České národní listy

Kam chce vést BIS naši školu?

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Dověděli jsme se nedávno, že ředitel BIS (Bezpečnostní informační služby) obdařil ministra školství novými směrnicemi pro výuku českých dějin. Užasli jsme. Naposled  se  něco podobného  událo za protektorátu (1939 – 1945).   Tehdy se Gestapo (německá tajná státní policie) rozhodlo usměrnit výuku českým dějinám na našich školách. Přirozeně v duchu německé  nacistické ideologie. Výběr českých učitelů byl tehdy vysílán do kurzů výuky dějepisu ve vzdělávacích centrech v Říši. Vědělo se, že  změnit výklad dějin ve vědomí učitelů  není úloha krátkodobá. A tak na dobu, než si dostatečné množství učitelů  nové pojetí osvojí, byla výuka  dějepisu na školách zrušena vůbec. Mám o tom doklad, několik výročních  vysvědčení z gymnázia v době protektorátu. V rubrice Geschichte (Dějepis ) se  místo známky  píše: Wurde nicht unterrichtet (Nevyučovalo se).

Od té doby uběhlo 80 let. A je  tu nová nespokojenost s dějepisem u nadřízených a „nové“ směrnice k výuce dějin. Tentokrát od ředitele Bezpečnostní informační služby. (BIS.)

Panu řediteli se nelíbí  hned  kapitoly o našich počátcích v nové době, o  národním obrození a starostech o český jazyk, o panslavismu, o vlasteneckém  básníku F. L. Čelakovském. Nelíbí se mu, že básník napsal „Ohlasy písní ruských“ a „Ohlasy písní českých“.   A my, co si leccos pamatujeme,   v těch „nových“ směrnicích  poznáváme onu starou protektorátní  ideologii, která zbavovala  národ identity a práva na samostatnost a  svébytnost kulturní i politickou. Takže kam se podle BIS  máme  vracet? Před národní probuzení a obrození? Tedy k Bílé hoře?  Neměli jsme se  tenkrát  podle  mínění  BIS a  podle   požadovaných „nových“ směrnic  pobělohorskému útlaku vzpírat? Měli jsme se  bez námitek odnárodnit a asimilovat s cizím jazykem a s cizí kulturou? Neměli jsme prožívat žádné probuzení a obrození?

  Ale  vždyť  naši předci  právem  a spravedlivě zápasili  o  národní  bytí,  o udržení  identity, o svobodu a samostatnost. Proč na to máme zapomenout? Nejsou to i naše dějiny?  Nebyl to zápas o  svoboda a samostatnost i pro nás?  A  my se o tom   nemáme ve školách  v dějepise učit?  Máme  to všechno vynechat, přeje si  pan  ředitel BIS. To všechno je  podle něho záhodno  z  dnešní výuky vypustit. Občan  se nestačí divit. Žasne. Ale ne nadlouho. Vždyť to známe.

Pan  ředitel BIS  neříká nic nového. Pravdy a lži ve výkladu dějin provázejí  český národ od zmařeného stavovského povstání v 17. stol.  nepřetržitě.  Pravdy a lži  se u nás opakovaně  střetají po staletí. Střetají se i dnes, ve století 21. Čí zájmy chce svým „novým“ výkladem dějin propagovat  dnešní BIS?  Vidíme, že  to nejsou  zájmy českého národa, mají-li se zamlčet  významná období jeho cesty dějinami mezi ostatními národy. „Nové“ pojetí dějepisu je chce zrušit. Vynechat. Vypustit. Jako by nebyla.  Obrozený národ  je třeba zrušit.