Soužití Čechů a Němců na Znojemsku 1
Soužití Čechů a Němců na Znojemsku 1
Český živel ve Znojmě byl před válkou stlačen na menšinu jen 1450 úředně napočtených Čechů z 18 000 obyvatel. Teprve státní převrat v r. 1918 najednou ukázal, že je nás uvědomělých a neodrodilých Čechů ve Znojmě polovina všeho obyvatelstva.
Také nově zřízené české školy vykázaly počet dítek přes 1300, tj. o něco více žáků, než zůstalo v německých školách.
Státní převrat z roku 1918 vlil nové síly v českého člověka, bylo vybudováno školství. Ve Znojmě byly nově zřízeny školy obecné a měšťanské, škola obchodní, hudební, rolnická, učitelský ústav a gymnázium. Místa v úřadech zaujali čeští lidé, když téměř veškeré německé úřednictvo odešlo za hranice, ježto se zdráhalo složit slib věrnosti Čs. republice. Z českých spolků zmohutněl zejména Sokol, který soustředil ve svých řadách přes tisíc členů. Také radnice se pod vlivem české většiny snažila podle svých sil napravit všechny křivdy po staletí na českém člověku páchaném. Zřizovala české školy a zavedla smířlivého ducha do soužití obou národností, ponechajíc při tom 40% menšině německého jazyka tolik podmínek pro její hospodářský, osvětový a společenský život, aby nepociťovala – třeba zaslouženě – důsledky své dřívější násilnické nadvlády.
Znojmo, město Přemyslovo, stalo se státním převratem opravdu českou metropolí na jižní výspě naší milé Moravy a strážcem celého pohraničí jazykového v Podyjí.
Dr. Vilém Veleba – Znojmo 1936
Znojmo – změny počtu obyvatel
1910 1921 1930 1945 2001
Celkový počet 18 825 21 197 25 858 17 987 35 915
Z toho Čechů 2 366 11 691 16 139 - 31 443
Němců 16 090 7 988 8 347 - 51
Poznámka: Před vznikem republiky mohli uvádět českou národnost pouze ti, kdo nebyli závislí na správě města a německých zaměstnavatelích. Ostatní údaje - ostatní menšiny, neevidováno nebo chybí údaje.
