České národní listy

Předzvěstí první světové války byla anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem v letech 1908-1909 a zmíněné tzv. balkánské války. Vlastní záminkou se stal atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, který spáchali srbští vlastenci v Sarajevu dne 28. června 1914.

Dne 23. července 1914 podala rakouská vláda Srbsku notu, obsahující zejména toto prohlášení: „Královská srbská vláda odsuzuje propagandu proti Rakousku-Uhersku směřující, tj. veškeré snahy, jejichž konečným cílem jest odloučiti od rakousko-uherského mocnářství území jemu náležející a lituje co nejupřímněji děsných následků těchto zločinných jednání.

Královská srbská vláda lituje, že srbští důstojníci a úředníci zúčastnili se zmíněné propagandy a že ohrozili tím přátelsko-sousedské styky, jež zavázala se udržovati královská srbská vláda svým prohlášením z 31. března 1909.

Královská vláda, která odsuzuje a odmítá jakékoli pomyšlení nebo pokus o vměšování do osudů obyvatelstva kterékoli součásti Rakousko-Uherska, považuje za svou povinnost, zcela výslovně upozorniti důstojníky, úředníky a veškeré obyvatelstvo, že napříště s veškerou přísností zakročili proti osobám, které by se provinily takovými činy, jež zameziti a potlačiti se vynasnaží ze všech sil.“

Nota žádá, aby toto prohlášení bylo současně uvedeno ve známost královské srbské armádě denním rozkazem královým, a klade posléze tyto závazné požadavky:

Potlačit každou publikaci, která podněcuje k zášti a opovrhováním mocnářstvím a jejíž povšechná tendence čelí proti teritoriální integritě mocnářství.

Rozpustit okamžitě spolek „Narodna Obrana“, konfiskovati jeho veškeré propagační prostředky a zakročit stejně proti ostatním spolkům a sdružením, jež se zabývají propagandou proti Rakousko-Uhersku; …

Odstraniti bez průtahů z veřejného vyučování v Srbsku, jak pokud jde o učitelské sbory, tak i o učební pomůcky, vše, co slouží aneb sloužiti by mohlo k tomu, aby živena byla propaganda proti Rakousko-Uhersku.

Odstranit z vojenské služby a správy povšechně všechny důstojníky a úředníky, kteří se provinili propagandou proti Rakousko-Uhersku a jejichž jména si vyhražuje oznámiti cís. a král. vláda král. vládě se sdělením materiálů proti nim.

Svoliti, aby v Srbsku spolupůsobily c. a k. orgány při potlačení hnutí, směřujícího proti teritoriální nedotknutelnosti monarchie.

Zahájit soudní vyšetřování proti oněm účastníkům komplotu ze dne 28. června, kteří jsou na srbském území. Orgány delegované k tomu c. a k. vládou zúčastní se příslušných šetření. …

Vyrozuměti c. a k. vládu bez průtahu o provedení opatření, shrnutých v předchozích bodech.

Připojen k notě řízný rozkaz, aby Srbsko do tří dnů bezpodmínečně notu přijalo, anebo – měly promluviti zbraně.

25. července před 18. hod. navštívil srbský ministerský předseda Pašič rak.-uher. velvyslance v Bělehradě, jemuž prohlásil, že přijímá téměř všechny požadavky rakouské vlády, ale nemůže připustit, aby rakouské orgány spolupůsobily při potlačení protirakouského hnutí, neboť by tím utrpěla samostatnost Srbska. Velvyslanec Rakousko-Uherska prohlásil vyjádření srbské za nedostatečné a opustil Bělehrad.26. července vyhlásilo Rakousko-Uhersko mobilizaci. 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku.