Josef Dobrovský
31. 10. 2014 16:21
Josef Dobrovský byl významný filolog, historik, jezuita a zakladatel slavistiky v českých zemích.
Josef Dobrovský | Foto: Wikipedia
Josef Dobrovský se narodil do rodiny vojáka. Dětský strávil v Horšovském Týně. V rodině se hovořilo německy. V roce 1763 začal studovat na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově) Brodu, kde se naučil češtinu. Poté studoval od roku 1767 u jezuitů v Klatovech poezii a rétoriku.
V letech 1769–1771 studoval v Praze na vysoké škole filozofii, v níž měl vynikající prospěch. Po roku studia teologie se stal novicem jezuitského řádu v Brně. Ten byl v roce 1773 zrušen, Dobrovský se tak vrátil ke studiu teologie, které dokončil v roce 1776.
Narození: 17. srpna 1753, Ďarmoty
Úmrtí: 6. ledna 1829, Brno
Od roku 1776 pracoval jako učitel filozofie a matematiky u hraběte F. A. Nostice, až do roku 1787, kdy byl vysvěcen na kněze. V červenci téhož roku se stal prorektorem a později rektorem generálního semináře na Hradisku u Olomouce. Tyto semináře zajišťovaly státní výchovu kněží. Po smrti císaře Josefa II. byly zrušeny.
V roce 1771 se tak vrátil do Prahy, kde byl penzionován a pokračoval v práci u Nosticů. V letech 1772–1793 cestoval po Švédsku a Rusku, kde provázel hraběte Šternberka. Dobrovský byl aktivním členem Soukromé učené společnosti, což byla později Královská česká společnost nauk. Byl také členem učených společností v Krakově, Petrohradě, Berlíně a dalších.
Dobrovského žákem byl významný historik František Palacký nebo básník Josef Linda. Roku 1828 odjel Josef Dobrovský studovat do Brna, kde však onemocněl a v klášteře Milosrdných bratří 6. ledna 1829 zemřel.
Dobrovský položil základy novodobé jazykovědné bohemistiky, a to v gramatografii a lexikografii. Je také zakladatelem slavistiky v českých zemích, která zkoumá Slovany osídlené země, jejich kulturu, jazyk a literaturu.
V letech 1779–1787 vydával (německy psané) literární časopisy, ve kterých podíval informace o oblasti vědy a kultury, ale také aktuálním dění v českých zemích z pohledu osvícence.
Geschichte der bömischen Sprache und Literatur, Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache, Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris, Zevrubná mluvnice jazyka českého
Během let 1802 až 1823 vydával cyklus historických pojednání Kritické pokusy jak očistit starší české dějiny od pozdějších výmysl. K základním dílům Dobrovského patří Dějiny české řeči a literatury, které vyšly v roce 1792. V roce 1818 vydal obsáhlejší í Dějiny české řeči a starší literatury, které však z důvodů cenzury končily rokem 1526. Tato díla a řada dalších textů dala vzniknout novodobé české literární historii.
A co mi po Bohu může býti dražší nežli vlast? Avšak i cizincům a všemu lidstvu chci být prospěšný. Řídím se heslem pronásledovat omyly, ne lidi. Chci totiž prospívat, ne obviňovat.
Dobrovský patřil ke generaci učenců, která nevěřila v uplatnění češtiny ve vědě a náročnější literatuře. V roce 1809 však vydal zásadní dílo (tentokrát v češtině) Zevrubná mluvnice jazyka českého, kde pečlivě shrnul slovní bohatost českého jazyka a vědecky odůvodnil a stanovil pevná mluvnická pravidla pro tvorbu nových slov.
Roku 1802 vydal první díl Česko-německého slovníku. Svým dílem otevřel dveře Jungmannově generaci národních obrozenců, pro které se stala modernizace češtiny zásadním úkolem.
https://www.aktualne.cz/wiki/kultura/josef-dobrovsky/r~0fee3b8462a411e49bec0025900fea04/
