Jdi na obsah Jdi na menu
 


Manipulace s dějinami první republiky, IV, Prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc.

28. 6. 2020

Manipulace s dějinami první republiky, IV.

Prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc.

 

ČESKOSLOVENSKO V EXILU

 

V složitých souvislostech německé agrese vyniká však tím více skutečnost, že vedle Československa, ujařmeného nacistickým Německem, nepřestalo i nadále existovat Československo, které navázalo na první republiku a na její demokratickou tradici - Československo v exilu.

 

Z iniciativy prezidenta Beneše se okamžitě po Mnichovu zformovalo v jeho vile v Sezimově Ústí z jeho nejbližších spolupracovníků jádro domácího protiněmeckého odboje. V exilu, do něhož prezident Beneš odjel 22. října 1938, pak zahájil přípravy k mezinárodnímu vystoupení proti nacistickému Německu. Došlo k němu bezprostředně poté, co Německo okupovalo 15. března 1939 Československo. Prezident Beneš, který byl v té době v USA na přednáškách na univerzitě v Chicagu, se následující den obrátil protestem proti "tomuto mezinárodnímu zločinu" na vlády Francie, Anglie, Ruska a Ameriky a na Společnost národů. *

 

Tímto protestem zahájil Edvard Beneš svůj protinacistický odboj a ihned poté - 21. března 1939 - vypracoval jeho základní strukturu a personální obsazení i pro ta československá vyslanectví, která se odmítla vzdát Německu - pro vyslanectví ve Washingtonu, v Londýně, v Paříži, v Moskvě a ve Varšavě. Základní politickou linii tvořila ideová jednota odboje s první Československou republikou.** Ve svých veřejných projevech přenášených rozhlasem i do vlasti informoval prezident o svém postupu i domácí odboj.

 

V projevu k československým legionářům v Chicagu 8. června 1939 vytyčil Edvard Beneš heslo "Svobodné Československo ve svobodné Evropě" a zdůraznil: "Půjdeme do boje za svobodu své staré vlasti a za vydobytí své staré Československé republiky. Neuznáváme žádné obsazení, a proto náš stát legálně pro nás existuje dál. Jdeme světem hrdě a pevně, jako občané Československé republiky. "***

 

Hlavní těžiště odboje přenesl prezident Beneš do Londýna a vedením akcí ve Spojených státech pověřil Jána Papánka.****

 

Na základě teorie o právní kontinuitě vybudoval prezident v exilu postupně prozatímní československé státní zřízení. Vedle prezidenta ho tvořila vláda v čele s monsignorem Janem Šrámkem a Státní rada - jakýsi quasi-par­lament - v čele s Prokopem Maxou. Funkci zákonů plnily prezidentské de­krety. Jedním ze základních dekretů jak pro toto, tak i pro budoucí, pová­lečné období, byl ústavní dekret prezidenta republiky č. 11 o obnovení práv­ní kontinuity. Byl přijat po pečlivé dvouleté přípravě 3. srpna 1944 a navazoval na zákon z 28. října 1918, kterým byla vyhlášena Českoslo­venská republika.

 

Československá exilová vláda získala postupně mezinárodní uznání od vlády

 

---------------

 

* Edvard BENEŠ, Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Praha 1947 (3. vyd.), s. 98 n.

 

** Plán odboje. Dopis Edvarda Beneše z Chicaga Hubertu Ripkovi do Londýna 21. března 1939. In: Edvard BENEŠ, Dopisy bratru Vojtovi 1938-1944, Praha 1998, Knižnice Společnosti Edvarda Beneše, sv. 16, s. 70-72.

 

*** Edvard BENEŠ, Šest let exílu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45. Praha 1946, s. 53.

 

**** Aby se nezapomnělo... Vzpomínky a dokumenty o životě, práci a zápasech Dr. Jána Papánka, Praha 1994. Halina BREN, Život pre iných. Ján Papánek 1896-1991. Praha 1995.

 

sovětské, britské i americké a tři z velmocí podpisujících Mnichov od­volaly na něm svůj podpis a tím ho anulovaly (Anglie a Francie 1942, Itálie 1944).*

 

V rámci tohoto Československa v exilu byla vydávána i řada publikací, které uchovávaly a rozvíjely historické povědomí o československé demo­kracii a byly součástí zahraniční politické akce o její obnovu.

