Proč se Rusko považuje za ohrožené NATO

9. 1. 2022 josh-xy  

Na pozadí akutního napětí kolem Ukrajiny Rusko Vladimira Putina veřejně požaduje, aby se Západ vzdal své vojenské rozpínavosti ve východní Evropě. Tento týden je mezi oběma tábory naplánováno několik summitů. V sázce není nic menšího než překreslení rovnováhy sil mezi Rusy, Evropany a Američany v Evropě.

Shromáždilo 100 000 mužů na své hranici s Ukrajinou , rozhodlo se Rusko Vladimira Putina zasadit úder, aby zastavilo neúprosný postup NATO k jeho hranicím na 30 let? Manévr, který začal v listopadu, znepokojuje obyvatele Západu a především americké vojenské zpravodajské služby, které jej považují za bezprostřední pokus o invazi. 

Tento brutální tlak mistra Kremlu vyvolává diplomatické šílenství. Tento týden se Rusové a Američané setkají v Ženevě od neděle 9. ledna před jednáním 12. ledna mezi štábem NATO, který se sejde v Bruselu, a ruskými vojenskými silami. Následující den se Rusové a obyvatelé Západu znovu setkají v rámci OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), zatímco ministři obrany EU budou na semináři v Brestu.

Během této kaskády setkání Rusko očekává, že lidé ze Západu budou reagovat na požadavky vznesené 17. prosince . Tyto návrhy smluv by zakazovaly Spojeným státům zřizovat vojenské základny ve všech nečlenských zemích NATO bývalého SSSR a dokonce „rozvíjet bilaterální vojenskou spolupráci“ s těmito státy.

Zastavte rozšiřování NATO

Ještě důležitější v očích Moskvy je, že všichni členové Atlantické aliance by se zavázali, že už nikdy nebudou rozšiřovat NATO a nebudou provádět žádnou „vojenskou činnost na území Ukrajiny a v dalších zemích Spojených států“. Východní Evropa, Jižní Kavkaz a střední Asii“.

S těmito veřejnými žádostmi, což je v utlumeném světě diplomacie neobvyklé, Rusko nahlas a jasně říká, že jeho bezpečnost je ohrožena 30 lety postupného rozšiřování NATO, mocného vojenského spojenectví mezi Američany a Evropany zrozenými ze studené války. konfrontaci se SSSR. Moskva činí z případného přistoupení Ukrajiny červenou čáru, kterou nelze překročit, a požaduje, aby se Západ vzdal vojenské podpory ukrajinským silám, které se od roku 2014 střetávají s proruskými separatisty v Donbasu na východě země. Dodnes si konflikt vyžádal více než 13 000 obětí.

Pro Arnauda Dubiena , ředitele francouzsko-ruské observatoře v Moskvě: „Cílem Ruska je přimět obyvatele Západu, a zejména Američany, do diskuse, kterou se mu od roku 1991 nikdy nepodařilo získat. Od té doby se rozpadl SSSR, Západ domníval se, že Rusko nemá žádný legitimní zájem za svými hranicemi, že nemá co mluvit do evropských bezpečnostních záležitostí. V zásadě si mysleli, že z hlediska rozšíření je vše přirozené a Rusko to přijme. Teď už to nefunguje.“

Zpochybnění mezinárodního řádu zrozeného koncem studené války

Po pádu SSSR v roce 1991 Západ skutečně rychle rozšířil svůj vojenský vliv za železnou oponu. V roce 1999 vstoupily do NATO Maďarsko, Polsko a Česká republika. V roce 2004 následovalo Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Od té doby se členy Aliance staly také Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a nakonec v roce 2020 Republika Severní Makedonie, které v případě konfliktu s třetí zemí využívají její ochrany.Rozšíření NATO směrem k východní Evropě, 1991-2020

Za něco málo přes 20 let bylo Rusko svědkem vstupu 14 zemí do NATO, které byly v různé míře v jeho sféře vlivu po desetiletí. Během těchto let byla Moskva také bezmocně svědkem vojenské intervence, o které rozhodl Západ v Kosovu  v roce 1999. „Pro Rusy to byl velký strategický zlom. Tím spíše, že se to týkalo Srbů, se kterými mají zvláštní vztah.

