Jdi na obsah Jdi na menu
 


Německé záškodnické podzemí - wehrwolf na českém území po květnu 1945

12. 6. 2020

Německé záškodnické podzemí - wehrwolf na českém území po květnu 1945 3

 

Podle hlášení do Berlína, fungovalo u nás 19 školících středisek Wehrwofu. Náplň školy byla zaměřena na diverzní činnost. Posluchači se zde učili vedle manipulace s trhavinami také používání všech zbraní, včetně zbraní nepřítele. Učili se zakládat tajné sklady a používat radiostanice. Učili se využívat tajných značek, měli vytvořenu vlastní tajnou abecedu. Hlavním heslem vštěpovaným posluchačům bylo „Zabíjej".

Pro potřeby této záškodnické organizace byla vydána příručka s názvem „Kleinkrieg“ (česky Malá válka). Byla tištěna v Praze v bývalé tiskárně Pokrok na Legerově ulici 34. Při její tvorbě bylo využito poznatků z činnosti sovětských a polských partyzánů. Její tisk byl hlídán příslušníky SS. Českým zaměstnancům tiskárny byl do prostor, kde se tiskla, vstup zakázán. Před tiskem byl papír vážen, podobně výrobky po vytištění včetně odpadového papíru. Přesto se českým tiskařům podařilo zmocnit se jednoho hotového a jednoho obtahového kartáčového výtisku.

Současně s výcvikem bylo započato s budováním skladů s materiálem pro činnost skupin Wehrwolfu. Obsahovaly zbraně, střelivo, trhaviny a jiný destrukční materiál, náhradní oděvy, potraviny trvanlivého rázu (suchary, masové konzervy, slanina, uzené maso). Bylo zjištěno, že v jarních měsících 1945 dostali němečtí řezníci na severní Moravě objednávku na výrobu trvanlivých masných výrobků. Ve výkazech neměl být uváděn objednatel. V Kunvaldu byl objeven takovýto sklad v podzemní chodbě vedoucí ke komínu ve staré cihelně. V Bernarticích v betonové studni místní vodárny. Většina skladů se nacházela zakopána v odlehlých místech, většinou v lesních masivech. Zakopané bedny byly velmi dobře maskované a bez samotných Wehrwolfů jejich nalezení bylo téměř nemožné. Ještě mnoho roků po odsunu německého obyvatelstva, při různých zemních pracích, docházelo k jejich nalezení. Na Ústecku byl v těchto skladech nalezen zvláštní druh min vyrobených pro Wehrwolf, tzv. skleněné miny.

Přesto, že Wehrwolf na našem území neměl takové výsledky, jaké byly od něho očekávány, jeho činnost zasáhla do klidného poválečného vývoje Československa. Ve srovnání s Německem, nevedl zde Wehrwolf boj pouze proti osvobozeneckým jednotkám armády, ale i proti československým bezpečnostním orgánům. Ty byly bezprostředně po osvobození utvořeny zejména z bývalých partyzánů, s cílem zabezpečit pořádek v pohraničí, kam se začalo vracet původní české obyvatelstvo vyhnané na podzim 1938.

 

Nejrozsáhlejší záškodnická činnost, na níž se Wehrwolf zaměřil, bylo žhářství. Například:

-         v Bruntále tamní záškodníci ve snaze zapálit sklady sovětské armády na náměstí, zapálili sousední jednopatrový dům, doufaje, že požár přeskočí nesousední dům. Aby byla intenzita požáru větší, bylo použito zápalné bomby,

-         v České Kamenici byl zapálen objekt pily českého majitele,

-         v Českých Budějovicích založil německý majitel požár ve skladu dřeva v továrně na výrobu tužek. Zásluhou dělníků nedošlo ke zničení objektu.

 

Nejvíce se rozmohly požáry na vesnicích, kdy hořela hospodářská stavení, i když ne všechna rukou záškodníků, ale těch rodin, které odcházely do odsunu:

-         v Lučanech v Jabloneckém okrese 18. května 1946 vyhořely garáže s přilehlou opravárenskou dílnou,

-         v Dobřanech původní majitel zapálil tři stodoly s uskladněným senem. Požárem byly poškozeny také zde uskladněné zemědělské stroje,

Za největší lze považovat požár v Nové Vsi na Tachovsku, kde tamní obyvatelé před nástupem do odsunu zapálili svá stavení. V jednom dni tak shořelo 100 domů a z obce zůstaly pouze ohořelé trosky. Odcházející německé rodiny se nechtěly smířit s tím, že jejich vesnice bude česká.

Všechny požáry měly společného jmenovatele - nenávist k Čechům.

 Ludvík Horčica, Český svaz bojovníků za svobodu

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář