Balkánské zápisky - Apel představitelů občanské společnosti zemí bývalé Jugoslávie a dalších proti rozdělení regionu
Balkánské zápisky - Apel představitelů občanské společnosti zemí bývalé Jugoslávie a dalších proti rozdělení regionu
Otevřený dopis má celkem 264 signatářů nejen z Balkánu a byl adresován Evropské unii, NATO a také Spojeným státům.
Poslední dobou není dne, aby se v zemích bývalé Jugoslávie neprobíral a nediskutoval takzvaný „non-paper“, materiál o možném znovurozdělení regionu tentokrát důsledně podle nacionálně-etnického klíče. Toto rozdělení by mělo být definitivní a mělo by zabránit stále potenciálně hrozícímu konfliktu. Znovurozdělení by se citelně dotklo především Bosny a Hercegoviny, která by byla rozdělena mezi Srbsko a Chorvatsko, přičemž muslimům by zůstal určitý pás území táhnoucí se především Hercegovinou k moři. Pochopitelně ke změně hranic by došlo u Srbska a Kosova. Autorství „non-paperu“ je pokaždé přiřknuto někomu jinému počínaje Slovinskem, Maďarskem a konče osobnostmi v EU nebo dokonce Angele Merkelové.
Nikdo se k tomuto dokumentu ale osobně nehlásí a vznikají spekulace, že se jedná o vypuštěný pokusný „balónek“, aby se zjistily reakce na možnou změnu hranic na Balkáně.
Někteří politologové a experti poukazují na to, že takové návrhy zde byly již dříve a jmenují především USA a Donalda Trumpa, který nebyl proti změně hranic.
Výzva autorit občanské společnosti
Všichni se shodují v tom, že již určitý čas vznikají na Balkáně velké nacionalistické tendence nahrávající pro vznik takového dokumentu. Na to poukazují signatáři otevřeného dopisu a zatím ho podepsalo 264 autorit z bývalé Jugoslávie, Evropy a USA. Dokument je adresován Joe Bidenovi, Ursule von der Leyenové, Charlesi Michelovi, Jensu Stoltenbergovi a šéfům vlád EU a NATO.
Dokument píše o tom, že „většina západních vlád do roku 2018 podporovala myšlenku ‚celistvosti, svobodné a mírové Evropy‘, což znamenalo popření změny hranic a etnického dělení. Multietnicita a rovnost občanů na západním Balkánu jako historická vlastnost byla představována jako předpoklad pro euroatlantickou integraci.“
Šíření národnostního autoritativního populismu
Autoři textu poukazují na skutečnost, že v Evropě a ve světě došlo ke změně, k šíření „národnostního autoritativního populismu, který připomíná události koncem osmdesátých let v bývalé Jugoslávii. Tento vývoj je pozorovatelný v některých zemích EU a v USA po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce.“ V souvislosti s tím autoři apelu uvádí, že národnostní populismus „akceleroval negativní proud v procesu demokratizace západního Balkánu.“ Proto se výzva obrací k západním politikům, aby „nezavíraly oči před nebezpečím, které představuje současná politika a aby toto její směrování změnili.“
Za původce negativního trendu jsou uváděny plány Vučiće a Tashiho ke změně hranic mezi Kosovem a Srbskem, což podle výzvy podpořila Federica Mogheriniová a po ní Donald Trump. Idea přerozdělení se později přenesla na transformaci Bosny a Hercegoviny. Dokument mimo jiné podává kritiku chorvatských politiků, kteří se také zapojili do rozpravy o demarkaci Bosny a Hercegoviny s cílem etnického dělení. Autoři výzvy je obviňují, že „Chorvatsko, společně s Bulharskem, Slovinskem, Maďarskem a Řeckem předložily EK takzvaný non-paper.“ Autoři výzvy popisují „non-paper“ jako nejnižší úroveň, na kterou balkánská politika klesla. Non-paper se tváří racionálně, a přitom může zavinit velké krveprolití, i když si jej nepřipouští, tvrdí se ve výzvě.
Zastavte „non-paper“
Dokument v závěru píše, že ještě není pozdě, aby USA a EU „zabrzdily negativní politiku vedoucí k násilí. Žádáme Joe Bidena, Ursulu von der Leyenovou, Charlese Michela, Jense Stoltenberga a také šéfy vlád EU a NATO, aby si uvědomili viditelné a bezprostřední nebezpečí, které představuje současná západní politika, kterou by měli změnit.“
Pod dokumentem jsou podepsaní akademičtí pracovníci, umělci, novináři, ale i někteří diplomaté a politici nejen ze zemí bývalé Jugoslávie nebo Balkánu.
Dokument v angličtině lze číst na adrese ZDE.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce. Článek publikujeme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.
