Výbuch iráckého vulkánu
Anton Veselov
7. října 2019
Nynější demonstranti v Iráku dávno požadují pracovní místa, zlepšení životních podmínek, boj s korupcí, avšak vláda proti nim použila sílu. Ukázalo se to jako chyba, protesty se nakonec rozšířily v ozbrojené formě po celé zemi. Během čtyř dnů protestů přišlo o život nejméně 105 osob, z toho 16 pracovníků bezpečnosti, na 4 tisíce lidí bylo zraněno. Byly zabrány a spáleny desítky vládních budov a kanceláře některých guvernérů a stran.
Dne 2. října byly z příkazu ministra obrany uvedeny ozbrojené síly země do pohotovosti. Od 3. října byl v Bagdádu stanoven zákaz vycházení a pohybu vozidel, s výjimkou služeb rychlé pomoci a dopravy na mezinárodní letiště, ale tu demonstranti znemožnili. Ze zahraniční cesty se vracel mluvčí parlamentu, ale do své rezidence se musel dopravit vrtulníkem. Došlo k raketovému útoku na centrum Bagdádu, jedna střela dopadla u tureckého velvyslanectví a druhá zasáhla most přes Tigris.
Úřady pozastavily činnost mobilních operátorů a zablokovaly přístup k internetu. V některých provinciích bylo také zakázáno vycházení a pohyb vozidel, Střety s policií pokračovaly. Protesty se rozšířily do provincií Basra, Wasit a Karbalá.
V průběhu celého protestu se ani jednou nevyjádřil prezident. Rovněž předseda vlády mlčel až do 4. října, kdy se obrátil k lidu. Řekl, že shledává jejich požadavky zákonné, opodstatněné a spravedlivé, ale jejich uspokojení vyžaduje čas. Přiznal, že zdědil korupční systém, který začal v roce 2003. Zloději ukradli ze státní pokladny stovky miliard dolarů. Válka s terorismem vyčerpala všechny zdroje země a donutila použít miliardy „na rekonstrukci bezpečnostních sil a dalších nezbytných věcí“. Irák je země nacházející se na čtvrtém místě ve světě, co se týká zásob ropy, přitom čtvrtina ze čtyřicetimilionové populace žije pod hranicí chudoby.
Situaci v zemi neopominul využít Muktada al-Sadr. Vyzval vládu k rezignaci a k uspořádání okamžitých mimořádných voleb. Ještě před tím byl al-Sadr vyzván, aby svým vlivem v parlamentu pomohl krizi vyřešit. Jenomže on své frakci zakázal účastnit se zasedání a paralyzoval práci zákonodárného orgánu. Bylo to důrazně kritizováno v tom smyslu, že se snaží protesty vést, aniž by navrhl nějaké řešení. Může se to obrátit proti němu, v předčasných volbách by jeho hnutí mohlo dostat v parlamentu jen 15 namísto dosavadních 53 míst.
Vzrůstající nepokoj vyvolává postoj iráckého šíitského duchovenstva. Mluví se o tom, že velký ajatolláh Sistání vydal kdysi fatvu a podnítil vytvoření šíitských „lidových milicí“ pro boj proti Islámskému státu, ale neučinil nic pro zlepšení životních podmínek nebo pro boj s korupcí. Podráždění společnosti vyvolalo prohlášení nejvyššího šíitského vůdce al-Sáfího o potřebě zesílit boj s korupcí vytvořením dalšího nezávislého výboru.
Irácká vláda naznačuje, že „nynější události byly plánovány již před několika měsíci a některé země využily opodstatněné požadavky obyvatel k provedení vlastních akcí“. Teherán tuto verzi podpořil, dne 3. října oznámil zmaření „izraelsko-arabského spiknutí“, jehož cílem bylo zabít generála Sulejmaniho. Podle zástupců íránských revolučních gard byl atentát plánován dávno a měl být realizován začátkem září.
Uvažuje se, že na organizování nepokojů měly účast USA. Jsou zprávy o ostřelovačích, kteří pálili na policisty i na protestující.
Washingtonu se mohlo zdát, že se irácký premiér málo angažuje v realizaci jím vytčeného směru. Snaha Mahdího distancovat se od podpory „dohody století“, výpady na adresu Izraele, podpora obchodních a hospodářských vztahů s Íránem bez ohledu na americké sankce a „nedostatek vůle“ k řešení dalších otázek, včetně záruky dlouhodobé přítomnosti vojska USA v zemi mohly inspirovat Američany hrát vabank.
Američané ničit dovedou, zvláště tam, kde protivník není schopen odporu. To, že se to může otočit do nového vzplanutí občanské války v Iráku, je nezajímá. Hlavní je předvést, že odmítnutí plnit jejich pokyny se nevyplácí.
Převzato z Fondsk.ru
Outsidermedia.cz
