Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když gestapo zatklo mého otce, přednostu stanice, museli jsme se vystěhovat i z Lanžhotu.

4. 10. 2019

Dětství jsem prožil na jižní Moravě. Do roku 1935 jsme bydleli v Břeclavi, kde otec byl zaměstnán jako železničář. Pak byl přeložen do nedalekého Lanžhotu, odkud jsem jezdil do Břeclavi do gymnázia. Pamatuji se na řadu událostí, jako skautík a sokol, než Němci zabrali jižní Moravu, kupř. jak po záboru zdevastovali naše gymnázium. Břeclav byla zabrána, i když to bylo české město (důležitá křižovatka), nepatrná menšina německy mluvících občanů byli spíše Židé. My studenti jsme pak museli jezdit do střední školy do Hodonína přes „slovenský štát“.

Když gestapo zatklo mého otce, přednostu stanice, museli jsme se vystěhovat i z Lanžhotu. Otec byl zastřelen v koncentráku Mauthausen v roce 1941. Do našeho rodného domku v Napajedlech, tj. rodiště rodičů, byla nastěhována Němka jako tzv. treuhänder. Já jsem zbytek války prožil ve Zlíně.

Ing. Břetislav Sova, tehdy Lnažhot

***

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář