Hrabě Eduard Clam-Gallas uvedl, že Havlíček patří toho času k politicky nejnebezpečnějším hlavám celého mocnářství
Hrabě Eduard Clam-Gallas uvedl, že Havlíček patří toho času k politicky nejnebezpečnějším hlavám celého mocnářství
V listopadu 1851 byl Havlíček postaven před kutnohorský porotní soud a obžalován, že publikací několika článků v časopisu Slovan chtěl vyvolat neposlušnost a odpor k vládě. Soudní porota ho ale i na základě jeho brilantní obhajoby 12. listopadu 1851 jednohlasně osvobodila.[19] Soudní spisy tohoto procesu jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Praze, v oddělení fondů veřejné správy.[20]
Z Kutné Hory se Havlíčkovi vrátili do domu na náměstí Německého Brodu. Havlíček žil spíše v ústraní a společensky se neangažoval. Těšil se na práci v hospodářství, které mu nalezl jeho bratr František. Zejména vojenské kruhy naléhaly na to, aby byl Havlíček deportován mimo Čechy. Zemský vojenský velitel Čech hrabě Eduard Clam-Gallas uvedl, že „je co nejpevněji přesvědčen, že Havlíček patří toho času k politicky nejnebezpečnějším hlavám celého mocnářství, a vláda by si v něm jen soustavně vychovávala druhého, snad ještě horšího českého Kossutha, kdyby nemohla proti němu užíti vážnějších a přísnějších opatření“.[19]
Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Alexander Bach císaři Františku Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salcburku. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečné opatření a zvolil odlehlý Brixen v tehdejším jižním Tyrolsku.
Dne 16. prosince 1851 kolem třetí hodiny ranní vstoupil do Havlíčkova bytu policejní komisař Franz Dedera s dvěma strážníky (akci dozoroval i brodský okresní hejtman Ferdinand Voith, jenž se s Havlíčkem znal[21]) a vyzval jej, aby ho následoval. V doprovodu dalších tří strážníků byl spěšným dostavníkem dopraven do tyrolského Brixenu.
/cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Havlíček_Borovský
