Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rána zemědělcům od Fialy. EU nám ji nenutí. Veleba nemůže mlčet

4. 1. 2022

Rána zemědělcům od Fialy. EU nám ji nenutí. Veleba nemůže mlčet

(Výňatek z článku, PL)

04.01.2022 17:00 | Rozhovor

 

Vzhledem k tomu, že jste byl dlouhá léta prezidentem Agrární komory, zeptám se vás konkrétně na české zemědělství. Jaký byl v posledních měsících, možná i letech, jeho vývoj?

Zemědělství je odvislé od ročních přírodních cyklů a nelze dost dobře vyjmout jenom poslední měsíce. Základem agrární soustavy v našich přírodních podmínkách je skot a zde je vývoj doslova tragický. Z celkových stavů skotu 3,5 milionu v roce 1990 jsme na 1,4 milionu, tedy 40 procentech v roce 2020. Když vyjmeme reprodukční základ, to jest dojnice, tak tam jsme svědky dramatického pádu – 1,236 milionu jsme jich chovali v roce 1990 a v posledním statisticky uzavřeném roce 2020 už jenom 357 tisíc, tedy 28,9 %! Takový vývoj nepřipustila žádná civilizovaná země na světě. Nejde totiž jenom o produkci mléka a hovězího masa, ale také o udržení půdní úrodnosti. Skot produkuje hnůj, respektive chlévskou mrvu, která dodává půdě organickou hmotu, z níž se tvoří humus a udržuje její úrodnost. Tento staletý přirozený cyklus je narušen a dochází k devastaci půdy. Vše za letitého nezájmu politiků a – přiznejme si – většiny společnosti.

Jak jinak by mohla ve starých zemích EU produkce mléka stoupat od 7 % v Německu až o 29 % v Irsku, kdežto u nás, kde ani špičková dojivost 9 tisíc litrů na krávu nemůže nahradit dramatické snižování stavů krav, kvůli němuž jsme snížili výrobu mléka o 1,7 milionu litrů!

Běžnému čtenáři řekne víc srovnání produkce mléka na výměru půdy. Česká republika produkuje 75 000 litrů mléka na 100 hektarů zemědělské půdy. Sousední Německo na stejnou plochu už 170 000 litrů mléka a Holandsko 621 000 litrů mléka! Obrovský rozdíl v náš neprospěch není dán dojivostí, tu máme srovnatelnou a špičkovou, ale tím, že jsme drasticky snížili stavy krav, kdežto západní konkurence si je ponechala.

U dalších odvětví živočišné výroby je vývoj obdobný, chovu prasat hrozí dokonce jeho plošné ukončení v řádu 15 až 20 let a totální závislost na dovozech vepřového masa. To není fikce, ale realita – v roce 2020 jsme vyprodukovali už jenom 294 600 tun živé hmotnosti vepřového oproti 763 000 tunám roku 1990. Kdo by se divil, tak tomu jenom poznamenám, že chovatel dostává za kilo 24 Kč, stejně jako před 20 lety!

Dost ale čísel, shrnu. Zatímco staré země EU produkci zvyšují, my radikálně snižujeme, uvolňujeme hospodářský prostor a zvyšujeme dovozy potravin! V krizových situacích, například pandemie, je takovýto vývoj krajně nebezpečný a někdo by za něj měl nést zodpovědnost.

A jak dle vašeho názoru bude zemědělcům pod novou vládou? Na co se mají připravit? Konkrétně, podívejme se i na nového ministra zemědělství…

Základem produkce agrární soustavy, rovná se zemědělství plus potravinářství, jsou právnické osoby, tedy poměrně velké závody – akciové společnosti, s. r. o., družstva, je zde i několik koncernů. Tyto právnické osoby dávají na trh, vzato souhrnně, přes 80 % produkce, která se vyrábí v naší zemi. Produkce, která ale trvale klesá a naproti tomu se trvale zvyšují dovozy. Například zmíněného vepřového masa ze Španělska, zeleniny z Portugalska. No a nová vláda má v programu další znevýhodnění gró našich zemědělců zavedením zastropování dotací, přičemž Brusel na nás netlačí, povinné to ze strany EU není. Nová vláda s podporou parlamentní většiny 108 poslanců to chce udělat dobrovolně. Opakuji, EU nás k ničemu takovému nenutí. Naši vyjednavači a minulá vláda, minulý ministr zemědělství pan Toman udělali v Bruselu kus práce a vyjednali v rámci reformy Společné zemědělské politiky (teď běží přechodné období) pro ČR dobré podmínky – na rozdíl od ponižujících podmínek při našem vstupu do EU, které vyjednal pan Telička. Obávám se, že vláda premiéra Fialy půjde ve stopách politiků, kteří stáli na počátku sešupu naší produkce a naopak startu prudkého nárůstu dovozů potravin. Nutno dodat potravin, které nedosahují naší kvality! Lze doložit, ale o tom podrobněji někdy příště. A co mne osobně velmi mrzí, je to, že ti, kterých se tento neblahý vývoj týká, tedy zemědělci a jejich stavovské organizace, se nikterak nebrání.