 

Ve Spojených státech amerických to byla především kniha Benešových přednášek na univerzitě v Chicagu Demokracie dnes a zítra, vydaná anglic­ky v roce 1939 v New Yorku, která se poté stala světovým bestsellerem.**

 

Československá Národní Rada v Americe vydala ještě během prezidento­va pobytu ve Spojených státech pod odbojovým heslem "Svobodné Česko­slovensko ve svobodné Evropě" dvě publikace vyzdobené sugestivním em­blémem personifikované republiky, přikované ke dvěma sloupům s háko­vými kříži a s nápisem Pravda zvítězí! V první z nich byl zveřejněn Benešův programový projev v Chicagu z 8. června 1939.*** Druhý obsahoval doku­mentární studii Bohuše Beneše, prezidentova synovce a sekretáře během je­ho cesty po Spojených státech v první polovině roku 1939. Publikace, na­zvaná podle přísahy prezidenta Beneše nad Masarykovým hrobem, zdůraz­ňovala: "Věrni zůstaneme dvaceti letům československé jednoty - věrni zůstaneme své mravní, politické a sociální linii tak, jak nám ji Masaryk se svými spolupracovníky vyznačil pro život doma i pro soužití s jinými náro­dy." Publikace obsahuje dokumentovaný přehled událostí od Mnichova k zahájení druhého odboje v Americe.****

 

Propagaci odboje šířily americké a kanadské české i slovenské časopisy a řada politických publikací. Neúnavným řečníkem a propagátorem byl Voj­ta Beneš, prezidentův bratr, i Jan Masaryk.*****

 

16. října roku 1939 vyšlo v Londýně první číslo časopisu Čechoslovák, oficiálního listu zahraničního odboje. Jeho zažloutlé stránky nás po více než půl století uvádějí nejen do dramatických válečných let, ale i do bohatého, dnes však prakticky zapomenutého života demokratického Československa v exi­lu: Do činnosti Československého Institutu či Československého národního domu, do Kruhu přátel české knihy, do Spolku českých žen a londýnského So­kola, do Britsko-československého centra či do Československé hospodářské poradny. Nacházíme zde informace o londýnském vydání básní Jana Nerudy, "básníka vzdoru a víry", o

 

--------

 

* BENEŠ, Paměti, 142 nn. Jan KUKLÍK, Vznik československého Národního ­výboru a prozatímního státního zřízeni ČSR v emigraci v letech 1939-1940. Praha, Karolinum 1996.

 

** Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra, Praha 1999, Knižnice Společnosti Edvarda Beneše, sv. 19. Tam i přehled všech cizojazyčných i českých vydání.

 

*** Programová řeč druhého prezidenta Československé republiky dr. Edvarda Beneše. Československá zahraniční akce. Svobodné Československo ve svo­bodné Evropě. I. Pravda zvítězí!. Vydal Ústřední výbor československých legio­nářů v Chicagu 1939. Další Benešovy projevy byly vydávány řadou dalších in­

 

stitucí. Viz např.: Edvard BENEŠ, Robert REDFIELD, A Radia broadcast of Questions on Democracy. The University of Chicago, Round Table, June 25, 1939. Edvard BENEŠ, Nazi barbarism in Czechoslovakia, The Czechoslovak National Council of Ameríca, Chicago 1940 aj.

 

**** Věrni zůstaneme. Československá zahraniční akce. Svobodné Československo ve svobodné Evropě, II. Vydala Československá Národní Rada v Americe, Chicago 1939. Paralelní anglické vydáni vyšlo tamtéž pod názvem: Czechoslovakia. Its Sac­ ri{ice and Future.

 

* ***** Viz: Vojta BENEŠ - G. A. GINSBURG, Žalář milionů. Protektorát Čechy a Morava. Chicago 1939. Anglicky: Ten Million Prisoners. Protectorate Bohemia and Moravia. Chicago 1940. Speeches of Jan Masaryk in America. New York 1942.

 

českých a anglických vydáních knih Karla Čapka, o českém umění v emigraci, o básnické sbírce Viktora Fischla Evropské žal­my, o exilové „literatuře druhého odboje", o protiněmeckém hnutí ve vlasti.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář