České národní listy

Na prázdninové měsíce připadá celá řada církevních svátků a slavností, s nimiž bývají spojené mnohé poutě a návštěvy na známých i méně známých poutních místech. S poutními místy se setkáváme nejen v českém a moravském vnitrozemí, ale i v pohraničních oblastech, které nás spojují s našimi sousedy na opačné straně hraničních hor. Mnohé z poutních, ale i bývalých farních kostelů, nacházejících se kdysi v tzv. pohraničním pásmu, které ukusovalo stovky čtverečních kilometrů našeho území poblíž hranic s Bavorskem a Rakouskem, však bohužel nepřežily dlouhé období cílené devastace a vykořeňování těchto krajů v období komunistického režimu.

Pouze pro oživení historické paměti připomenu některé z těch, které padly za oběť budování socialismu jen na jihozápadní Šumavě: Prášily, Strážný, České Žleby, Cudrovice, Nový Svět. Někdy si jejich ničitelé vybírali i významné svátky, o kterých pak dotyčný kostel "slavnostně" vyhodili do povětří, jako tomu bylo například v okruhu Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie roku 1956 na Knížecích Pláních.

Avšak mnohá poutní místa přežila snad zázrakem toto období temna 20. století a věžičky jejich svatyní jakoby navigovaly cestu k lepší budoucnosti. Velmi záhy po listopadu 1989 vznikly četné mezinárodní iniciativy a pracovní skupiny k jejich záchraně a 21. století již zastihlo celou řadu z těchto památných míst zářit v jejich obnovené kráse.

Často se tato místa stala prostorem setkávání lidí dobré vůle přes hranice jazyků, obyčejů i národů. Na jejich záchraně se valnou měrou podíleli rodáci, kteří museli po tragických událostech Druhé světové války opustit původní domovy a našli novou vlast v Německu a Rakousku. Na své kořeny však nezapomněli a chtěli přispívat k obnově své staré domoviny.

A tak se místa jako například Cetviny, Dobrá Voda u Nových Hradů, Svatý Kámen u Dolního Dvořiště, Zvonková, Stožecká kaple, Dobrá Voda u Hartmanic a mnohá další, stávají chrámy smíření a navazování nových přátelství. Na místo Železné opony, která surově rozdělovala a bořila, tak vznikl jakýsi náhrdelník přátelství, v němž jednotlivými perlami jsou právě ony chrámy smíření, které vroubí naše pohraniční hory.

Obnovené česko-německé vztahy se však neodehrávají pouze při rekonstrukcích kapliček, kostelů a hřbitovů. Za uplynulých dvacet let vznikla celá řada společných akcí a projektů, jejichž cílem je jednak obnovovat historické vazby, jednak vytvářet vazby nové a přispívat k prohlubování přátelství mezi národy v srdci Evropy. Formy vzájemné spolupráce a setkávání se odehrávají na poli kultury, sportu, společných školních programů, akcí mládeže, zájmových organizací, obcí, farností i státních institucí, jako je například armáda, policie nebo záchranáři.

Jednou z krajanských organizací Němců pocházejících z Čech, Moravy a Slezska je i Ackermannova obec - původním názvem Ackermann Gemeinde. Název je odvozen od literárního díla ze 14. stol. "Ackermann aus Böhmen"/"Oráč z Čech", které napsal Jan ze Žatce, rodák ze západních Čech a notář Nového Města Pražského. Jedná se o dialog člověka se smrtí o životě a smrti, o smyslu života, o bolesti... . Zakladatelé Ackermannovy obce byli natolik osloveni tímto dílem, že po něm pojmenovali své sdružení, které roku 1946 v Německu založili.

Na počátku roku 1999 vzniklo v České republice též občanské Sdružení Ackermann-Gemeinde, které na působení tohoto spolku navazuje, hlásí se k jeho morálnímu odkazu a k jeho nejlepším tradicím.

Na začátku srpna se historicky 1. kongres Ackermann Gemeinde konal na území České republiky, konkrétně v Plzni. Toto česko-německé setkání mělo název Sousedé - Přátelé - Evropané. Jednalo se o celostátní kongres Ackermann Gemeinde, jenž byl zároveň vůbec prvním velkým setkáním našich bývalých spoluobčanů německého jazyka, které bylo v poválečném období na našem území zorganizováno.

Setkání této křesťanské krajanské organizace se v západočeské metropoli odehrálo na pozvání plzeňského římsko-katolického biskupa Františka Radkovského, který při této příležitosti obdržel nejvyšší vyznamenání Ackermannovy obce - Medaili smíření. Mezi pozvanými hosty figurovali např. bývalý bavorský premiér Günther Beckstein, poradce bývalého spolkového kancléře Helmuta Kohla Horst Teltschik, bývalí ministři Pavel Svoboda a Karel Schwarzenberg, prof. Jan Sokol a další hosté. Součástí programu byly přednášky, diskuse, výstavy, bohoslužby, kulturní prvky a program pro mládež. Toto setkání se konalo sice již po oficiálním ukončení českého předsednictví v Evropské unii, ale heslo našeho předsednictví "Evropa bez bariér" uskutečňovalo v praxi.

Vývoj česko-německých vztahů má staletou historii, poznamenanou jak obdobími dobré spolupráce, tak težkými etapami násilí, zvůle a nepřátelství. Nebylo by však správné zůstat zaklesnuti v zajetí včerejška. Je naopak osvobozující s odvahou překračovat stíny minulosti a pokračovat dál s otevřeností vůči výzvám budoucnosti.

8. srpna  2009 v 23:50  rubrika: Slovo na neděli