Pokud se týká nového ministra zemědělství pana Zdeňka Nekuly, kterého prezident republiky jmenoval včera, tak těžko teď hned hodnotit. Jenom bych ocitoval meritorní větu z jeho vystoupení u pana prezidenta: „Dotační kyvadlo se vychýlilo k velkým podnikům, vrátíme je zpět“. To je póza, silná proklamace proti silným zemědělským závodům, které tvoří rozhodující část zemědělské produkce v naší zemi. Dejme ale 100 dní a pak teprve hodnoťme. Ale ti, kterých se to týká, ti nemají čas ani den.

 

 Hodně se mluví o takzvaném Green Dealu s tím, že musíme chránit životní prostředí. Dobře, ale jak do toho zapadá to, že vozíme doslova přes půl světa plodiny, které tady u nás bez problému vypěstujeme, jako jsou například brambory, jablka… Jaký máte názor jako praktik a dříve současně politik?

Vaši otázku musím malinko poopravit, převést ji z času přítomného do minulého. Tedy „bez problému jsme vypěstovali“, ale už nepěstujeme, alespoň ne dostatečné množství. Dříve než uvedu konkrétní fakta, tak hned na začátku musím jasně sdělit, že Zelený úděl je nastaven tak, aby vyhovoval starým zemím a z těch nových speciálně nás diskriminuje a připravuje další etapu snížení naší už tak nízké produkce domácího zemědělství. Nechci používat silná slova, ale v některých připravovaných direktivách by byl Zelený úděl pro určité segmenty a obory domácího zemědělství zkrátka likvidační.

Dovolte několik konkrétních příkladů, které se týkají polí – ta jediná nám na rozdíl od zdecimovaných stavů hospodářských zvířat v naší zemi zůstávají:

Omezit používání pesticidů o 50 %

Itálie má spotřebu pesticidů 7,8 kg účinných látek na 1 hektar zemědělské půdy, Španělsko 5,65 kg, Francie 3,85 kg, Německo 3,45 kg – a teď pozor, Česká republika 1,89 kg a máme snížit o 50 %!

Omezit používání průmyslových hnojiv o 30 %

Česká republika hnojí 124 kg čistých živin na 1 hektar orné půdy (před vstupem do EU to bylo 300 kg!), kdežto Německo vykazuje 220 kg, Holandsko 240 kg, Belgie 290 kg čistých živin na hektar orné půdy.

Je třeba se ptát, proč bychom měli snižovat na polovinu používání pesticidů a o téměř třetinu průmyslová hnojiva, když naše západní konkurence vykazuje spotřeby výrazně, mnohdy násobně, vyšší? Když to poslušně uděláme, pak se dočkáme dalšího snižování naší produkce a uvolníme náš trh pro další dovozy.

Zelený úděl ale nejsou jenom pesticidy a hnojiva, ty zde uvádím pro pochopení mechanismů, jak je s námi zacházeno, přičemž všechna další opatření jsou, jak se říká, na jedno brdo, tedy hrubě v náš neprospěch, vůči nám bezostyšně diskriminační.

Například omezení produkčního zemědělství o 25 až 30 %, snižování stavů hospodářských zvířat ve všech zemích EU stejným procentem. Neuvěřitelné, znamenalo by to, že takové Holandsko by chovalo na 1 hektar zemědělské půdy 8krát více hospodářských zvířat než Česká republika!

Pan prezident Zeman má tedy pravdu a oprávněně mluví o vyvázání se ze „Zeleného údělu“, neboť pro naši agrární soustavu by jeho přijetí a aplikace v současné podobě byla zničující. A nemá pravdu nový premiér Fiala, který zaujímá stanovisko, že vyvázat se nelze, že už je pozdě. Musím konstatovat, že to je řeč kapitulanta a alibisty.

Závěrem ke Green Dealu chci zdůraznit, že v navrhované podobě je pro nás nepřijatelný, jeho dopady se netýkají zdaleka jenom zemědělství, a je třeba ho odmítnout. Anebo se smířit s tím, že budeme totálně závislí na producentech potravin v zahraničí a cenu této politiky zaplatí náš občan. Nakonec i náš Klub 2019, o kterém psal nedávno v „Nedělním ránu“ Ivan Vyskočil, se chce těmito otázkami zabývat a k nim vyvolat celospolečenskou diskusi.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Rana-zemedelcum-od-Fialy-EU-nam-ji-nenuti-Veleba-nemuze-mlcet-688413