V letech následujících po tomto konfliktu se Rusko postupně vymanilo ze stavu ekonomické a vojenské slabosti, do kterého ho uvrhl rozpad SSSR, a rozhodlo se zastavit to, co vnímá jako neúnosnou expanzivnost. Nejprve v roce 2008, s vojenskou intervencí v Gruzii na podporu proruských separatistů v Jižní Osetii a Abcházii, po vojenské ofenzivě prozápadní vlády v Tbilisi, která se pokusila silou obnovit kontrolu nad územími, která byla mimo její kontrolu. . 

Rusko neakceptuje vytlačení na okraj kontinentu

Pak mnohem působivějším způsobem na Ukrajině, s anexí Krymského poloostrova v roce 2014, která následuje po vítězství majdanské revoluce, proevropské v Kyjevě a po odvolání proruského prezidenta  Viktora Janukovyče . Od tohoto převratu, který je u Rusů velmi oblíbený, Kreml prokázal svou diplomatickou a vojenskou údernou sílu daleko za hranice sousedních zemí intervencemi v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice a nedávno v Mali.

„Krize na Ukrajině v roce 2014 je skutečně zlomovým bodem v rusko-západních vztazích. Mnozí na Západě a v Rusku věřili, že z dlouhodobého hlediska je konvergence mezi rozšiřující se Evropskou unií a Ruskem nevyhnutelná. To je konec. Dnes se Rusko považuje za nezávislý pól na mezinárodní scéně, který se nezamýšlí připojit k rozšířené západní skupině,“ poznamenává Arnaud Dubien.

Získejte novou Jaltu

Vedeno touto ambicí chce Rusko během schůzek, které budou tento týden následovat, získat jasný závazek Západu ohledně požadavků na členství v NATO formulovaných Ukrajinou, Gruzií a v menší míře i Bosnou a Hercegovinou. „Rusové nyní požadují, aby byly dveře zavřeny,“ uzavírá výzkumník. 

Pozice, kterou budou tvrdošíjně zastávat jako dvě neutrální země od konce druhé světové války, Švédsko a Finsko , v prosinci uvedly, že budou usilovat o členství v NATO, pokud ji napadnou ruští vojáci.“ „Ukrajina.Kandidátské země na členství v NATO a ty, které by se jím mohly stát

Na Ukrajině je nebezpečná patová situace mezi obyvateli Západu a Rusy

Kromě postupného rozšiřování NATO, které rozrušilo Moskvu, jde v nadcházejících dnech na diplomatických jednáních především o osud Ukrajiny. Francie a Německo totiž nejsou pro vstup Ukrajiny do NATO, což by mohlo vést k otevřenému konfliktu s Moskvou. Washington, navzdory opakovaným ujištěním , že bude „energicky reagovat“ na ruskou invazi, si pravděpodobně nepřeje, aby byli Evropané více zataženi do války na Ukrajině.

„Pokud Rusové dostanou záruky na zmírnění bilaterální vojenské spolupráce mezi Washingtonem a Kyjevem, věci se mohou uklidnit. Nemyslím si, že Rusové skutečně očekávají písemné záruky o nerozšíření NATO, to je nemožné, ale spíše zastavení NATO na Ukrajině.

„Musíme doufat, že se věci stanou, protože jinak může být situace na konci ledna opravdu nebezpečná. Rusové nasadili laťku hodně vysoko, jde jim teď o důvěryhodnost, nemohou ztratit tvář. A nemohou své vojáky držet donekonečna blízko ukrajinských hranic,“ argumentuje Arnaud Dubien France 24.

Rusko se snaží rozdělit Američany a Evropany 

Uvidí se, zda je Západ připraven vzdát se vojenské podpory, kterou poskytuje kyjevské vládě od roku 2014. A zda se jim podaří udržet jednotu tváří v tvář ruským požadavkům. 

Jean-Yves Le Drian, šéf francouzské diplomacie, se domnívá, že Rusko se snaží rozdělit Evropany a Američany upřednostňováním dialogu s Američany. „Evropané se musí plně zapojit (do diskusí příštího týdne pozn. redakce). O evropské bezpečnosti nelze diskutovat bez jejich plného zapojení,“ řekl 5. ledna v Senátu. 

Ukrajinská otázka, která bude hlavním tématem diskusí v příštích dnech, riskuje vystavení jednoty západního tábora zkoušce, protože „pro Rusy je diskuse mezi Moskvou a Washingtonem, nikoli s Evropany ani s „malými zeměmi“ “věří ředitel francouzsko-ruské observatoře v Moskvě. 

Pokec24.cz