kulturní sféry v této souvislosti vyslovit obhajobu plošného bombardování ničím se neprovinivší země??
Pan ministr Hermann jako emeritní katolický kněz by snad měl znát pojem "účinné lítosti". Činí však pravý opak. Namísto aby "roztrhl žíněné roucho a kál se za vyslovené nepravdy" o takzvaných diktátorech, menších zlech a útlocitném presidentu Havlovi, zatvrzele - abych užil termínu katolické inkvizice - hlásá lžiblud mající omlouvat souhlas českého expresidenta s válečným zločinem NATO v Jugoslávii za 78denní letecké války.
Jsem dlouholetý emeritní pracovník kulturní instituce, řízené ministerstvem kultury. Dokonce mne za mou práci na ochraně technických památek i vyznamenali.... Jsem velice rád, že jsem nyní důchodce a nemusím pracovat pod tak zatvrzelým ministrem "kultu a orby", jak říkali za staré monarchie. Pod takovým ministrem, obhajujícím válečný zločin NATO, nemůže pracovat bez pochybností snad žádný kulturní pracovník hodný toho jména. Pan ministr podle mne by se měl ze své funkce snad poděkovat. A toto stanovisko nezastávám sám. Se mnou je zastávají i odbojáři Boskovicka.
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, předseda ČSBS Boskovice
